DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Pogórze Przemyskie

(malé Bieszczady)

Pogórze Przemyskie - pohled z hory Kopystańka ke Kalwarii Pacławské a dále směrem na Ukrajinu
Pogórze Przemyskie - pohled z hory Kopystańka ke Kalwarii Pacławské a dále směrem na Ukrajinu
Drsné a divoké hory v nižším provedení. Hory, kde má hlavní slovo příroda.

Pogórze Przemyskie je nejvíce zalesněné a nejméně osídlené pohoří ze všech částí Pogórza Karpackieho, pojmenované je podle historického města Přemyšl. Pro svoji divokost a vysídlené osady bývá označované jako malé Bieszczady (małe Bieszczady). Příznačnost pojmu malé Bieszczady potvrzují i menší bezlesé hřebeny nazývané poloninky (nižší poloniny), konkrétně Połoninki Arłamowskie, Kalwaryjskie a Rybotyckie. Jde o ideální krajinu pro turisty, kteří chtějí putovat přírodou, kde hlavní slovo nemá člověk, a místy, kde člověk žije s přírodou v souznění.

Turistika v pohraniční zóně na Arlamovských poloninkách (2017)
Turistika v pohraniční zóně na Arlamovských poloninkách (2017)
Połoninki Arłamowskie - výhled do vnitrozemí Ukrajiny (2017)
Połoninki Arłamowskie - výhled do vnitrozemí Ukrajiny (2017)
Pogórze Przemyskie - všude, kam se podíváte, klid, lesy, louky. Lidská obydlí téměř neuvidíte. Rozhled z hory Kopystańka (2017)
Pogórze Przemyskie - všude, kam se podíváte, klid, lesy, louky. Lidská obydlí téměř neuvidíte. Rozhled z hory Kopystańka (2017)
Řeka Wiar u vsi Rybotycze (2017)
Řeka Wiar u vsi Rybotycze (2017)

Pogórze Przemyskie na severu a západě odděluje řeka San od pohoří Pogórze Dynowskie. Na jihu hory zcela plynule přechází v Góry Słonne, které jsou součástí Sanocko-Turčanských hor, hranice mezi nimi není zcela jasně určena (nejasnosti jsou např. kolem zařazení masivů Pasmo Wysokiego a Masyw Suchego Obycza). Za východní hranici se často uvádí, jako úmluvou stanovená, ukrajinské hranice.

Pohled od osady Gruszowa na Kopystańku (2017)
Pohled od osady Gruszowa na Kopystańku (2017)
Pohled z Kopystańky na Kalwarii Pacławskou (2017)
Pohled z Kopystańky na Kalwarii Pacławskou (2017)
Na vrcholu hory Kopystańka (541 m) (2017)
Na vrcholu hory Kopystańka (541 m) (2017)
Vrchol hory Kopystańka (2017)
Vrchol hory Kopystańka (2017)
Kostel v malebném údolí potoku Borownica (2017)
Kostel v malebném údolí potoku Borownica (2017)
Kostel v malebném údolí potoku Borownica (2017)
Kostel v malebném údolí potoku Borownica (2017)

Velkou část území chrání Park Krajobrazowy Pogórza Przemyskiego (na úrovni našich CHKO). Většinu jeho území tvoří lesy, především bukové a jedlové. V lesech žijí medvědi, vlci, rysi, divoké kočky i jeleni. Velkým bohatstvím území jsou ptáci, žije tu početná populace orlů, puštíků i datlů. Mnoho let se na části území plánuje vyhlášení národního parku Turnicki Park Narodowy pro ochranu místních karpatských lesů. Jádrem parku má být přírodní rezervace Turnica (rezerwat przyrody Turnica), podle níž má i jméno.

Park Krajobrazowy Pogórza Przemyskiego (2017)
Park Krajobrazowy Pogórza Przemyskiego (2017)
Přírodní rezervace Turnica (rezerwat przyrody Turnica) (2017)
Přírodní rezervace Turnica (rezerwat przyrody Turnica) (2017)
Ovce v klidné horské vsi Piątkowa (2017)
Ovce v klidné horské vsi Piątkowa (2017)
Ves Rybotycze - historická zástavba (2017)
Ves Rybotycze - historická zástavba (2017)
Zpustlý zemědělský areál ve vsi Łodzinka Górna (2017)
Zpustlý zemědělský areál ve vsi Łodzinka Górna (2017)
Silnice vysídleným územím do obce Bircza (2017)
Silnice vysídleným územím do obce Bircza (2017)

Vhodným obdobím pro návštěvu pohoří je jaro, kdy zdejší lesy září mnoha odstíny zelené a z luk se stávají pestrobarevné koberce květů.

Połoninki Arłamowskie - místní květena (2017)
Połoninki Arłamowskie - místní květena (2017)
Rostlinka na vrcholu hory Kopystańka (2017)
Rostlinka na vrcholu hory Kopystańka (2017)
Ještěrka na vrcholu hory Kopystańka (2017)
Ještěrka na vrcholu hory Kopystańka (2017)
Most pro odvážné přes řeku Wiar u obce Rybotycze, přístupová cesta do menšího kaňonu (2017)
Most pro odvážné přes řeku Wiar u obce Rybotycze, přístupová cesta do menšího kaňonu (2017)

Divoká meandrující řeka San je rájem pro vodáky, rybáře i turisty, kteří u jejího břehu naleznou spoustu malebných zákoutí.

Nejvyšší hora pohoří Pogórze Przemyskie

V případě, že do pohoří zahrneme Masyw Suchego Obycza, je nejvyšší horou právě Suchy Obycz (618 m). Tato hora bývá jako nejvyšší uvedena v nejvíce zdrojích. Na vrchol vede značená cesta, je však nevýrazný a zalesněný, proto turisticky není příliš atraktivní. Krásné výhledy poskytují sousední Połoninki Arłamowskie. Pokud bychom brali jiné možnosti hranice se Sanocko-Turčanskými horami, nejvyšší horou může být Na Wysokim (586 m) nebo Kopystańka (541 m).

Cesta na Połoninki Arłamowskie (2017)
Cesta na Połoninki Arłamowskie (2017)
Pohraničníci nás kontrolují cestou na na Połoninki Arłamowskie (2017)
Pohraničníci nás kontrolují cestou na na Połoninki Arłamowskie (2017)
Pohraniční stráž (Straż Graniczna) cestou na Połoninki Arłamowskie (2017)
Pohraniční stráž (Straż Graniczna) cestou na Połoninki Arłamowskie (2017)
Cesta na Połoninki Arłamowskie (2017)
Cesta na Połoninki Arłamowskie (2017)
Połoninki Arłamowskie (2017)
Połoninki Arłamowskie (2017)
Połoninki Arłamowskie - na bezejmenném vrcholu s kótou 587 m (2017)
Połoninki Arłamowskie - na bezejmenném vrcholu s kótou 587 m (2017)
Połoninki Arłamowskie - posed pohraničníků (2017)
Połoninki Arłamowskie - posed pohraničníků (2017)
Połoninki Arłamowskie - vrchol hory Ralce (596 m) (2017)
Połoninki Arłamowskie - vrchol hory Ralce (596 m) (2017)
Połoninki Arłamowskie - posed pohraničníků, vstup zakázán (2017)
Połoninki Arłamowskie - posed pohraničníků, vstup zakázán (2017)
Połoninki Arłamowskie - vrchol hory Ralce (2017)
Połoninki Arłamowskie - vrchol hory Ralce (2017)

Arłamów

Poblíž Arlamovských poloninek se nachází vysoko položená osada Arłamów s luxusním hotelem (v dobách socialismu rekreačním střediskem pohlavárů) a lyžařským střediskem. Dříve zde stávala vesnice s dřevěným kostelem, stejně jako mnoho okolních vsí však byla po II. světové válce zničena.

Luxusní hotel Arłamów ve vrcholové části hor (2017)
Luxusní hotel Arłamów ve vrcholové části hor (2017)
Luxusní hotel Arłamów (2017)
Luxusní hotel Arłamów (2017)

Další zajímavosti pohoří Pogórze Przemyskie

Některá další místa Pogórza Przemyskieho popisuji v samostatných heslech:

Pamětníky dávných časů jsou dřevěné kostely, najdeme je v mnoha zdejších obcích.

Dřevěný kostel v obci Koniusza (2017)
Dřevěný kostel v obci Koniusza (2017)
Dřevěný kostel v obci Koniusza (2017)
Dřevěný kostel v obci Koniusza (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Dřevěný kostel v obci Dobra pravém břehu Sanu (2017)
Jawornik Ruski - dřevěný kostel (2017)
Jawornik Ruski - dřevěný kostel (2017)
Dřevěná cerkva v obci Młodowice, v podhůří nedaleko ukrajinské hranice (2017)
Dřevěná cerkva v obci Młodowice, v podhůří nedaleko ukrajinské hranice (2017)
Dřevěná cerkva v obci Młodowice, v podhůří nedaleko ukrajinské hranice (2017)
Dřevěná cerkva v obci Młodowice, v podhůří nedaleko ukrajinské hranice (2017)
Dřevěná cerkva v obci Młodowice, v podhůří nedaleko ukrajinské hranice (2017)
Dřevěná cerkva v obci Młodowice, v podhůří nedaleko ukrajinské hranice (2017)

Krásnou zapadlou vesničkou je i Piątkowa. Najít zde můžeme pěknou dřevěnou řeckokatolickou cerkvu z roku 1732, ukrytou mezi stromy. V roce 2017 procházela renovací.

Projíždíte-li pohořím na rychlo a chcete se pokochat hezkým výhledem, můžete zastavit přímo u hlavní silnice na hoře Mordownia (472 m) nad obcí Cisowa (GPS 49.713457, 22.581126, možnost parkování přímo zde).

Přírodní rezervace Skarpa Jaksmanicka

Již mimo Pogórze Przemyskie, v podhůří těsně u ukrajinské hranice leží přírodní rezervace Skarpa Jaksmanicka (tj. "jaksmanický sráz"). Pojmenovaná je podle blízké obce Jaksmanice. Rezervace chrání velmi vzácnou rostlinu řebčík kostkovaný (polsky szachownica kostkowata), která se ve volné přírodě podle ZielonePodkarpacie.pl v Polsku vyskytuje pouze zde. Součástí rezervace je také nádherné jezírko. Rezervace není veřejnosti přístupná, ale ze skály na jejím okraji si můžete užít parádní výhled.

Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Přírodní rezervace (rezerwat przyrody) Skarpa Jaksmanicka (2017)
Výhled za skály na okraji rezervace Skarpa Jaksmanicka (2017)
Výhled za skály na okraji rezervace Skarpa Jaksmanicka (2017)
Poblíž přírodní rezervace Skarpa Jaksmanicka (2017)
Poblíž přírodní rezervace Skarpa Jaksmanicka (2017)
Cesta z rezervace Skarpa Jaksmanicka k pevnosti Salis Soglio (2017)
Cesta z rezervace Skarpa Jaksmanicka k pevnosti Salis Soglio (2017)
Poblíž přírodní rezervace Skarpa Jaksmanicka (2017)
Poblíž přírodní rezervace Skarpa Jaksmanicka (2017)

Turistická mapa pohoří Pogórze Przemyskie

Zdroje

Mapa pohoří Pogórze Przemyskie

Pogórze Przemyskie na mapě

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?