| Practical info: | |
| Mountains: | |
| Cities and villages: | |
Svydovets
Celý hřeben Svidovce je dlouhý okolo 60 km, jeho přechod tak zabere několik dní. Za krásného počasí je na polonině snadná orientace, můžete si užívat dalekých rozhledů, jezírek, kytiček i společnosti pasoucích se koňů a ovcí. Počasí se však může v takto vysokých horách velmi rychle změnit a zdejší prudké ledovcové svahy se mohou stát velmi nebezpečnými. Sestupové trasy do civilizace přitom bývají velmi dlouhé a zaberou mnoho hodin chůze.
Pro výlety na Svidovec můžeme využívat jak nabídky ubytování ve vesnicích pod horami, tak širokého spektra hotelů v rekreační horské osadě Drahobrat. Na svidoveckém hřebeni nad Rachovem je možné se uchýlit i do jediné zdejší horské chaty - turbázy Perelisok (турбаза Перелисок [turbaza Perelysok]).
Protěž alpská neboli plesnivec alpský je velmi známá horská bylina. V ukrajinštině se pro tuto květinku užívá název edelvejs (едельвейс), v ukrajinských Karpatech ji přezdívají také hedvábná květina. V Karpatech se navíc bylina stala i symbolem lásky, o čemž vypráví následující příběh.
Mladá huculská krasavice Marička v dolině uslyšela zvuk trembity. To na polonině hrál mladý pasáček ovcí Oleksa. Marička běžela do hor, schovala v lese v houští a dlouho posluchala čarovnou hudbu. Když trembita ztichla, vyšla se svého úkrytu. Poté, co Oleksa uviděl lesní krasavici, zahrál znovu, ale tak, že i vysoké smrky tancovaly. Z poloniny Oleksa nemohl odejít do vesnice, protože nemohl nechat ovce samotné. Ale každý den si na horách s Maričkou povídali. Ještě sluníčko nevyšlo, ale Oleksa už brával do rukou trembitu a zval k sobě svoji milovanou. Marička velmi ráda poslouchala, jak zní trembita. A těšila se na podzim, kdy se měla konat veselá svatba.
Jednou však dívka známý zvuk trembity neuslyšela. Její milovaný se s ní nesetkal. To ještě nevěděla, že jej v noci zabili jeho nelítostní nepřátelé. Foukající vítr roznášel nad Karpaty dívčí hlas: "Olekso! Lásko! Kde jsi? Hledá Tě Tvoje milovaná! Ozvi se!" Marička vyběhla do hor, zpanikařila a začala se dívat do propasti, kde se snažila najít Oleksu. Plakala a tekly jí žalostné slzy. Slzy proudily čistě jako sama láska. Kam slza Maričky upadla, tam najednou začala vyrůstat sněhobílá květina lásky.
I název nejvyšší hory Svidovce souvisí s edelvejsem, květinou lásky. V legendě se mluví o sestrách dvojčatech, které se snažily najít protěž, aby ta jim pomohla k získání lásky. Hledaly ji na prudkých ledovcových svazích hory Bliznice. Bohužel se na skále neudržely a zabily se po pádu do hlubin. Na jejich počest získala hora Bliznica (ukrajinsky Близниця [Blyznycja]) své jméno. V ukrajinštině se totiž dvojčatům říká blyzňata (близнята).