Slovenský kras
Slovenský kras (maďarsky Szlovák-karszt [Slovák-karst], někdy též i jako Gömöri-mészfennsík, polsky Kras Słowacki) tvoří společně s Aggteleckým krasem jednolité krasové území po obou stranách slovensko-maďarské hranice. Najdeme zde krásné jeskyně, mohutné skály, škrapy (samostatné vápencové kameny), škrapová pole, závrty, vodopády, hrad i zříceniny. Většina území je od roku 2002 chráněná Národním parkem Slovenský kras, který nahradil tehdejší CHKO. Společně s maďarskou částí bylo toto území již v roce 1995 zapsáno do UNESCO, čemuž jistě pomohla i společná kandidatura obou států, jejichž vztahy jsou jinak často problematické. Slovenský kras na severu plynule přechází ve Volovské vrchy, na západě sousedí s Revúckou vrchovinou.
Slovenský kras je hlubokými údolími rozdělen na několik plošin, nazývaných planiny, s nadmořskou výškou od 500 do 800 metrů, se strmými skalnatými svahy. Výstup na planinu bývá náročný, zatímco pak v její vrcholové části jsou převýšení už jen mírná. Asi nejdokonalejší je nepříliš navštěvovaná a pustá Plešivecká planina mezi obcemi Plešivec, Slavec a Štítnik, na celé planině není žádná povrchová voda, studánka ani vyvěračka. Nejnavštěvovanější, a to především v jejím podzemí, je Silická planina kolem obce Silica. Na planinách stále můžeme potkat pasáčky se stády ovcí nebo koz, přestože dříve bylo pastevectví v této oblasti rozvinuté mnohem více.
V létě ve Slovenském krasu často panují velká vedra, a proto je vhodné se na výlety místní vyprahlou krajinou vybavit dostatečným množstvím vody. Na krasových planinách se střídají stepní louky se soliterními stromy a křovinaté porosty, zdroje vody bývají jen v zalesněných údolích.
Jeskyně Slovenského krasu
Jeskyně jsou samozřejmě zdejším hlavním turistickým magnetem. Přístupné jsou následující:
- Krásnohorská jeskyně - viz samostatná stránka
- Jeskyně Domica (maďarsky Domica-barlang) - největší a nejznámější jeskyně Slovenského krasu, s bohatou krápníkovou výzdobou. Společně s maďarskou jeskyní Baradla, s níž je v podzemí propojena, tvoří jeden z nejdelších jeskynních systémů střední Evropy (délka známých chodeb činí okolo 25 km, delší je např. komplex Amatérské jeskyně v Moravském krasu). Součástí větší prohlídkové trasy je atraktivní plavba v lodičkách po podzemní říčce Styx. Jedna z chodeb jeskyně je tak zajímavě tvarovaná, že připomíná ženský klín, proto také dostala název Lůno Matky Země. V této chodbě se také nachází nejstarší známé nástěnné malby ze slovenských jeskyní.
Oficiální stránky jeskyně Domica - Gombasecká jeskyně (maďarsky Gombaszögi-barlang, polsky Jaskinia Gombasecka) - kratší jeskyně, jejíž vchod leží nedaleko silnice stoupající do obce Silica. Kvůli impozantní výzdobě plné různých barev se jeskyni přezdívá "pohádková" ("rozprávková"). Za největší zajímavost jsou považována tenká bílá sintrová brčka dlouhá několik metrů.
Jeskyně je propojená se zaledněnou propastí Silická lednice (slovensky Silická ľadnica, maďarsky Szilicei-jégbarlang), kterou je možné volně navštívit k nahlédnutí do jejího nitra, nachází se u vesničky Silica. Přestože na povrchu planiny v létě často bývá i 40 stupňů, o sto metrů níže v jeskyni se udržuje led.
Oficiální stránky Gombasecké jeskyně - Ochtinská aragonitová jeskyně - nachází se již mimo Slovenský kras, v Revúcké vrchovině, s unikátní aragonitovou výzdobou, viz samostatná stránka.
Oficiální stránky Ochtinské aragonitové jeskyně - Jasovská jeskyně (maďarsky Jászói-barlang) - jeskyně s bohatou sintrovou výzdobou na západním okraji obce Jasov.
Oficiální stránky Jasovské jeskyně
Zádielská tiesňava (Zádielský kaňon)
Viz samostatná stránka Zádielská tiesňava.
Další zajímavosti Slovenského krasu
- Hrad Krásná Horka (slovensky Krásná Hôrka, maďarsky Krasznahorka vára) - jeden z nejkrásnějších středověkých slovenských hradů, hrdě se vypíná na kopci nad obcí Krásnohorské Podhradie. V sobotu 10. března 2012 hrad postihl rozsáhlý požár, při němž lehly popelem všechny jeho střechy i část expozic. Na okraji Krásnohorského Podhradí stojí secesní rodinná krypta Mauzóleum Andrássyovcov.
HradKrasnaHorka.sk - oficiální stránky hradu - Turňanský hrad (slovensky Turniansky hrad, maďarsky Tornai vár) - poutavá zřícenina středověkeho hradu na kuželovitém vrchu nad obcí Turňa nad Bodvou. Ze zříceniny je krásný výhled na vesničku Háj a od ní vycházející Hájskou dolinu.
- Hájské vodopády (maďarsky Áji vízesés [Áji vízešéš]) - vodopády v Hájské roklině nad vsí Háj. Po vybudování vodovodu z pramene nad vodopády mívají problém s dostatkem vody. Skrz Hájskou dolinu prochází přístupová cesta z obce Háj do výše položené rázovité vesničky Hačava. Hájská dolina je zaříznuté krasové údolí rovnoběžné se Zádielskou tiesňavou, oproti ní je však méně mohutná. Na hřbitově v dědině Háj stojí monumentální socha anděla, která sloužila jako rekvizita v americkém filmu.
- Hrhovský vodopád - travertinový vodopád, nejvyšší vodopád Slovenského krasu, viz samostatná stránka
- Propast Zvonivá jáma (též Zvonice, slovensky Zvonivá jama nebo Zvonica) - něco přes 100 m hluboká propast ve středu Plešivecké planiny. Název dostala od zvonivých tónů, které vydávala, když do ní lidé házeli kameny. Podle místní pověsti v propasti sídlil drak. Proto se lidé při prvních návštěvách této propasti do díry spouštěli v bedně zvenčí obité železnými bodci, které je měly od příšery ochránit.
- Kaplička svaté Anny v Hrušově (slovensky kaplnka svätej Anny v Hrušove) - půvabná kaplička z 15. století ve svazích Silické planiny nad vesničkou Hrušov. V 18. a 19. století zde bylo významné poutní místo rožňavských baníků, zdejšímu prameni byly připisované léčivé schopnosti.
- Zřícenina husitského kostela (zrúcanina husitského kostola) nad obcí Lúčka.
- Plešivec (maďarsky Pelsőc) - městečko obklopené krasovými planinami. Nachází se v něm dvě zajímavé památky: gotický reformovaný kostel (kostol) ze 14. století se vzácnou freskovou výzdobou a vedle kostela stojící barokní malovaná zvonice (zvonica) z roku 1807.
GPS: 48.545533N, 20.401083E - Kostel v Silici - opevněný kostel s dochovanou obrannou zdí se střílnami. Místní obyvatelé se do kostela schovávali před tureckými nájezdy. Na mnoha mapách je vyznačena jako běžná silnice menšího významu komunikace spojující Silicu a Silickou Jablonicu. Ve skutečnosti však této cestě chybí asfalt a ve své spodní části, kdy stoupá v serpentinách prudkým svahem, je pro běžné řidiče aut poměrně dobrodružná.
- Rožňava - historické město, největší v regionu, viz samostatná stránka.
- Moldava nad Bodvou - město spjaté s vínem, viz samostatná stránka.
Ubytování ve Slovenském krasu
Slovenský kras dosud nemá plně využitý rekreační potenciál, a proto je zdejší síť ubytování menší, než byste asi v národním parku pod ochranou UNESCO čekali. Přesto zde turisté najdou zajímavé možnosti – několik rodinných penzionků, privátů nebo ranč (Ranč Šugov). V nitru Zádielské rokliny poskytne příjemné občerstvení turistická chata Zádielská chata, poblíž ní stojící horáreň už ubytování bohužel neposkytuje.
Další zdroje o Slovenském krasu
- Slovensky-kras.eu - informační portál o Slovenském krasu
- Národný park Slovenský kras - oficiální stránky
- ČT - Slovenský kras (video) - díl krásného seriálu České televize Návraty k divočině
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Slovenského krasu
Slovenský kras na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.