Štiavnické vrchy

Štiavnické vrchy (polsky Góry Szczawnickie, maďarsky Selmeci-hegység, česky zřídka jako Šťavnické vrchy) jsou výrazně členité hory sopečného původu na jihu středního Slovenska. Štiavnická sopka (stratovulkán), jenž zahrnuje i části okolních pohoří, je nejmohutnější a nejrozsáhlejší sopkou v celých Karpatech. Během vývoje se v ní vytvořila velkolepá kaldera (kráter) s rozměry 18x22 km. Neboť však došlo k její explozi, Štiavnické vrchy nemají výrazný hlavní hřeben a ohraničení kráteru není dobře patrné (narozdíl například od blízké Poľany). Horám dominuje pověstmi opředený bájný vrchol Sitno (1.009 m). Vysoké skalní stěny v jeho vrcholové části posilují jeho majestátnost a poskytují úžasné výhledy. Hlavním turistickým centrem Štiavnických vrchů je historické město Banská Štiavnica. Dávná historie silně dýchá také ze starobylých hornických obcí Hodruša-Hámre a Štiavnické Bane.

V pohoří byla v roce 1979 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Štiavnické vrchy, která je největší slovenskou CHKO. Štiavnické vrchy jsou obklopeny pohořími Pohronský Inovec, Vtáčnik, Kremnické vrchy, Javorie a Krupinská planina. Pouze jižním směrem přechází v nížiny, za nimiž však nedaleko vystupuje maďarské pohoří Börzsöny.

Štiavnické vrchy byly v minulosti významnou báňskou lokalitou. Mohutně se zde těžily především rudy obsahující stříbro a zlato. Ve volné krajině tak dosud můžeme najít spoustu technických památek. Typická pro Štiavnické vrchy je unikátní soustava rybníků, zde nazývaných tajchy (z německého Teich = rybník). Vytvořeny byly v 18. století pro získávání energie na pohon důlních zařízení, především pro čerpání spodní vody z hlubokých dolů. Celkem zde bylo vytvořeno přibližně 60 vzájemně propojených tajchů. Do dnešní doby se jich dochovalo 24 a slouží pro rekreační koupání, rybolov či bruslení. Největším a nejnavštěvovanějším tajchem je Počúvadelské jezero (Počúvadlianske jazero).

Poblíž lesnické osady Kysihýbeľ, asi 1,5 km nad vlakovou zastávkou Banský Studenec, je v lese ukrytá umělá jeskyně z 18. a 19. století. Vznikla při těžbě (ručním lámání) kvalitního ryolitu - načervenalého stavebního kamene sopečného původu, který byl hojně využíván např. v blízké Banské Štiavnici. Chodba jeskyně je dlouhá okolo 100 m a v jejím závěru se nachází mělká jezírka.

• GPS souřadnice vstupu do jeskyně: 48.457624N, 18.951078E.

Výraznou dominantou Štiavnických vrchů je jejich nejvyšší vrchol Sitno (maďarsky Szitno [Sitno]). Obvod jeho vrcholové plošiny ohraničují strmé andezitové skály poskytující úchvatné rozhledy, za dobrého počasí až na Nízké Tatry či maďarskou Mátru. Na vrcholu se nachází historická dřevěná rozhledna, jejíž základ pochází již z roku 1736. Otevřená je přes letní sezónu a najdeme v ní i malé občerstvení. Poblíž rozhledny stojí vysílač a dlouho rozestavěná budova horské chaty na místě původní dřevěné Chaty Andreja Kmeťa. Na východním úbočí Sitna stojí zřícenina kamenného Sitňanského hradu (Sitniansky hrad). Sitnu se též přezdvívá slovenský Blaník, neboť v jeho útrobách údajně přežívají rytíři, kteří vstoupí na povrch, až bude slovenskému národu nejhůře.

Štiavnické vrchy jsou považovány za evropskou kolébku turistiky ve středních polohách, jak se můžeme dočíst např. na pamětní ceduli při výstupu na Sitno. V roce 1860 v Banské Štiavnici vznikl jeden z prvních evropských turistických spolků Sitniansky klub (Szitnay club). V okolí Sitna byly v roce 1874 vytvořeny první značené trasy na Slovensku.

Nejvyšším vodopádem Štiavnických vrchů je Rudňanský vodopád (Rudniansky vodopád) ukrytý v hustě zalesněné Rudnianské dolině. Voda zde přepadává přes andezitové skály z výšky asi 4 m. Vodopád je přístupný po neoficiální cestě z Rudna nad Hronom do horské vesničky Uhliská, nachází se asi 700 m pod chatou Zlatý jeleň (Golden Deer).

• GPS souřadnice vodopádu: 48.401956N, 18.731586E.

Nad vesničkou Lukavica u Žarnovice je z hloubky mnoha set metrů vyvedený termální pramen umožňující volné koupání. Vrt byl proveden v rámci průzkumu v roce 1980.

Komerčně využívané vrty termální vody se nachází v obcích Vyhne [Vyhně] a Sklenné Teplice, kde jsou známé lázně a termální aquaparky. Ve Sklených Teplicích v minulosti navíc existovala nejstarší sklárna na Slovensku. Nad obcí Vyhne ve svahu hory Kamenná je rozsáhlé kamenné moře tvořené ryolitem.

Zdroje o Štiavnických vrších

• Ubytování ve Štiavnických vrších - přehled ubytování
• GeoparkBS.sk - Štiavnický stratovulkán
• Treking.cz - Štiavnické vrchy
• Hiking.sk - Štiavnické vrchy
• Termálne kúpalisko Vyhne
• Sme.sk - Žarnovický zdroj termálnej vody je zatiaľ nevyužitý

Mapa Štiavnických vrchů

Štiavnické vrchy na mapách: Mapy.cz (turistická mapa), Wikimapia.org (hybridní)

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.