Veporské vrchy

Veporské vrchy (maďarsky Vepor hegység [Vepor heďšég]) jsou rozlehlé pohoří na středním Slovensku, součást Slovenského rudohoří. Nejvyšší výšky dosahují na jejich východním okraji horou Fabova hoľa (1.439 m), kterou však již mnoho lidí citem řadí spíše do Muráňské planiny (a je i součástí Národní parku Muráňská planina). Dominantním vrcholem Veporských vrchů je Klenovský Vepor (1.338 m), jehož charakteristický vzhled připomínající divoké prase upoutá při pohledech z veliké dálky. Společně s Ľubietovským Veporem daly tyto hory název celému pohoří. Veporské vrchy jsou velmi klidné, bez větších rekreačních center, zato se zde výrazně rozvíjí agroturistika, můžete tu navštívit salaše a hospodářské usedlosti. Velkou turistickou atrakcí je úzkorozchodná Černohronská železnice. U vesničky Osrblie leží nejznámější slovenský biatlonový areál.

Rozhled z Hrbu na západ, přes údolí potoku Hutná

Horehronie - pohled ze hřbetu hory Smolová přes Podbrezovou na centrální část Nízkých Tater

Pohled od osady Kopačny ke Klenovskému Veporu

Veporské vrchy na východě plynule přechází v Muráňskou planinu, na severu jsou kotlinou kolem řeky Hron odděleny od Nízkých Tater, na západě sousedí s pohořím Poľana, na jihu se dotýkají pohoří Ostrôžky a Revúcká vrchovina, na jihovýchodě hraničí se Stolickými vrchy. Jižní část Veporských vrchů se označuje jako Sihlianská planina. Významným turistickým východiskem do hor ve východní části pohoří je horské sedlo Zbojská. Vrchol Hrb je považován za geografický střed Slovenska.

Fabova hoľa (1.439 m)

Fabova hoľa je poměrně samostatný masiv mezi sedlem Zbojská a Muránskou planinou, z velké části již zahrnutý v Národním parku Muránská planina. Fabova hoľa je skutečně divokou horou, s lesem pralesovitého charakteru a mimo většího zájmu turistů. Procházka po uzounké pěšince přes její vrchol vinoucí se mezi popadanými stromy patří ke krásným zážitkům. Z loučky v severní části hory se otevírají krásné výhledy na Kráľovu holu, z palouků na západní straně se můžete pokochat zase výhledy na mohutný Klenovský Vepor. Zdejší neprostupný lesnatý terén vyhovuje medvědům a dalším šelmám. Není problém zde na ně natrefit.

Veporské vrchy - rozcestí Javoriny nedaleko pod vrcholem Fabovy hole

Lesy ve vrcholové části Fabovy hole jsou téměř neprostupné

Čiernohronská železnica (Černohronská železnice)

Černohronská železnice (slovensky Čiernohronská železnica, polsky Czarnohrońska kolejka, maďarsky Fekete Garam-menti kisvasút) je dochovaná lesní úzkorozchodná dráha v severní části Veporských vrchů. Vede z Chvatimechu, kde je možný přestup na standardní železnici, do Čierného Balogu a do Vydrovské doliny s lesnickým skanzenem. V roce 2012 délka tratí činila 14 km. Na trati funguje výletní doprava a v obci Čierny Balog železnička plní i funkci "městské dopravy". Pravidelný provoz je jen v letní sezóně, ale po celý rok je možné si objednat zvláštní jízdy. Vlaky bývají taženy historickými motorovými i parními lokomotivami. V minulosti trať sloužila pro svážení dřeva z obtížně přístupných karpatských lesů. První vlak na první úsek tratě z Hronce do Čierného Balogu vyjel v roce 1909. Poté se postavila ještě spousta traťových odboček do bočních údolí. Po éře vzestupu však postupně začaly vláčky nahrazovat nákladní auta, až zde byl provoz v roce 1982 zastaven, v té době to již byla poslední provozovaná lesní železnice na Slovensku. Díky nadšencům se však v roce 1992 podařilo provoz na trati obnovit, to už ale jen pro turistické účely.

Podbrezová - motoráček odjíždí z nádraží směrem na Brezno

Pohled ze hřbetu hory Smolová ve Veporských vrších přes údolí Hronu na centrální část Nízkých Tater (Chopok, Ďumbier)

Agroturistika ve Veporských vrších

Veporské vrchy jsou plné udržovaných horských luk s roztroušenými chalupami (tzv. lazů), které přímo vybízí k projížďkám na koních a ekologickému zemědělství. Udržuje se zde pasení dobytka a vzniklo zde spousta farem a statků, které poskytují agroturistické služby i příchozím turistům. V horských vesničkách a osadách se zachovala výroba proutěných košů, ovčích kůží, sýrů, můžete se pokochat díly uměleckých řezbářů či výšivkářů. Zdejší lesy plné divoké zvěře jsou rájem myslivců. Provozuje se zde tzv. Huculská magistrála, kdy můžete strávit 3 dny v sedle koně a společně s průvodcem si takto netradičně projet 80 km horských terénů Veporských vrchů a Muráňské planiny.

Rozhled z Hrbu přes Chatu pod Hrbom k Nízkým Tatrám

Ubytování ve Veporských vrších

Nejvíce možností ubytování turisti najdou v obcích pod horami, především na severním okraji v údolí Hronu. V poslední době však vznikají i turisticky atraktivnější možnosti ubytování přímo v horách, ať už v penzionech či různých zemědělských usedlostech. Mezi taková střediska patří sedlo Zbojská (zde Salaš Zbojská; Gazdovský dvor v nedalekém sedle Chlipavica bohužel v roce 2017 vyhořel), tzv. Vrchy, tedy okolí vysoko položených obcí Lom nad Rimavicou, Drábsko a Sihla (zde např. Marekov dvor nebo Koliba Drábsko) a lazy jižně od Detvianské Huty (zde např. Ranč Haferník). Jedinou typickou horskou chatou je Chata pod Hrbom na hranici CHKO Poľana, ta však v posledních letech již turistům neslouží. Ubytování poskytují i Lesy SR ve svých loveckých chatách, kde zažijete skutečné odloučení od civilizace (např. Chata Varta nacházející se pod svahy Klenovského Veporu).