Duší Karpat - Přírodou i lidskými osudy Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny, Rumunska a Maďarska

Koločava

Koločava (ukrajinsky Колочава [Koločáva], maďarsky Alsókalocsa, polsky Koloczawa, anglicky Kolochava, slovensky nejspíše Kolčava) je pro Čechy asi nejznámější vesnice na Zakarpatské Ukrajině. Koločavu proslavil český spisovatel Ivan Olbracht, když z místního rodáka a zbojníka Nikoly Šuhaje udělal legendu. Koločava se nachází v Mižhirském okrese na dravé říčce Terebla (Теребля) sevřená mezi horami Siněvirského národního parku a poloninou Krásna. Koločava má rozhodně turistům co nabídnout a stojí za návštěvu. Na druhou stranu bohužel přívaly českých turistů způsobily částečnou ztrátu příjemné atmosféry zapadlé ukrajinské horské obce.

Nejvýraznější památkou Koločavy je řeckokatolický dřevěný kostel svatého Ducha (церква Св. Духа) z roku 1795. V období Sovětského svazu sloužil paradoxně jako muzeum ateismu, ale nyní je vracen do původní podoby. Běžně bývá kostel zamčený. Za kostelem jsou hroby četníků, které zabil Nikola Šuhaj.

V Koločavě se koná v srpnu každoročně od roku 1997 česko-ukrajinský folklorní festival. V roce 2007 se začal v Koločavě z iniciativy kyjevského politika a koločavského rodáka Stanislava Arževitina budovat skanzen Stare selo (скансен Старе село), v překladu Stará vesnice. Od roku 2009 je součástí skanzenu muzeum Koločavská úzkokolejka (музей Колочавська вузькоколійка). Jeho hlavní chloubou je parní lokomotiva vyrobená v Německu v roce 1951 a která byla zachráněna před sešrotováním z nádraží v Chmilnyku.

Nejznámější koločavskou restaurací je místní Četnická stanice. Bez problémů se zde domluvíte česky. Nabízí typická ukrajinská jídla, ve stylovém, avšak silně turistickém, prostředí.

Ivan Olbracht, který zde v době první Československé republiky pobýval, má pomník před místní školou, v níž též vyučoval. Ve škole se nachází malé Muzeum Ivana Olbrachta (Музей Івана Олбрахта). Legendární Nikola Šuhaj loupežník má pomník v místní části Suchar (Сухар). Turisté často zavítají obhlédnout i hrob slavného zbojníka. Nachází se ve spodním rohu koločavského hřbitova a nápis na kříži u jeho hrobu má 3 řádky a začíná "Sjuhaj M. P." ("Сюгай М. П."). Jako zločinec dostal na hřbitově místo v jeho zapadlém koutě. V horní části hřbitova se můžeme podívat na hrob Eržiky, Šuhajovy ženy, na něm je napsáno "Derbak Eržika Ivanivna" ("Дербак Ержіка Іванівна"), zemřela v roce 1987. Možná se vás v Koločavě ujme nějaké dítko, které vám rádo pomůže hroby ukázat. Na české turisty jsou tu obyvatelé skutečně zvyklí, a tak odměna za "průvodcovské služby" nebude dostatečná ve formě sladkostí, zde se už i mladé děti naučili znát sílu peněz.

Nikola Šuhaj (Микола Шугай) se správně jmenoval Mykola Petrovyč Sjuhaj (Микола Петрович Сюгай). Podle některých je Nikola zakarpatský národní hrdina, podle jiných byl zločinec, každopádně se stal legendou. Narodil se v roce 1898 v Koločavě. Roku 1917 narukoval na vojnu k uherskému pluku, záhy však zběhl a skrýval se v okolí Koločavy. Po konci války se oženil s jeho milou Eržikou, ale jeho nutkání po svobodě ho přimělo ke zbojnickému životu. Byl stíhán četníky a na jeho dopadení byla vypsána odměna. Nakonec jej v roce 1921 zabili jeho bývalí přátelé. Eržice se 4 měsíce po Šuhajově smrti ve vězení v Chustu, kde byla zadržována, narodila dcera Anna. Nedlouho poté se Eržika provdala za souseda Derbaka a dožila se až do roku 1987. Dcera Nikoly a Eržiky Anna Štajerová (Анна Штаєр) strávila v Koločavě (v části Suchar) téměř celý svůj život a těšila se zájmu českých a slovenských turistů, zemřela v roce 2006.

Okolí Koločavy

Okolí Koločavy je velmi vhodné pro turistiku a cyklistiku. V posledních letech zde vznikají i turistické značky. Hezký výlet na kole splňuje sjízdná cesta stoupající do sedla Pryslop (перевал Прислоп). Cestou se dá dále přejet až do Usť-Čorné, zde je však již náročnější, zvláště za dešťů. Hezké cíle pro pěší výlety naleznete na blízkých poloninách, případně můžete navštívit i vyhlášené Siněvirské jezero.

Další zdroje o Koločavě

• Muzeum úzkokolejky v Koločavě (ukrajinsky)
• Muzeum Stare selo (ukrajinsky)

Aktualizováno: 13.10.2010

Duší Karpat - Příroda i lidé Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny, Rumunska a Maďarska
Copyright © 2005 - 2012, Robert Vystrčil, fotograf, info@prygl.net, Prygl.net, Kyjev, hostely