DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Slezské Beskydy

(Beskid Śląski, Těšínské Beskydy)

Idylický zimní večer u Bílého kříže v Salmopolském sedle (Przełęcz Salmopolska)
Idylický zimní večer u Bílého kříže v Salmopolském sedle (Przełęcz Salmopolska)

Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski [Beskyd Šlonsky]) jsou rozlehlé beskydské pohoří s výraznými výškovými rozdíly, plné lesů, turistických chat i rekreačního vyžití. Svým charakterem tak jdou ve šlépějích sousedních Moravskoslezských Beskyd. Většina území Slezských Beskyd leží v Polsku, menší část v Česku, v minulosti tomu však bylo naopak. Nejvyšší horou je polské Skrzyczne (1.257 m), nejvyšším bodem na české straně je pohraniční Velká Čantoryje (995 m, polsky Czantoria Wielka). Polskou část hor chrání Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego ("CHKO Slezské Beskydy"), na českém území velkoplošná ochrana přírody není.

Večerní chata na Velkém Sošově (2017)
Večerní chata na Velkém Sošově (2017)
Hvězdný odpočinek na Velkém Sošově (2017)
Hvězdný odpočinek na Velkém Sošově (2017)
Turistika pohraniční hřebenovkou Slezských Beskyd (2017)
Turistika pohraniční hřebenovkou Slezských Beskyd (2017)
Malebná horská osada Bahenec (2017)
Malebná horská osada Bahenec (2017)

Řeka Olše Slezské Beskydy na západě odděluje od Moravskoslezských Beskyd a na jihu od Jablunkovského mezihoří. Na jihovýchodě za řekou Solou pokračují Žywiecké Beskydy, na východě Slezské Beskydy sousedí s Malými Beskydami a na sever klesají do podhůří Pogórze Śląskie a do průmyslových aglomerací Slezska.

Bílý kříž v Salmopolském sedle (2020)
Bílý kříž v Salmopolském sedle (2020)
Večerní nálada v Salmopolském sedle (2020)
Večerní nálada v Salmopolském sedle (2020)
Stylová koliba Bílý kříž (Biały Krzyż) v Salmopolském sedle (2020)
Stylová koliba Bílý kříž (Biały Krzyż) v Salmopolském sedle (2020)
Zimní pohoda (2020)
Zimní pohoda (2020)
V kolibě na Bílém kříži si můžete něco dobrého upéct na ohni přímo v interiéru restaurace (2020)
V kolibě na Bílém kříži si můžete něco dobrého upéct na ohni přímo v interiéru restaurace (2020)
Pohoda v kolibě na Bílém kříži (2020)
Pohoda v kolibě na Bílém kříži (2020)

Polské Slezské Beskydy jsou silně turisticky využívané. Mezi nejznámější rekreační obce patří Szczyrk [Ščyrk], Visla a Ustroň. V každé z nich najdete desítky hotelů, penzionů a ubytování v soukromí, lyžařská centra a další atrakce. Slezské Beskydy oplývají i vysokým počtem horských chat. Nejvýše položeným schroniskem je Chata na Skrzycznem, nejstarším je Schronisko Szyndzielnia. Horské chaty se nachází i na hraničním hřbetu s Českem, např. na Velkém Sošově či na Velkém Stožku. Samostná česká strana hor je výrazně klidnější a méně navštěvovaná. Největšími městy na okraji Slezských Beskyd jsou Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Cieszyn, Bielsko-Biała a Żywiec.

Sedlo Przełęcz Karkoszczonka a Chata Wuja Toma (2016)
Sedlo Przełęcz Karkoszczonka a Chata Wuja Toma (2016)
Pohled na Skryczne ze Szczyrku (2016)
Pohled na Skryczne ze Szczyrku (2016)
Chata horské služby na svahu hory Magura (2016)
Chata horské služby na svahu hory Magura (2016)
Ruiny horské chaty s bazénem na hoře Magura, chata tu stála od 30. let 20. století do roku 1945 (2016)
Ruiny horské chaty s bazénem na hoře Magura, chata tu stála od 30. let 20. století do roku 1945 (2016)
Schronisko na Klimczoku (2016)
Schronisko na Klimczoku (2016)
Schronisko na Klimczoku dříve a dnes (2016)
Schronisko na Klimczoku dříve a dnes (2016)
Úkryt na hoře Klimčok (Klimczok) (2016)
Úkryt na hoře Klimčok (Klimczok) (2016)
Památník z kamenů z různých pohoří na vrcholu Klimčok (Klimczok) (2016)
Památník z kamenů z různých pohoří na vrcholu Klimčok (Klimczok) (2016)
Historický sloup lanovky z Bílska na horu Szyndzielnia (2020)
Historický sloup lanovky z Bílska na horu Szyndzielnia (2020)
Expozice bývalých kabinek v horní stanici lanovky na hoře Szyndzielnia (2020)
Expozice bývalých kabinek v horní stanici lanovky na hoře Szyndzielnia (2020)
Mohutná turistická chata Schronisko Szyndzielnia, nejstarší ve Slezských Beskydech (2020)
Mohutná turistická chata Schronisko Szyndzielnia, nejstarší ve Slezských Beskydech (2020)
Správná turistická atmosféra v polské horské chatě (2020)
Správná turistická atmosféra v polské horské chatě (2020)
Směrovník PTTK k chatě na Szyndzielně (2020)
Směrovník PTTK k chatě na Szyndzielně (2020)
Skialpinismus je ve Slezských Beskydech populární, zde pod Malinovskou skálou (2020)
Skialpinismus je ve Slezských Beskydech populární, zde pod Malinovskou skálou (2020)
Vývstup na Malinovskou skálu můžete zvládnout i na kole, za sněhu je to však již náročný výkon (2020)
Vývstup na Malinovskou skálu můžete zvládnout i na kole, za sněhu je to však již náročný výkon (2020)
Malinowska Skala (Malinowska Skała) s vrcholovým skaliskem, jedna z dominant hlavního hřebene Slezských Beskyd (2020)
Malinowska Skala (Malinowska Skała) s vrcholovým skaliskem, jedna z dominant hlavního hřebene Slezských Beskyd (2020)
Chata Lepiarzówka u vrcholu Velké Sošova (2017)
Chata Lepiarzówka u vrcholu Velké Sošova (2017)
Čerstvě sněhem pocukrovaná chata na Sošově (2017)
Čerstvě sněhem pocukrovaná chata na Sošově (2017)
Pohled do zázemí turistické chaty (2017)
Pohled do zázemí turistické chaty (2017)
Večery na turistické chatě dávají prostor k debatám, třeba i o česko-polských vztazích a místu narození Bolka a Lolka či Krtka (2017)
Večery na turistické chatě dávají prostor k debatám, třeba i o česko-polských vztazích a místu narození Bolka a Lolka či Krtka (2017)
Útulný interiér turistické chaty na Sošově (2017)
Útulný interiér turistické chaty na Sošově (2017)
Sličná a energická provozovatelka chaty na Sošově (2017)
Sličná a energická provozovatelka chaty na Sošově (2017)
Polská turistická chata na Velkém Stožku (2017)
Polská turistická chata na Velkém Stožku (2017)
Chata Velký Stožek - výtah do kuchyně (2017)
Chata Velký Stožek - výtah do kuchyně (2017)
Výhled na Skrzyczne z restaurace na Velkém Stožku (2017)
Výhled na Skrzyczne z restaurace na Velkém Stožku (2017)
Chata na Velkém Stožku v obležení pěších turistů, především z Polska (2017)
Chata na Velkém Stožku v obležení pěších turistů, především z Polska (2017)
Vrchol Velké Čantoryje s rozhlednou (2017)
Vrchol Velké Čantoryje s rozhlednou (2017)
Jídelná v menší útulně u rozhledny na vrcholku Velké Čantoryje (2017)
Jídelná v menší útulně u rozhledny na vrcholku Velké Čantoryje (2017)
Turistická chata na české straně Velké Čantoryje, těsně za hraniční čárou (2017)
Turistická chata na české straně Velké Čantoryje, těsně za hraniční čárou (2017)
Česká chata na Velké Čantoryji je mezi turisty známá jako "chata zákazů" (2017)
Česká chata na Velké Čantoryji je mezi turisty známá jako "chata zákazů" (2017)
Terénní auto rumunské značky ARO, pro horské terény Karpat ideální (2017)
Terénní auto rumunské značky ARO, pro horské terény Karpat ideální (2017)
Kříž pod Vružnou, mystické místo na hranici nad Vendryní přípomínající posezení dvanácti měsíčků, kolem prochází turistická stezka Příroda nezná hranic (2017)
Kříž pod Vružnou, mystické místo na hranici nad Vendryní přípomínající posezení dvanácti měsíčků, kolem prochází turistická stezka Příroda nezná hranic (2017)
Turistický rozcestník na Bahenci (2017)
Turistický rozcestník na Bahenci (2017)
Hotel Bahenec, luxusní ubytování v klidné horské osadě (2017)
Hotel Bahenec, luxusní ubytování v klidné horské osadě (2017)

Česká minulost Slezských Beskyd

Většina území Slezských Beskyd v minulosti náležela k Těšínskému Slezsku (zkráceně Těšínsku, polsky Śląsk Cieszyński [Šlonsk Češyňsky]), proto se pro horstvo někdy užívá i název Těšínské Beskydy. Těšínské Slezsko bylo knížectví, které po několik staletí patřilo k českým zemím a následně rakouské a rakousko-uherské monarchii. Po vzniku Československa v roce 1918 šlo o území, které na několik desítek let kalilo vztahy mezi námi a sousedním Polskem. Byť kompromisní hranice byla vytyčena už v roce 1920. Během svých putování si můžete všimnout hraničních kamenů s tímto letopočtem.

Hraniční patník z roku 1920, původně mezi Československem a Polskem (2017)
Hraniční patník z roku 1920, původně mezi Československem a Polskem (2017)
Putování po českopolské hranici je dnes bez problémů (2017)
Putování po českopolské hranici je dnes bez problémů (2017)

Díky historii má většina obcí na dnešním polském území i své české názvy. Zpestřením výletů do těchto končin tak může být hledání českých stop a cesty můžeme pojmout i jako výlety za českou nostalgií podobně jako se jezdí na ukrajinskou Podkarpatskou Rus. Poznávání místních jídel, pohostinnosti horských chat, krás přírody, zvyků, odlišností a podobností v řeči by mělo především prohlubovat česko-polské přátelství. V éře Schengenu nejsou hranice velkou překážkou a tak by tomu mělo být i mezi námi lidmi. Ostatně Goralé žijící po obou stranách hranice mluví "po našymu" a větší rozdíly mezi sebou nevidí.

Česká vlajka na polském vrcholu Klimčok (Klimczok) (2020)
Česká vlajka na polském vrcholu Klimčok (Klimczok) (2020)
Klimčok býval v minulosti na východní hranici zemí Koruny české a probíhala zde hranice mezi Rakouským Slezskem a Haličí (2020)
Klimčok býval v minulosti na východní hranici zemí Koruny české a probíhala zde hranice mezi Rakouským Slezskem a Haličí (2020)

Další informace o Slezských Beskydech

Mapa Slezských Beskyd

Slezské Beskydy na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.