DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Polské Tatry

Polské Tatry - Polana Strążyska a pověstmi opředený Giewont
Polské Tatry - Polana Strążyska a pověstmi opředený Giewont
Polské Tatry jsou hlavní polskou destinací pro vysokohorskou turistiku a lyžování.

Polské Tatry (polsky Tatry Polskie) nejsou mezi českými a slovenskými turisty tolik profláklé jako část Tater nacházející se na území bývalého Československa. Přesto si nemohou stěžovat na nedostatek zájmu - mezi Poláky jsou TOP destinací pro horskou turistiku. Pokud tedy hledáte klid a zároveň si chcete vychutnat krásy polských velehor, doporučuji jejich návštěvu mimo sezónu. Čistě geograficky polské Tatry nejsou samostatnou jednotkou, ale jedná se o Vysoké a Západní Tatry na polském území. Neboť z turistického hlediska tvoří samostatný region, věnuji jim vlastní stránku.

Dolina Strążyska
Dolina Strążyska
Tatranská bystřina v dolině Strążyska
Tatranská bystřina v dolině Strążyska
Dolina Strążyska, v pozadí Giewont
Dolina Strążyska, v pozadí Giewont
Polana Strążyska - turistická chatka (bacówka, schronisko)
Polana Strążyska - turistická chatka (bacówka, schronisko)
Turistická chatka (bacówka, schronisko) na Polaně Strążyska a nad ní vápencová Sarnia Skała (1.377 m)
Turistická chatka (bacówka, schronisko) na Polaně Strążyska a nad ní vápencová Sarnia Skała (1.377 m)
Polana Strążyska - turistická chatka (bacówka, schronisko)
Polana Strążyska - turistická chatka (bacówka, schronisko)
Polana Strążyska - turistická chatka (bacówka, schronisko)
Polana Strążyska - turistická chatka (bacówka, schronisko)
Vodopád Siklawica (wodospad Siklawica) v době letního sucha
Vodopád Siklawica (wodospad Siklawica) v době letního sucha
Skała Jelinka v dolině Strążyska - pamětní deska Edvardu Jelínkovi, spisovateli a podporovateli česko-polských vztahů
Skała Jelinka v dolině Strążyska - pamětní deska Edvardu Jelínkovi, spisovateli a podporovateli česko-polských vztahů

Na území Tater samozřejmě leží nejvyšší polská hora - Rysy (2.499 m). Nachází se na hranici se Slovenskem a přístup je na ni možný z obou států. Polská cesta, tedy severní stěnou Rysů od Mořského oka, je o něco náročnější a více zajištěná řetězy. Naopak samotný výlet k plesu Mořské oko je nenáročný (a patří k velmi oblíbeným). Poláci mají trochu smůly co se týče geografických čísel - nejen, že se na jejich území nachází jen menší část Tater a nemají jejich úplně nejvyšší horu (Gerlach), ale chybí jim i nejvyšší bod z "jejich" Rysů. Rysy jsou totiž dvojvrchol a ten vyšší (2.503 m) leží celý na slovenském území, hranice se dotýká jen nižší (2.499 m), který je zároveň nejvyšším bodem Polska.

Krasová západotatranská Dolina Kościeliska
Krasová západotatranská Dolina Kościeliska
Dolina Kościeliska - stanoviště koňských povozů
Dolina Kościeliska - stanoviště koňských povozů
Dolina Kościeliska
Dolina Kościeliska
Dolina Kościeliska a polské jeptišky - častý fenomén na tatranských stezkách
Dolina Kościeliska a polské jeptišky - častý fenomén na tatranských stezkách
Divoký Kościeliski Potok v dolině Kościeliské
Divoký Kościeliski Potok v dolině Kościeliské
Dolina Kościeliska
Dolina Kościeliska

Polské Tatry jsou chráněné jako národní park - Tatrzański Park Narodowy (TPN). Za vstup do parku se jako obvykle v Polsku platí. Narozdíl od slovenských Tater zde nefungují sezónní uzávěry chodníků, a tak jediným omezením pro turistiku je počasí a aktuální stav turistických cest. Centrem polských Tater je město Zakopané, mnoho možností ubytování i dobrému pojezení nabízí i sousední středisková obec Kościelisko.

Turisti v polských Tatrách
Turisti v polských Tatrách
Turistky v polských Tatrách
Turistky v polských Tatrách
Vstup do Tatranského národního parku na počátku doliny Kościeliské
Vstup do Tatranského národního parku na počátku doliny Kościeliské
I turisty s igelitkami jde potkat na turistické cestě dolinou Kościeliskou
I turisty s igelitkami jde potkat na turistické cestě dolinou Kościeliskou
Studování mapy na kameni v dolině Kościeliské
Studování mapy na kameni v dolině Kościeliské
Dolina Kościeliska - kaple
Dolina Kościeliska - kaple

Giewont

Nejnavštěvovanějším vrcholem polských Tater je Giewont (1.895 m), polská národní hora s charakteristickým křížem na vrcholu a podobnou legendou jako český Blaník nebo slovenské Sitno. V hoře ukrytí rytíři přijdou Polsku na pomoc, když bude země v ohrožení. Dokonce i samotný profil hory při pohledu od Zakopaného připomíná ležícího spícího rytíře, jeho tři vrcholky by měly připomínat bradu, nos a čelo. Kříž na vrcholu přitahuje nejen poutníky z celého Polska, ale i blesky - za bouře tu už mnoho lidí přišlo k úhoně.

Legendární Giewont z polany u ústí doliny Strążyska na okraji Zakopaného
Legendární Giewont z polany u ústí doliny Strążyska na okraji Zakopaného
Giewont z polany u ústí doliny Strążyska na okraji Zakopaného
Giewont z polany u ústí doliny Strążyska na okraji Zakopaného
Hlavní vrchol Giewontu - Wielki Giewont (1.895 m) - s charakteristickým křížem
Hlavní vrchol Giewontu - Wielki Giewont (1.895 m) - s charakteristickým křížem
Giewont a jeho tři vrcholky (zleva Długi Giewont, Wielki Giewont a Mały Giewont) připomínající hlavu rytíře (na nose má kříž, další vrcholy by mohly znamenat čelo a bradu, shoda na tom však nepanuje)
Giewont a jeho tři vrcholky (zleva Długi Giewont, Wielki Giewont a Mały Giewont) připomínající hlavu rytíře (na nose má kříž, další vrcholy by mohly znamenat čelo a bradu, shoda na tom však nepanuje)
Polana Strążyska s Giewontem
Polana Strążyska s Giewontem
Polana Strążyska a vypínající se Giewont
Polana Strążyska a vypínající se Giewont

Další cíle v polských Tatrách

Některé cíle polských Tater popisuji na samostatných stránkách:

Oblíbeným vrcholkem je také pohraniční Kasprův vrch (Kasprowy Wierch, 1.987 m), a to především proto, že je jako jediný štít dostupný lanovkou. Lanovka je natolik populární, že na volnou kabinku můžete v sezóně čekat mnoho hodin. Proto se tu v minulosti (a možná i dosud) vyskytovali kšeftaři, kteří za úplatu dokázali nabídnout místo v lanovce ihned.

Kasprowy Wierch (Kasprov vrch) při pohledu z Gubalovského předhůří
Kasprowy Wierch (Kasprov vrch) při pohledu z Gubalovského předhůří
Pohled na Belianské Tatry z louky nad Kościeliskem
Pohled na Belianské Tatry z louky nad Kościeliskem
Polské Západní Tatry
Polské Západní Tatry
Polské Západní Tatry
Polské Západní Tatry

To, čím jsou mezi skalními turisty polské Tatry vyhlášené široko daleko, je extrémně náročná turistická stezka Orlí prť (též jako Orlí stezka, polsky Orla Perć). Známá slovenská hřebenovka v Roháčích je oproti Orlí prti jen slabým odvárkem, a proto si na ni troufnou jen odvážnější a zdatnější (nebo ti, co své síly přecení).

Polské Tatry s kočárkem

Polské Tatry nabízí i několik cest schůdných s dětským kočárkem (polsky wózek dziecięcy), tedy pro tzv. kočárkování, slovensky kočíkovanie. Zcela bezproblémová je asfaltová cesta k Mořskému oku, s kočárkem vhodným do terénu si užijete příjemnou procházku i dolinou Kościeliskou a Chocholovskou.

Dolina Kościeliska je vhodná i turistiku s kočárkem
Dolina Kościeliska je vhodná i turistiku s kočárkem
Dolina Kościeliska je vhodná i turistiku s kočárkem
Dolina Kościeliska je vhodná i turistiku s kočárkem

Horské chaty v polských Tatrách

V polských Tatrách je umístěno několik horských chat. Vzhledem k jejich oblibě je nutné si nocleh na prázdninové měsíce a prodloužené víkendy rezervovat dlouho dopředu. Po vyčerpání volných lůžek často turisté spí ve vlastních spacácích na zemi v jídelně, případně dalších prostorech. Není to ale umožněno na všech chatách. Můžete se podívat na český přehled horských chat v polských Tatrách. Na zdejších fotografiích vidíte horskou chatu na Hali Ornak nacházející se na konci krásné krasové doliny Kościeliské.

Pohoda na louce před horskou chatou na Hali Ornak
Pohoda na louce před horskou chatou na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak
Schronisko na Hali Ornak - interiér restaurace
Schronisko na Hali Ornak - interiér restaurace
Průhled z balkónu horské chaty na Hali Ornak
Průhled z balkónu horské chaty na Hali Ornak
Pohled z balkónu horské chaty na Hali Ornak
Pohled z balkónu horské chaty na Hali Ornak

Podhalí (Podhale)

Předhůří polských Tater tvoří národopisný region Podhalí (polsky Podhale, slovensky Podhalie). Název by se dal přeložit jako kraj "pod horskými pastvinami". Termín pochází od slova hala, které v Tatrách označovalo horskou oblast vhodnou k pastvě a patřící jednomu majiteli či skupině majitelů. Často po nich získala i jméno (např. Hala Gąsienicowa). Hala zahrnovala nejen horské louky, ale i oblasti pokryté kosodřevinou či lesem, často i v prudkých svazích.

Salaš (bacówka) s prodejem oštěpků u silnice z osady Kiry do Witówa
Salaš (bacówka) s prodejem oštěpků u silnice z osady Kiry do Witówa
Salaš (bacówka) s prodejem oštěpků
Salaš (bacówka) s prodejem oštěpků
Bača na počátku Chocholovské doliny
Bača na počátku Chocholovské doliny
Bača na počátku Chocholovské doliny
Bača na počátku Chocholovské doliny

V podhůří polských Tater se nachází několik horských hřbítků s loukami, které poskytují krásné rozhledy na tatranské velikány. Scenérie v mnohém připomínají Alpy. Nezřídka zde potkáte baču v doprovodu salašnických psů a pasoucích se ovcí. Pohoří v podhůří polských Tater jsou (od západu): Skorušinské vrchy (dotýkající se Polska vrchem Magura Witowska), Gubalovské předhůří, Gličarovské předhůří a Spišská Magura.

Stylová restaurace Ziębówka mezi dolinami Chocholovskou a Kościeliskou
Stylová restaurace Ziębówka mezi dolinami Chocholovskou a Kościeliskou
Stylová restaurace Ziębówka
Stylová restaurace Ziębówka
Goralská pláž (góralska plaża) u soutoku říček Siwa Wida a Kirowa Woda, čímž vzniká řeka Czarny Dunajec
Goralská pláž (góralska plaża) u soutoku říček Siwa Wida a Kirowa Woda, čímž vzniká řeka Czarny Dunajec
Goralská pláž (góralska plaża) u soutoku říček Siwa Wida a Kirowa Woda, čímž vzniká řeka Czarny Dunajec
Goralská pláž (góralska plaża) u soutoku říček Siwa Wida a Kirowa Woda, čímž vzniká řeka Czarny Dunajec
Goralská pláž (góralska plaża) u počátku řeky Czarny Dunajec
Goralská pláž (góralska plaża) u počátku řeky Czarny Dunajec
Ne všechny cesty vyžadují asfalt, tuto méně významnou kamenitou cestu přes osadu Roztoki do Kościeliska využívají i autobusy
Ne všechny cesty vyžadují asfalt, tuto méně významnou kamenitou cestu přes osadu Roztoki do Kościeliska využívají i autobusy

Turistická mapa polských Tater

Mapa polských Tater

Polské Tatry na mapě

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?