DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Chřiby

(Buchlovské hory, Maršovy hory)

Podmanivé svítání v Chřibech s výhledem na daleké Bílé Karpaty
Podmanivé svítání v Chřibech s výhledem na daleké Bílé Karpaty
Slíbit Chřiby, žádné chyby. Výletem do Buchlovských hor omyl neuděláte.

Chřiby (lidově Buchlovské hory, ještě lidověji Buchláky) jsou kouzelné moravské hory plné zádumčivých hvozdů, tajemných skal roztodivných tvarů a studánek s vodou léčivou nebo alespoň legendou opředenou. Ze severozápadu Chřiby obklopuje Litenčická pahorkatina, na západě navazuje Ždánický les, na jihu klesají do Kyjovské pahorkatiny a na východě se za řekou Moravou zvedá Vizovická vrchovina.

Chladné zimní ráno v údolí říčky Salašky (2020)
Chladné zimní ráno v údolí říčky Salašky (2020)
Chřibské hvozdy nad obcí Salaš (2020)
Chřibské hvozdy nad obcí Salaš (2020)
Hrad Buchlov nad rozkvetlou jarní loukou (2015)
Hrad Buchlov nad rozkvetlou jarní loukou (2015)
Jaro na Buchlově (vlevo hrad, vpravo hotel) (2015)
Jaro na Buchlově (vlevo hrad, vpravo hotel) (2015)

Nejvyšší brdek Chřibů je Brdo (587 m). Turisté proto v při údivů během svých toulek chřibskou krajinou zvolávají "Ty Brdo" (bez háčku). Už na samotném Brdu překvapí, že jen kousek od vrcholu se nachází násep nedokončené Baťovy dálnice budované za protektorátu, jenž měla protnout celé Československo. Stavět dálnici přes nejvyšší vrchol je vskutku netradiční, ale prý to ekonomicky vycházelo dobře. Mnohem tradičnějším objektem na vrcholu Brda je 24 metrů vysoká kamenná rozhledna poskytující parádní rozhledy. Vyhlídková věž od Svatopluka Sedláčka z roku 2004 připomínající vysouvací dalekohled je architektonicky ceněná, obdržela oborovou cenu Grand Prix.

Nejvýraznějšími vrcholy Chřibů jsou Holý vrch (548 m) - Buchlov (509 m) - Barborka (510 m), dominantně čnící jako Svatá Trojice nad posvátným Velehradem. Jde o kopcovité kužele výrazně vystupující nad okolní krajinu. Na Holém vrchu se nachází rezervace bukového pralesa (od roku 2009 bezzásahové území), na Buchlově působivý hrad Buchlov a na Barborce kaple svaté Barbory. Ač jsou vrcholové partie Holého vrchu přírodní rezervací a nevede sem turistická značka, vstup zakázán zde není. Na vrcholu návštěvníky dokonce čeká vrcholová kniha a pozůstatky pravěkého hradiště. Z pár holých míst ve svahu se tu odkrývají i daleké výhledy (někdy až k Alpám).

Velehradská bazilika a "Svatá Trojice" vrcholů Holý vrch, Buchlov a Barborka (2020)
Velehradská bazilika a "Svatá Trojice" vrcholů Holý vrch, Buchlov a Barborka (2020)
Strom rostoucí skrz výletní restauraci pod hradem Buchlov (2015)
Strom rostoucí skrz výletní restauraci pod hradem Buchlov (2015)
Chřibonos - dobrý duch chřibských hvozdů (2015)
Chřibonos - dobrý duch chřibských hvozdů (2015)
Úschovna psů bez záruky vrácení (2015)
Úschovna psů bez záruky vrácení (2015)
Chřiby dýchají historií na každém kroku (2015)
Chřiby dýchají historií na každém kroku (2015)
Hotel Buchlov pod stejnojmenným hradem (2015)
Hotel Buchlov pod stejnojmenným hradem (2015)
Kaple sv. Barbory ze 17. století na vrcholku Barborka (Modla) (2015)
Kaple sv. Barbory ze 17. století na vrcholku Barborka (Modla) (2015)
Kaple sv. Barbory (2015)
Kaple sv. Barbory (2015)
Socha sv. Barborky vedle kaple (2015)
Socha sv. Barborky vedle kaple (2015)
Buchlovský hrad (2015)
Buchlovský hrad (2015)

V Chřibech je rozeseta spousta soliterních skalek i velkých skal. Asi nejpůsobivější z nich je Kazatelna. Po vytesaných schůdkách můžete s odvahou vylézt na její úzký vrcholek a kochat se výhledy na širé lesy. Nejstarším stromem Chřibů je Ctiborův dub starý asi 5 století. Do dnešních dnů z něj však zbylo jen mrtvé torzo. Hlavní ránu mu v minulém století zasadili kluci, kteří v jeho dutém kmeni založili oheň, aby vykouřili usídlené sovy.

Přírodním bohatstvím Buchlovských hor jsou také sirné prameny využívané především pro léčbu pohybového ústrojí, ale i proti exémům či na zlepšení zažívání. Podle typického zápachu se takovým zdrojům vody přezdívá smraďavky. Založeny na nich byly například lázně Leopoldov v osadě Smraďavka u Boršic. Další pramen je nad vsí Čeložnice. Asi nejvýraznější vodu najdete v bývalých sirných lázních v Napajedlích. Zde se vodě pro její slanou chuť přezdívá Slanica.

Koňská turistika je v Chřibech také populární (2020)
Koňská turistika je v Chřibech také populární (2020)
Kaple Salaš (2020)
Kaple Salaš (2020)
Mýtný kámen v Jalubí (2020)
Mýtný kámen v Jalubí (2020)
Schéma původního umístění mýtného kamene na křižovatce do Velehradu, Starého Města, Huštěnovic a Jalubí (2020)
Schéma původního umístění mýtného kamene na křižovatce do Velehradu, Starého Města, Huštěnovic a Jalubí (2020)
Replika větrného mlýnu nad Jalubím (2020)
Replika větrného mlýnu nad Jalubím (2020)
Zimní ráno u větrného mlýna Jalubí (2020)
Zimní ráno u větrného mlýna Jalubí (2020)

Chřiby byly osídlené od pradávna a na mnoha místech na vás silně dýchnou staré věky. Z hradních staveb je samozřejmě nejvelkolepější hrad Buchlov, působivá je i zřícenina hradu Cimburk. Krásný výhled poskytují zbytky Stříleckého hradu. Významným archeologickým místem je Hora svatého Klimenta se zbytky hradiska a s dřevěnou kaplí z 19. století. V době Cyrila a Metoděje zde pravděpodobně stával velkomoravský klášter.

Nad obcí Salaš stojí architektonicky velmi působivá rozhledna složená ze dvou do sebe zaklesnutých šťastných sedmiček. Z vrcholových plošin ve výšce 15 a 20 metrů je nádherný výhled východním směrem, který zvláště vynikne při východu slunce. Věž byla postavena v letech 2014-2015.

Dvě šťastné sedmičky tvořící rozhlednu Salaš (2020)
Dvě šťastné sedmičky tvořící rozhlednu Salaš (2020)
Svojí architekturou působivá rozhledna Salaš (2020)
Svojí architekturou působivá rozhledna Salaš (2020)
Detail konstrukce salašské rozhledny (2020)
Detail konstrukce salašské rozhledny (2020)
Spodní plošina rozhledny (2020)
Spodní plošina rozhledny (2020)
Východ slunce na rozhledně Salaš (2020)
Východ slunce na rozhledně Salaš (2020)
Kopečky Hrušová a Dubiny na počátku dne (2020)
Kopečky Hrušová a Dubiny na počátku dne (2020)
Věže velehradské baziliky pod Velkou Javořinou (2020)
Věže velehradské baziliky pod Velkou Javořinou (2020)
Komonec ve Vizovických vrších pohledem ze salašské rozhledny (2020)
Komonec ve Vizovických vrších pohledem ze salašské rozhledny (2020)
Pozorování východu slunce nad bělokarpatským Lokovem (2020)
Pozorování východu slunce nad bělokarpatským Lokovem (2020)
Masiv Mikulčina vrchu a Velkého Lopeníku z rozhledny Salaš (2020)
Masiv Mikulčina vrchu a Velkého Lopeníku z rozhledny Salaš (2020)

Přestože Chřiby neoplývají výškou, na tzv. stupavském ledovci si můžete zpravidla zalyžovat po celou zimu. Když vyjdou sněhové podmínky, krásná je i hlavní hřebenovka na běžky.

V obci Modrá můžete navštívit archeologický skanzen a další zajímavosti.

Historie Chřibů, další názvy pohoří a původ názvu

Asi od 15. století se na zdejším území objevuje název Hříběcí hory, případně Hřebeč. Pojem Hříběcí hory má často přesah i do sousední Litenčické pahorkatiny. Následně se objevuje německý pojem Marsberg (asi od staroněmeckého "mar", což označuje hřebce) a české varianty Maršovy hory (hojně užíváno, např. i v Ottově slovníku naučném), případně Marsovy hory (bez háčku) nebo jen Mars. Na některých mapách se uváděly Hříběcí a Maršovy hory vedle sebe a označovaly tak jen částí Chřibů, případně s přesahy do sousedních hor. Geografické termíny byly v minulosti silně neujasněné, např. v Průvodci Brnem z roku 1885 se píše, že nejzápadnějším výběžkem hor Maršových je Výhon, který nyní oficiálně řadíme až do Dyjsko-svrateckého úvalu.

Samotné slovo Chřiby pravěpodobně pochází buď od staroslověnského slova chřib / chrib označujícího kopec nebo z praevropského grib / hrib pro skálu či pahorek.

Zdounecké a Maršovy hory na mapě Markrabství moravského. Zajímavý je i zápis Kyjev místo Kyjov. Zdroj:  Říše Rakousko-Uherská (František Hrnčíř, 1904)
Zdounecké a Maršovy hory na mapě Markrabství moravského. Zajímavý je i zápis Kyjev místo Kyjov. Zdroj: Říše Rakousko-Uherská (František Hrnčíř, 1904)
Popis Chřibů a Ždánického lesa. Zdroj: kniha Popis okresního hejtmanství kyjovského (Josef Klvaňa, 1910)
Popis Chřibů a Ždánického lesa. Zdroj: kniha Popis okresního hejtmanství kyjovského (Josef Klvaňa, 1910)

Podle Průvodce po Buchlově z roku 1905 (autor Karel Jaroslav Obrátil) název hradu i hory Buchlov pochází od "místa bohu lovu zasvěceného". Markomanská královna Fridegilda prý na kopci nalezla sochu boha lovu, kterou dala zničit. Tomu nasvědčuje i název sousedního kopce Modly.

Plánek cesty z Buchlovic k hradu Buchlov. Zdroj: Průvodce po Buchlově (Karel Jaroslav Obrátil, 1905)
Plánek cesty z Buchlovic k hradu Buchlov. Zdroj: Průvodce po Buchlově (Karel Jaroslav Obrátil, 1905)
Reklama na Spáčilův hostinec v Buchlovicích. Zdroj: Průvodce po Buchlově (Karel Jaroslav Obrátil, 1905)
Reklama na Spáčilův hostinec v Buchlovicích. Zdroj: Průvodce po Buchlově (Karel Jaroslav Obrátil, 1905)

Další informace

Mapa Chřibů

Chřiby na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.