Revúcká vrchovina
(Revúcka vrchovina)
Revúcká vrchovina (slovensky Revúcka vrchovina) tvoří de facto předhůří vyšším Stolickým vrchům, s nimiž je plynule provázána. Hranice mezi oběma pohořími je obtížně určitelná, v mnoha úsecích není tvořena žádným údolím či hřebenem. Velmi přibližně ji tvoří linie spojující obce Rejdová, Slavošovce, Revúca, Hnúšťa, Rimavská Baňa a Lovinobaňa. Vrchovina byla pojmenována podle města Revúca ležícího na jejím okraji.
V článku o sousedních Stolických vrších píšu, jak leží v zájmovém stínu ostatních slovenských hor. Revúcká vrchovina je na tom v tomto ohledu ještě "hůře". Chudý kraj poměrně nízkých kopců typického turistu nezaujme. Ovšem dobrodruzi se tu budou cítit báječně. A rozsáhlá síť zpravidla nepříliš udržovaných gotických kostelů nadchne milovníky historie i tajemna.
Revúcká vrchovina na západě sousedí s Ostrôžkami, na jihu klesá do Jihoslovenské kotliny, za níž se zvedají kopečky Cerové vrchoviny, na východě hraničí se Slovenským krasem a Volovskými vrchy, ze severního cípu pohoří je to blízko do Slovenského ráje. V okolí Poltáru na Revúckou vrchovinu navazuje Poltárská pahorkatina (oficálně součást Jihoslovenské kotliny, mezi lidmi někdy řazená přímo k Revúcké vrchovině).
Nejvyšším vrcholem Revúcké vrchoviny je Veľký Radzim (991 nebo 998 m, podle různých zdrojů) nacházející se v severním koutě pohoří. Samotný vrchol je sice zalesněný, ale impozantní rozhled poskytuje skála Vdovčíkovo kreslo na jeho jižním úbočí. Více než 200 výškových metrů pod ní leží schovaná rázovitá vesnička Brdárka, malebně umístěná na "gemerském konci světa".
Nedaleko města Jelšava se rozkládá obrovský průmyslový komplex na těžbu magnezitové rudy.
Ochtinská aragonitová jeskyně a další krasová území
Asi nejnavštěvovanějším místem Revúcké vrchoviny je Ochtinská aragonitová jeskyně. Nedaleko ní leží historická obce Štítnik se starodávným kostelem.
Další krasovou oblastí je Drienčanský kras s více než 30 objevenými jeskyněmi. Dlouhé jsou sice jen několik desítek metrů, ale mají i sintrovou výzdobu.
Gemerské železniční spojky
Navštívit podzemí Revúcké vrchoviny můžeme i na jiném místě. Turistickou atrakcí se staly 2,4 km dlouhý Slavošovský tunel a na něj navazující Koprášský tunel, tzv. Gemerské spojky. Viz samostatná stránka Slavošovský tunel.
Středověký svět mezi Rimavou a Muráněm
Území Revúcké vrchoviny mezi dolinami Rimavy a Muráně je určitým světem samým pro sebe. Pokud sem turisté vůbec zavítají, tak zpravidla jen na jeho okraj - do okolí rekreační nádrže Teplý vrch či na kopec Maginhrad s rozhlednou, na němž dle neověřených zpráv v minulosti stával i hrad. Zvlněná krajina se zapomenutými vesničkami v jeho nitru však nabízí více zajímavostí. Jmenujme například přírodní rezervaci Alúvium Blhu, technickou památku vysoká pec Červeňany nebo dědinu Kyjatice s archeologickým nalezištěm spojeným s pojmem kyjatická kultura, který si mnozí pamatují ze školního dějepisu. Nádhernými památkami jsou pak gotické kostely s malovanými interiéry, v mnoha případech nepříliš udržované, ale o to více nabité středověkou atmosférou. Centrem této oblasti bývala obec Ratková (viz samostatná stránka Ratková a okolní vsi). Působivou je též bývalá hornická osada Železník.
Rekreační střediska, ubytování a stravování v Revúcké vrchovině
Turisticky oblast není příliš navštěvovaná, čemuž odpovídá i řídká síť rekreačních zařízení. Za návštěvu ovšem určitě stojí Salaš pod Maginhradom se stylovou kolibou.
Další informace o Revúcké vrchovině
Mapa Revúcké vrchoviny
Revúcká vrchovina na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.