DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Západní Tatry

(Západné Tatry, Roháče)

Západní Tatry - z mraků vystupující Baranec
Západní Tatry - z mraků vystupující Baranec

Západní Tatry (slovensky Západné Tatry, polsky Tatry Zachodnie) jsou dávnou mekkou dobrodružných výprav do slovenských hor. Západní Tatry na mě vždy působily jako drsnější sourozenci profláklých Vysokých Tater. Divokost hor už bohužel není taková jako v době první republiky, kdy zde byla turistika v plenkách a vznikaly první horské chaty. Doby, kdy v Zuberci kolem cesty stály jen původní dřevěnice, jsou dávno pryč. Dnes je tu penzion na penzionu a za tehdejší karpatskou divokostí musíme dále na východ. Přesto jsou stále v Západních Tatrách oblasti, které navštěvují jen skalní turisti, a to kvůli velké vzdálenosti od nejbližší vesnice či horské chaty.

Západní Tatry - Bystré sedlo a pohraniční stezka na vrchol Klin (2011)
Západní Tatry - Bystré sedlo a pohraniční stezka na vrchol Klin (2011)
Západní Tatry - Bystrá dolina (2011)
Západní Tatry - Bystrá dolina (2011)
Vysokotatranský Kriváň z horských luk pod Bystrou (2011)
Vysokotatranský Kriváň z horských luk pod Bystrou (2011)
Horské louky pod Bystrou a pohled směrem na Nízké Tatry (2011)
Horské louky pod Bystrou a pohled směrem na Nízké Tatry (2011)

Západní Tatry se rozkládají po obou stranách slovensko-polské hranice. Společně s Vysokými Tatrami, se kterými sousedí na východě, tvoří jeden geomorfologický celek s názvem Tatry. Západní Tatry na jihu odděluje Podtatranská kotlina od Nízkých Tater, západní hranici tvoří Kvačianská dolina, za kterou pokračují Chočské vrchy, trochu severněji navazuje Oravská vrchovina a na severu jsou Blatnou a Mihulčou dolinou odděleny od Skorušinských vrchů. Polskou část popisuji v samostatném článku Polské Tatry. Slovenskou část Západních Tater chrání Tatranský národní park (TANAP), západotatranské území však bylo k TANPu připojeno až v roce 1987.

Liptovský Mikuláš a zasněžené Západní Tatry (2010)
Liptovský Mikuláš a zasněžené Západní Tatry (2010)
Vesnička Bobrovec pod štíty Západních Tater (2010)
Vesnička Bobrovec pod štíty Západních Tater (2010)
Tichá dolina a Osobitá (2009)
Tichá dolina a Osobitá (2009)
Juráňova tiesňava (2009)
Juráňova tiesňava (2009)

Západní Tatry jsou někdy mylně ztotožňovány s pojmem Roháče (polsky Rohacze), které jsou však jen jejich částí. A to tou s nejrozeklanějšími vrcholy a turisticky nejpopulárnější, s obtížnými trasami zajištěnými řetězy. Pojmenování Roháče získaly podle dvou sousedních vrcholů, Ostrý Roháč a Plačlivé (místním dialektem Plačlivô, v minulosti Plačlivý Roháč. Zahrnují území od sedla Pálenica na západě po Jamnické sedlo na východě. Nejvyšším vrcholem této horské skupiny je Baníkov (2178 m). O "chlup vyšší" hora Baranec (2184 m), jehož rozsoha z Roháčů vybíhá, již za jejich součást oficiálně považována není. Za neojbtížnější část přechodu Roháčů se považuje úsek ze Smutného sedla přes Tri Kopy na Baníkov a nezkušení turisti by se sem neměli vydávat. Velkým nebezpečím bývají bouřky, během výletů je nutné pečlivě sledovat aktuální počasí.

Roháče - Roháčská dolina a Roháčské plesa (2009)
Roháče - Roháčská dolina a Roháčské plesa (2009)
Roháče - po řetězech přes Tri Kopy (2009)
Roháče - po řetězech přes Tri Kopy (2009)
Roháče - Baníkov a Pachoľa z Hrubé kopy (2009)
Roháče - Baníkov a Pachoľa z Hrubé kopy (2009)
Sedlo pod Osobitou
Sedlo pod Osobitou
Výhled z vrcholu Osobité východním směrem, žlutá turistická značka je již minulostí
Výhled z vrcholu Osobité východním směrem, žlutá turistická značka je již minulostí
Medvědí teritorium v Suché dolině pod Osobitou (2009)
Medvědí teritorium v Suché dolině pod Osobitou (2009)

Narozdíl od Vysokých Tater mají Západní Tatry souvislý hlavní hřeben a nabízí tak přechod po nejvýše položené slovenské hřebenovce. Od hájovny Biela Skala u Zuberce přes Sivý vrch, Baníkov, Volovec a Pyšné sedlo do Podbanského měří 34 km. Nejvyšším vrcholem Západních Tater je Bystrá (2248 m), hora, jejíž vrchol je z pohraničního hřebene mírně vysunutý na jih a leží tak celý na Slovensku. Největším jezerem je Dolné Roháčské pleso ve skupině Roháčských ples.

Pyšné sedlo (2011)
Pyšné sedlo (2011)
Pyšné sedlo a Bystrá (2011)
Pyšné sedlo a Bystrá (2011)
Kamenistá dolina a Vysoké Tatry z Bystré (2011)
Kamenistá dolina a Vysoké Tatry z Bystré (2011)
Bystrá dolina (2011)
Bystrá dolina (2011)
Bystrá dolina (2011)
Bystrá dolina (2011)
Polská Dolina Pyszniańska (též Pyszna Dolina či Pyšná dolina) z Pyšného sedla na slovensko-polské hranici (2011)
Polská Dolina Pyszniańska (též Pyszna Dolina či Pyšná dolina) z Pyšného sedla na slovensko-polské hranici (2011)
Květena na Osobité
Květena na Osobité
V Tiché dolině u Oravic (2009)
V Tiché dolině u Oravic (2009)

V Západních Tatrách se nachází několik horských chat, které turistům usnadňují nástup na hřeben. Nejvýše položenou je Ťatliakova chata na horním konci Roháčské doliny, ta však funguje pouze jako bufet (klasická horská chata tu dávno vyhořela). Nocleh můžete sehnat o něco níže v oblasti Zverovky (např. na Chatě Zverovka) nebo na druhé straně hor v Žiarské chatě v Žiarské dolině. Romantické přenocování vysoko v horách poskytuje i Chata pod Náružím.

Ťatliakova chata postavená v roce 1940 a vypálená v roce 1944, historická fotografie z chaty Zverovka (2009)
Ťatliakova chata postavená v roce 1940 a vypálená v roce 1944, historická fotografie z chaty Zverovka (2009)
Chata Zverovka (2012)
Chata Zverovka (2012)
Chata Zverovka (2012)
Chata Zverovka (2012)
Interiér horské chaty Zverovka (2012)
Interiér horské chaty Zverovka (2012)
Chata Zverovka na historické pohlednici z roku 1958
Chata Zverovka na historické pohlednici z roku 1958
Zverovka z úbočí Baníkova (2009)
Zverovka z úbočí Baníkova (2009)

V osadě Brestová, na cestě ze Zuberce na Zverovku byl vybudován oravský skanzen - Muzeum oravské dědiny (Múzeum oravskej dediny). Dominantou skanzenu je dřevěný kostel Alžběty Uherské (drevěný kostol sv. Alžbety Uhorskej) z obce Zábrež postavený pravděpodobně už začátkem 15. století.

Skanzen Brestová (2009)
Skanzen Brestová (2009)
Skanzen Brestová (2009)
Skanzen Brestová (2009)
Skanzen Brestová - dřevěný kostel Alžběty Uherské z obce Zábrež (2009)
Skanzen Brestová - dřevěný kostel Alžběty Uherské z obce Zábrež (2009)
Skanzen Brestová - interiér dřevěného kostela (2009)
Skanzen Brestová - interiér dřevěného kostela (2009)

Mezi hlavní rekreační obce Západních Tater patří Zuberec, Habovka a Oravice.

Liptovská Ondrašová a Západní Tatry (2010)
Liptovská Ondrašová a Západní Tatry (2010)
Vrcholky Západních Tater z autobusového nádraží v Litpvoském Mikuláši
Vrcholky Západních Tater z autobusového nádraží v Litpvoském Mikuláši
Habovka - kostel (2009)
Habovka - kostel (2009)
Večerní zuberecký kostel (2012)
Večerní zuberecký kostel (2012)
Zuberec - interiér kostela (2009)
Zuberec - interiér kostela (2009)
Zuberec - adventní zábava v kulturním domě (2012)
Zuberec - adventní zábava v kulturním domě (2012)
Zuberec - adventní zábava v kulturním domě (2012)
Zuberec - adventní zábava v kulturním domě (2012)
Oravice - termální koupaliště (2009)
Oravice - termální koupaliště (2009)

Západní Tatry v minulosti nesly název Liptovské hole (polsky Hale Liptowskie), což se dodnes udrželo v maďarském pojmenování Liptói-havasok [Liptói-havašok] (doslovný překlad Západních Tater Nyugati-Tátra se ale užívá též).

Samostatnou horskou skupinou na pomezí Západních a Vysokých Tater jsou Liptovské kopy (polsky Liptowskie Kopy). Soustava oblých a travnatých vrcholů (kop) je v současnosti zcela uzavřena a nevede do nich jediná turistická stezka. Důvodem je přísná ochrana jelení zvěře. Nejvyšším vrcholkem Liptovských kop je Veľká kopa (2052 m). Oblast ohraničuje Kôprová dolina, Tichá dolina a Kobylia dolinka. Podle polských geografů patří ještě do Vysokých Tater, oficální slovenské členění je řadí do Západních. Obě varianty se shodují v tom, že dělítkem mezi Západními a Vysokými Tatrami je Ľaliové sedlo. Podle slovenské verze pak hranice vede úbočím kopce do sedla Závory a poté do Tiché doliny.

Další zdroje

Mapa Západních Tater

Západní Tatry na mapě

Západní Tatry na mapách: Mapy.cz (turistická mapa), Wikimapia.org (hybridní)

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.