| Practical info: | |
| Mountains: | |
| Cities and villages: | |
Zemplén Mountains
The folowing text is available only in Czech language...
Zemplínské vrchy (česky též jako Tokajské vrchy, maďarsky Zempléni-hegység [Zemplény-heďšég] nebo Tokaji-hegység) jsou rozlehlé vulkanické pohoří na severovýchodě Maďarska, plné hustých listnatých lesů. Společně se slovenskými Slanskými vrchy tvoří jeden horský celek, administrativně jsou však rozděleny státní hranicí a tváří se tak jako dvě rozdílná pohoří. Samotné hory nejsou příliš navštěvované, přestože skrývají mnoho krásných míst. V horách najdeme romantickou úzkokolejku, několik zachovalých hradních zřícenin, mohutných výhledových skal a desítky kilometrů turistických tras, kde se můžeme toulat téměř opuštěni.
Turisticky významné je podhůří, kde se pěstuje vyhlášené Tokajské víno. Centrem Tokajské vinařské oblasti je město Tokaj na soutoku Bodrogu a Tisy. Nejvyšší horou Zemplínských vrchů je Velký Milič (Veľký Milič, Nagy-Milic, 896 m) na severním okraji hor na hranici se Slovenskem. Jedním z východisek do pohoří je pohraniční město Sátoraljaújhely [Šátoraljaújhej] (česky Nové Město pod Šátorem), které je snadno pěšky dostupné od vlakové zastávky v těsně sousedícím Slovenském Novém Mestě. Do roku 1920, než bylo město rozděleno na maďarskou a slovenskou část, bylo Sátoraljaújhely hlavním městem uherské župy Zemplín.
Velký kulturní význam má obec Vizsoly, v roce 1590 zde byla vytištěna první maďarská Bible, tzv. Károliho bible podle jejího překladatele, duchovního Gáspára Károliho ze sousedního městečka Gönc. Ve vesničce Tállya najdeme jeden z mnoha středů Evropy. Mezi obcemi Hejce a Telkibánya je pietní místo připomínající obrovskou leteckou katastrofu slovenských vojáků z roku 2006, kdy se tudy vraceli z mise KFOR v Kosovu.
V Tokajských vrších najdeme mnoho zřícenin, které překvapí svým rozsahem a zachovalostí. Hrad Füzer (Füzeri vár) pod Velkým Miličem je podle některých považován jako nejkrásnější maďarský hrad. Dalšími hrady jsou Boldogkő (Boldogkői vár) a Regéc (Regéci vár). Všechny hrady dominantně vystupují nad okolní krajinu a poskytují daleké rozhledy.
Do nitra Tokajských vrchů vede romantická úzkorozchodná lesní železnice z vesničky Pálháza. Nyní slouží již jen turistickým účelům, a to na trase Pálháza - Kőkapu - Rostalló. Na výletním místě Kőkapu (Kamenná brána) vláček projíždí fotogenickým tunelem. Kőkapu je podmanivé místo skryté hluboko v horách, které stojí za návštěvu. Nachází se zde i jezírko, lesní zámeček s hotelem a stylově provedená restaurace v loveckém duchu. Můžete se podívat na česky psanou prezentaci hotelu Kőkapu.
Pojmenování pohoří je poněkud zmatečné a mimo Maďarsko neustálené. Jako Zemplínské vrchy je totiž označováno i sousední samostatné malé pohoří nacházející se celé na Slovensku (s nejvyšším vrcholem Rozhľadňa). Vhodnější by tedy mohlo být užívání jednoznačného českého názvu Tokajské vrchy. Neboť však v Maďarsku je výrazně užívanější označení Zempléni-hegység (doslovně Zemplínské vrchy) než Tokaji-hegység (Tokajské vrchy), není situace vůbec lehká. Horstvo by se též mohlo jmenovat Zemplínsko-Slanské vrchy, aby respektovalo přírodní poměry. Nebývá totiž zvykem, aby pohoří bylo vymezeno politicky státní hranicí.
Aktualizováno: 1.5.2012