DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Srbské Karpaty

Pohled na Srbské Karpaty v okolí dunajské soutěsky Cazanele Mici (Mali Kazan, Мали Казан)
Pohled na Srbské Karpaty v okolí dunajské soutěsky Cazanele Mici (Mali Kazan, Мали Казан)

Srbské Karpaty (pokud vůbec existují :)) tvoří nejjižnější část Karpat, plnou jeskyní, kaňonů, skal i tajemných vrcholů. Vytváří přechod mezi "echt Karpaty" v Rumunsku a Balkanidy (Balkánským horským systémem). Jedná se o soustavu několika horských masivů, kam obvykle český nebo slovenský turista nezavítá, co je rok dlouhý. Svými přírodními krásami o to více překvapí. Nejvyšší horou Srbských Karpat je Beljanica (1.339 m) nebo Šiljak (1.560 / 1.565 m) v masivu Rtanj (viz dále).

Srbský zeměpis

V srbštině se hory označují jako Karpatske planine u Srbiji (Карпатске планине у Србији), tedy Karpatské hory v Srbsku, přičemž přídomek "v Srbsku" se často vypouští. Srbové je berou jako součást vyššího celku nazývaného Karpatsko-balkánské hory (Карпатско-балканске планине), kam patří mj. také srbsko-bulharské pohoří Stara planina. Mimo tento vyšší celek na svém území rozlišují ve stejné úrovni ještě Rodopské hory (Родопске планине) a Dinárské hory (Динарске планине).

Sporná jižní hranice Karpat

Samotné vymezení jižní hranice Karpat je velmi problematické, neboť mezi Karpaty a navazujícími Balkanidy není jasný geologický rozdíl. De facto se uvažují 4 varianty hranice:

  • A) řeka Dunaj: pak by de facto celé Srbské Karpaty "neexistovaly" a území těchto hor by patřilo pod Balkanidy. Údolí Dunaje je v krajině jasně rozpoznatelné a nejvíce zahloubené (nadmořská výška je menší než 100 m), byla by to nejjasnější hranice. Avšak Karpaty se za Dunaj vydávají už i v Rakousku (viz Hainburské vrchy) a při pohledu na reliéf hor v mapě to "prostě vypadá", že Karpaty pokračují dále.
  • B) řeka Crni Timok (Црни Тимок = Černý Timok): tedy tzv. Црноречка котлина, hranicí by byla přibližně spojnice obcí Paraćin - Boljevac - Zaječar. Při této variantě by hranice mezi Karpaty a Balkanidy byla nejlépe zarovnaná a při zběžném pohledu na reliéf hor v mapě vypadá nejpřirozeněji. Nejvýše dosahuje nadmořské výšky necelých 550 m. Zmiňuje ji např. srbská wikipedie, ale na jiné stránce uvádí hranici zase jinak. A žádný český zdroj tuto hranici nerespektuje.
  • C) řeka Sokobanjska Moravica (Сокобањска Моравица): přesněji toky řek spojující města Paraćin (Параћин) - Aleksinac (Алексинац) - Sokobanja (Сокобања) - Knjaževac (Књажевац) a dále řeky Beli Timok (Бели Тимок) a posléze Timok (Тимок) na sever, což už je společné s předešlou variantou. Hranice je díky vodním tokům poměrně dobře čitelná, nejvyššího bodu dosahuje v sedle pod horou Tumba (asi 660 m).
  • D) řeka Nišava (Нишава) u města Niš (Ниш): nejjižnější varianta. V tomto případě by už však Karpaty dělali v Balkanidech "velmi ostrý zářez", což se zdá býti podivné.

Pohoří Srbských Karpat

Srbské Karpaty se dělí na několik masivů, dalo by se říci pohoří, byť rozlohou jsou menší než jsme zvyklí u nás:

  • Miroč (Мироч) - východně od Donji Milanovac, nejvyšší hora Veliki Štrbac (Велики Штрбац, 768 m) nad kaňonem Dunaje
  • Homoljske planine (Хомољске планине) - severně od obce Žahubica (Жагубица), nejvyššími vrcholy jsou Homoljski Oman (Хомољски Оман, 962 m), uváděný i jako Čoka Drmoksa (Чока Дрмокса), a Štubej (Штубеј, 940 m)
  • Beljanica (Бељаница) - vápencové pohoří s parádními krasovými jevy, nejvyšší hora Beljanica (Бељаница, 1.339 m)
  • Kučaj (Кучај) - vymezeno toky Resava, Zlotska reka a Crni Timok, tvoří jeden logicky celek s masivem Beljanica, krasové hory s několika velkými jeskyněmi, nejvyšší vrchol Velika Tresta (Велика Треста, 1.284 m)
  • Deli Jovan (Дели Јован) - mezi městy Negotin a Bor, nejvyšší horou je Crni vrh (Црни врх, 1.137 m / 1.141 m), případně Veliki Krš (Велики Крш, 1.148 m) nebo Stol (Стол, 1.155 m / 1.156 m), pokud je nebudeme uvažovat jako samostatné masivy
  • a několik dalších

Pokud se rozhodneme pro variantu hranice C (viz předchozí kapitolka), k Srbským Karpatům přiřadíme i masiv:

  • Rtanj (Ртањ) - tajemné pohoří opředené mnoha legendami, nejvyšší hora Šiljak (Шиљак, 1.560 / 1.565 m), nejčastěji se právě tato uvádí jako nejvyšší hora celých Srbských Karpat

V případě varianty hranice D do Karpat zahrneme i masivy:

  • Ozren (Озрен) - JZ od obce Sokobanja, nejvyšší hora Leskovik (Лесковик, 1.178 m / 1.181 m)
  • Devica (Девица) - JV od obce Sokobanja, nejvyšší hora Čapljinac (Чапљинац, 1.187 m), uvádí se i pod názvem Manjin Kamen (Мањин Камен).

Přírodní a historické zajímavosti Srbských Karpat

  • Národní park Djerdap (Национални парк Ђердап / Nacionalni park Đerdap)
    - silně zalesněná oblast na severním okraji Srbských Karpat, zvedá se jižně od hluboce zařízlého údolí Dunaje, na protějším břehu se nachází známé české banátské vesnice v Rumunsku
    - impozantní středověká pevnost Golubac (Голубац) na skále u Dunaje
    - dunajské soutěsky Veliki a Mali Kazan (rumunsky Cazanele Mari a Mici) - nejužší místa zdejší dunajské soutěsky, zajímavostí je, že Dunaj je v těchto místech hluboký až 90 metrů a jeho dno se nachází hlouběji než hladina Černého moře
    - trosky Trajánova mostu - více než 1 km dlouhé stavby přes Dunaj postavený kolem roku 105
    - vykoupat se můžete v aquaparku Silver Lake Resort u Dunaje
    - slovo Đerdap, nebo též Đerdapska klisura, v srbštině označuje Dunajskou soutěsku, resp. průlom Dunaje, který je v mnoha jiných jazycích (vč. češtiny a rumunštiny) známý pod označením Železná vrata (rumunsky Porțile de Fier). Jde o nejdelší soutěsku v Evropě.
  • Resavská jeskyně (Ресавска пећина, Resavska pećina) - velká jeskyně v pohoří Beljanica, poblíž vodopád Veliki Buk
  • Lazarův kaňon (Лазарев Кањон, Lazarev Kanjon)
    - impozantní vápencový kaňon v masivu Kučaj, nejdelší kaňon východního Srbska s délkou cca 9 km. Kaňon je prakticky neprůchodný, ale okolní skály nabízí parádní výhledy. GPS vyhlídky do kaňonu 44.0268169N, 21.9460250E. Uvádí se upozornění na jedovaté hady.
    - na počátku kaňonu se nachází Lazarova jeskyně (Лазарева пећина, Lazareva Pećina), největší známá jeskyně v Srbsku. Je veřejně přístupná, za poplatek. Nazývá se též Zlotská jeskyně podle blízké obce Zlot.
  • Kaňon řeky Vratna - voda si tu razí cestu divočinou skrz tři skalní brány (mosty), které jsou dle Serbia.com největší v Evropě. Jednou z nich je Velká brána (Prerast Velika Kapija, Прераст Велика Капија), GPS 44.383235N, 22.337269E, vede k ní turistický chodníček od blízkého klášteru Manastir Vratna (Манастир Вратна).
  • Crni vrh - asi nejlepší lyžařské středisko v Srbských Karpatech, byť to není žádná sláva, s jednou sedačkovou lanovkou, SZ od města Bor, GPS 44.1304753N, 21.9647908E. Oblíbeným výletním cílem je i blízká Borská přehrada (Borsko, jezero, Борско језеро) a ZOO (Зоо врт) ve městě Bor.
  • Sokobanja - populární lázeňské letovisko s upravenými parky a termálními minerálními prameny. Velký počet možností ubytování. Na skalách za městem se tyčí poutavá zřícenina hradu Sokograd (Сокоград, "Sokolí hrad") a nedaleko též pěkný vodopád Ripaljka.
  • Rajacké vinné sklepy (Rajačke Pimnice) - kopeček s unikátním komplexem malých, starodávných, kamenných domečků s vinnými sklepy, nad vesnicí Rajac v negotinské vinařské oblasti, poblíž hranic s Bulharskem. Čas se zde zastavil, přemíry turistů se bát nemusíte. GPS 44.097701N, 22.549704E.
  • Klášter Bukovo (Manastir Bukovo) - krásný areál pravoslavného kláštera s vlastním vinařstvím na okraji města Negotin.
  • Felix Romuliana (Феликс Ромулијане) - archeologická lokalita u osady Gamzigrad (Гамзиград) na okraji města Zaječar. Rozlehlé, nikdy nedokončené palácové sídlo římského císaře. Památka UNESCO. GPS 43.8992436N, 22.1864128E.
  • Masiv Rtanj - "přírodní pyramida", v níž se údajně nachází podzemní chodby a vyskytuje se zde mnoho paranormálních jevů. Hora vykazuje magnetické odchylky, a proto se nad ní prý nesmí létat. Na vrcholku pozůstatek pravoslavné kaple. O hoře psal i spisovatel sci-fi Arthur Charles Clark.
  • Deliblatská poušť (Deliblatska peščara, Делиблатска пешчара) - geomorfologicky unikátní oblast vzniklá přesunem říčních nánosů z Dunaje silným větrem, vytváří pahorky v obklopení nížinné krajiny nedaleko od okraje Karpat. Původně skutečná poušť je postupně obsazována okolní vegetací.
  • Češko Selo (Чешко Село, České Selo) - česká vesnice v srbském Banátu, součást města Bela Crkva. Jako jediná v Srbsku je obývána téměř výhradně Čechy, avšak počet obyvatel klesl jen na pár desítek. V budově bývalé školy můžete navštívit české krajanské muzeum. Ve vsi se nachází tři ulice: Václava Havla, T. G. Masaryka a Jana Husa.
  • Krušice (Крушчица) - sousední vesnička s českou menšinou, doslovně česky "Hruškovice". Nachází se tu kostel sv. Václava.
  • Bílý Kostel (Bela Crkva, Бела Црква) - městečko s českým vlivem, k němuž patří zmíněné české vesničky. Typické pro město jsou vysunutá okna na domech, z nichž je dobrý rozhled do všech stran. Ve dvoře domu, kde sídlí Matice česká, se nachází velkoplošné malby s částečně snovými výjevy českých míst. Pro cestu do blízkých Karpat možno využít přívoz (kompu) přes Dunaj Stara Palanka - Ram.
  • Etno Selo Moravski Konaci - rekreační areál se soustavou ostrůvků, koupalištěm, stylovou restaurací a starodávnými venkovskými usedlostmi. Západně od Karpat, GPS 44.345224N, 21.103630E.
  • Jagodina (Јагодина) - aquapark, ZOO.

Další informace o Srbských Karpatech

Mapa Srbských Karpat

Srbské Karpaty na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.