DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Slovenský kras

Slovenský kras - jeskyně Silická lednice (Silická ľadnica)
Slovenský kras - jeskyně Silická lednice (Silická ľadnica)
Na východě Slovenska se rozkládá území plné impozantních jeskyní, vápencových skal, škrapů, vodopádů i historických památek - Slovenský kras. Zvláště nádherně zde bývá na jaře, kdy na krasových planinách kvete mnoho vzácných rostlin.

Slovenský kras (maďarsky Szlovák-karszt [Slovák-karst], někdy též i jako Gömöri-mészfennsík, polsky Kras Słowacki) tvoří společně s Aggteleckým krasem jednolité krasové území po obou stranách slovensko-maďarské hranice. Najdeme zde krásné jeskyně, mohutné skály, škrapy (samostatné vápencové kameny), škrapová pole, závrty, vodopády, hrad i zříceniny. Většina území je od roku 2002 chráněná Národním parkem Slovenský kras, který nahradil tehdejší CHKO. Společně s maďarskou částí bylo toto území již v roce 1995 zapsáno do UNESCO, čemuž jistě pomohla i společná kandidatura obou států, jejichž vztahy jsou jinak často problematické. Slovenský kras na severu plynule přechází ve Volovské vrchy, na západě sousedí s Revúckou vrchovinou.

Slovenský kras - hluboce zaříznutá Zádielská tiesňava
Slovenský kras - hluboce zaříznutá Zádielská tiesňava
Pohled na Slovenský kras od Krásnohorského Podhradí
Pohled na Slovenský kras od Krásnohorského Podhradí
Slovenský kras - zřícenina husitského kostela nad obcí Lúčka
Slovenský kras - zřícenina husitského kostela nad obcí Lúčka
Krásnohorská jaskyňa - Krápník rožňavských jeskyňářů (Kvapeľ rožňavských jaskyniarov), největší známý krápník ve střední Evropě
Krásnohorská jaskyňa - Krápník rožňavských jeskyňářů (Kvapeľ rožňavských jaskyniarov), největší známý krápník ve střední Evropě

Slovenský kras je hlubokými údolími rozdělen na několik plošin, nazývaných planiny, s nadmořskou výškou od 500 do 800 metrů, se strmými skalnatými svahy. Výstup na planinu bývá náročný, zatímco pak v její vrcholové části jsou převýšení už jen mírná. Asi nejdokonalejší je nepříliš navštěvovaná a pustá Plešivecká planina mezi obcemi Plešivec, Slavec a Štítnik, na celé planině není žádná povrchová voda, studánka ani vyvěračka. Nejnavštěvovanější, a to především v jejím podzemí, je Silická planina kolem obce Silica. Na planinách stále můžeme potkat pasáčky se stády ovcí nebo koz, přestože dříve bylo pastevectví v této oblasti rozvinuté mnohem více.

Ještěrka zelená
Ještěrka zelená
Ještěrka požírající svoji kořist
Ještěrka požírající svoji kořist
Slovenský kras - odpočívadlo pro koně na Huculské magistrále u penzionu v Gemerské Hôrce
Slovenský kras - odpočívadlo pro koně na Huculské magistrále u penzionu v Gemerské Hôrce
Netřesk na skalách nad Gemerskou Hôrkou
Netřesk na skalách nad Gemerskou Hôrkou

V létě ve Slovenském krasu často panují velká vedra, a proto je vhodné se na výlety místní vyprahlou krajinou vybavit dostatečným množstvím vody. Na krasových planinách se střídají stepní louky se soliterními stromy a křovinaté porosty, zdroje vody bývají jen v zalesněných údolích.

Silická Jablonica - stylový interiér gemerské chalupy
Silická Jablonica - stylový interiér gemerské chalupy
Silická Jablonica - interiér gemerské chalupy
Silická Jablonica - interiér gemerské chalupy
Slovenský kras - okno v gemerské chalupě
Slovenský kras - okno v gemerské chalupě
Umělecký artefakt na okraji obce Debraď
Umělecký artefakt na okraji obce Debraď
Slepýš ve Slovenském krase
Slepýš ve Slovenském krase
Malý plž v propasti Silická ľadnica
Malý plž v propasti Silická ľadnica

Jeskyně Slovenského krasu

Jeskyně jsou samozřejmě zdejším hlavním turistickým magnetem. Přístupné jsou následující:

  • Krásnohorská jeskyně - viz samostatná stránka Krásnohorská jeskyně (bude doplněno později)
  • Jeskyně Domica (maďarsky Domica-barlang) - největší a nejznámější jeskyně Slovenského krasu, s bohatou krápníkovou výzdobou. Společně s maďarskou jeskyní Baradla, s níž je v podzemí propojena, tvoří jeden z nejdelších jeskynních systémů střední Evropy (délka známých chodeb činí okolo 25 km, delší je např. komplex Amatérské jeskyně v Moravském krasu). Součástí větší prohlídkové trasy je atraktivní plavba v lodičkách po podzemní říčce Styx. Jedna z chodeb jeskyně je tak zajímavě tvarovaná, že připomíná ženský klín, proto také dostala název Lůno Matky Země. V této chodbě se také nachází nejstarší známé nástěnné malby ze slovenských jeskyní.
    Oficiální stránky jeskyně Domica
  • Jeskyně Domica - provozní budova u vstupu
    Jeskyně Domica - provozní budova u vstupu
  • Gombasecká jeskyně (maďarsky Gombaszögi-barlang, polsky Jaskinia Gombasecka) - kratší jeskyně, jejíž vchod leží nedaleko silnice stoupající do obce Silica. Kvůli impozantní výzdobě plné různých barev se jeskyni přezdívá "pohádková" ("rozprávková"). Za největší zajímavost jsou považována tenká bílá sintrová brčka dlouhá několik metrů.
    Jeskyně je propojená se zaledněnou propastí Silická lednice (slovensky Silická ľadnica, maďarsky Szilicei-jégbarlang), kterou je možné volně navštívit k nahlédnutí do jejího nitra, nachází se u vesničky Silica. Přestože na povrchu planiny v létě často bývá i 40 stupňů, o sto metrů níže v jeskyni se udržuje led.
    Oficiální stránky Gombasecké jeskyně
  • Silická ľadnica - ledový krápník u vstupu do jeskyně
    Silická ľadnica - ledový krápník u vstupu do jeskyně
  • Ochtinská aragonitová jeskyně (maďarsky Martonházi-aragonitbarlang, někdy též Ochtinai-aragonitbarlang) - nachází se již mimo Slovenský kras, v Revúcké vrchovině, mezi Jelšavou a Štítníkem. Je však z oblasti Slovenského krasu snadno dostupná. Jedná se o poměrně unikátní jeskyni díky své výzdobě z minerálu aragonitu, který vytváří zajímavé trsovité či keříčkovité shluky. Na celém světě jsou přístupné asi jen 3 aragonitové jeskyně. Do jeskyně se vchází umělým vchodem, který je dlouhý 144 m a překonává výškový rozdíl 19 m.
    Oficiální stránky Ochtinské aragonitové jeskyně
  • Jasovská jeskyně (maďarsky Jászói-barlang) - jeskyně s bohatou sintrovou výzdobou na západním okraji obce Jasov.
    Oficiální stránky Jasovské jeskyně

Zádielská tiesňava (Zádielský kaňon)

Viz samostatná stránka Zádielská tiesňava (bude doplněno později).

Další zajímavosti Slovenského krasu

  • Hrad Krásná Horka (slovensky Krásná Hôrka, maďarsky Krasznahorka vára) - jeden z nejkrásnějších středověkých slovenských hradů, hrdě se vypíná na kopci nad obcí Krásnohorské Podhradie. V sobotu 10. března 2012 hrad postihl rozsáhlý požár, při němž lehly popelem všechny jeho střechy i část expozic. Na okraji Krásnohorského Podhradí stojí secesní rodinná krypta Mauzóleum Andrássyovcov.
    HradKrasnaHorka.sk - oficiální stránky hradu
  • Hrad Krásná Hôrka při rekonstrukcích po požáru v roce 2012
    Hrad Krásná Hôrka při rekonstrukcích po požáru v roce 2012
    Mauzóleum Andrássyovcov
    Mauzóleum Andrássyovcov
  • Turňanský hrad (slovensky Turniansky hrad, maďarsky Tornai vár) - poutavá zřícenina středověkeho hradu na kuželovitém vrchu nad obcí Turňa nad Bodvou. Ze zříceniny je krásný výhled na vesničku Háj a od ní vycházející Hájskou dolinu.
  • Turňanský hrad (Turniansky hrad) pohledem z obce Háj
    Turňanský hrad (Turniansky hrad) pohledem z obce Háj
    Turňanský hrad (Turniansky hrad) na historické fotografii vystavené v penzionu Réva v Turni nad Bodvou
    Turňanský hrad (Turniansky hrad) na historické fotografii vystavené v penzionu Réva v Turni nad Bodvou
  • Hájské vodopády (maďarsky Áji vízesés [Áji vízešéš]) - vodopády v Hájské roklině nad vsí Háj. Po vybudování vodovodu z pramene nad vodopády mívají problém s dostatkem vody. Skrz Hájskou dolinu prochází přístupová cesta z obce Háj do výše položené rázovité vesničky Hačava. Hájská dolina je zaříznuté krasové údolí rovnoběžné se Zádielskou tiesňavou, oproti ní je však méně mohutná. Na hřbitově v dědině Háj stojí monumentální socha anděla, která sloužila jako rekvizita v americkém filmu.
  • Slovenský kras - Hájský vodopád
    Slovenský kras - Hájský vodopád
    Obrovská socha anděla na okraji vesničky Háj
    Obrovská socha anděla na okraji vesničky Háj
    Slovenský kras - horská vesnička Hačava
    Slovenský kras - horská vesnička Hačava
    Hačava - kostelík
    Hačava - kostelík
  • Hrhovský vodopád (maďarsky Görgői vízesés nebo též Tornagörgői vízesés) - 15 m vysoký vodopád, největší ve Slovenském krase. Najdeme ho přímo mezi domy obce Hrhov. Je napájený vodou z vyvěračky Féj (nebo též Veľká hlava). Vodopád vznikl v dávných dobách odtěžením části travertínu.
    GPS: 48.6074789N, 20.7486953E
  • Hrhovský vodopád
    Hrhovský vodopád
  • Propast Zvonivá jáma (též Zvonice, slovensky Zvonivá jama nebo Zvonica) - něco přes 100 m hluboká propast ve středu Plešivecké planiny. Název dostala od zvonivých tónů, které vydávala, když do ní lidé házeli kameny. Podle místní pověsti v propasti sídlil drak. Proto se lidé při prvních návštěvách této propasti do díry spouštěli v bedně zvenčí obité železnými bodci, které je měly od příšery ochránit.
  • Kaplička svaté Anny v Hrušově (slovensky kaplnka svätej Anny v Hrušove) - půvabná kaplička z 15. století ve svazích Silické planiny nad vesničkou Hrušov. V 18. a 19. století zde bylo významné poutní místo rožňavských baníků, zdejšímu prameni byly připisované léčivé schopnosti.
  • Zřícenina husitského kostela (zrúcanina husitského kostola) nad obcí Lúčka.
  • Lúčka - zřícenina husitského kostela
    Lúčka - zřícenina husitského kostela
    Lúčka - zřícenina husitského kostela
    Lúčka - zřícenina husitského kostela
  • Plešivec (maďarsky Pelsőc) - městečko obklopené krasovými planinami. Nachází se v něm dvě zajímavé památky: gotický reformovaný kostel (kostol) ze 14. století se vzácnou freskovou výzdobou a vedle kostela stojící barokní malovaná zvonice (zvonica) z roku 1807.
    GPS: 48.545533N, 20.401083E
  • Plešivec - gotický reformovaný kostel (kostol) a barokní zvonice (zvonica)
    Plešivec - gotický reformovaný kostel (kostol) a barokní zvonice (zvonica)
    Plešivec - gotický reformovaný kostel (kostol)
    Plešivec - gotický reformovaný kostel (kostol)
  • Kostel v Silici - opevněný kostel s dochovanou obrannou zdí se střílnami. Místní obyvatelé se do kostela schovávali před tureckými nájezdy. Na mnoha mapách je vyznačena jako běžná silnice menšího významu komunikace spojující Silicu a Silickou Jablonicu. Ve skutečnosti však této cestě chybí asfalt a ve své spodní části, kdy stoupá v serpentinách prudkým svahem, je pro běžné řidiče aut poměrně dobrodružná.
  • Silica - opevněný kostel
    Silica - opevněný kostel
    Silnice nesilnice spojující Silicu a Silickou Jablonicu, ve své spodní části je široká pouze pro jedno auto
    Silnice nesilnice spojující Silicu a Silickou Jablonicu, ve své spodní části je široká pouze pro jedno auto
  • Rožňava (maďarsky Rozsnyó [Rožňó]) je největším městem v regionu, leží na rozhraní Slovenského krasu a Volovských vrchů. Památkově zajímavé je rožňavské náměstí. V jeho středu stojí Strážní věž (Strážná veža), která v minulosti sloužila pro obranu před vpády Turků.
  • Rožňava - Strážní věž (Strážna veža) v centru hlavního náměstí
    Rožňava - Strážní věž (Strážna veža) v centru hlavního náměstí
    Rožňava - kostel (kostol) sv. Anny na hlavním náměstí
    Rožňava - kostel (kostol) sv. Anny na hlavním náměstí
    Rožňava - radnice (radnica)
    Rožňava - radnice (radnica)
    Rožňava - vpravo kostel sv. Anny, v pozadí uprostřed rožňavská katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Nanebovzatia Panny Márie)
    Rožňava - vpravo kostel sv. Anny, v pozadí uprostřed rožňavská katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Nanebovzatia Panny Márie)
    Rožňava - místní občan
    Rožňava - místní občan
  • Moldava nad Bodvou (maďarsky Szepsi [Sepši]) je městečko na jihovýchodním okraji krasu. Ve městě se v roce 1576 narodil Máté Laczkó Szepsi, který byl prvním výrobcem tokajského vína "aszú", jeho receptura se používá dodnes. V části historických sklepení pod centrem obce je Vinný sklep (Vínna pivnica) a Muzeum vín Máté Laczkó Szepsi-ho.
  • Moldava nad Bodvou - dřevěná brána
    Moldava nad Bodvou - dřevěná brána
    Moldava nad Bodvou - dům, kde se narodil Máté Laczkó Szepsi
    Moldava nad Bodvou - dům, kde se narodil Máté Laczkó Szepsi
    Moldava nad Bodvou - Vinný sklep (Vínna pivnica) a Muzeum vín
    Moldava nad Bodvou - Vinný sklep (Vínna pivnica) a Muzeum vín
    Moldava nad Bodvou - Vinný sklep (Vínna pivnica) a Muzeum vín
    Moldava nad Bodvou - Vinný sklep (Vínna pivnica) a Muzeum vín

Ubytování ve Slovenském krasu

Slovenský kras dosud nemá plně využitý rekreační potenciál, a proto je zdejší síť ubytování menší, než byste asi v národním parku pod ochranou UNESCO čekali. Přesto zde turisté najdou zajímavé možnosti - několik rodinných penzionků, privátů, ranč (Ranč Šugov) i turistickou chatu (Zádielská chata v nitru Zádielské rokliny).

Další zdroje o Slovenském krasu

Mapa Slovenského krasu

Slovenský kras na mapě

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?