Slezské Beskydy
(Beskid Śląski, Těšínské Beskydy)
![Idylický zimní večer u Bílého kříže v Salmopolském sedle (Przełęcz Salmopolska) Idylický zimní večer u Bílého kříže v Salmopolském sedle (Przełęcz Salmopolska)](/foto/hlavni/polsko/slezske-beskydy.jpg)
Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski [Beskyd Šlonsky]) jsou rozlehlé beskydské pohoří s výraznými výškovými rozdíly, plné lesů, turistických chat i rekreačního vyžití. Svým charakterem tak jdou ve šlépějích sousedních Moravskoslezských Beskyd. Většina území Slezských Beskyd leží v Polsku, menší část na českém území, v minulosti tomu však bylo naopak. Nejvyšší horou je polské Skrzyczne (1.257 m), nejvyšším bodem na české straně je pohraniční Velká Čantoryje (995 m, polsky Czantoria Wielka). Polskou část hor chrání Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego ("CHKO Slezské Beskydy"), na území Česka velkoplošná ochrana přírody není.
![Večerní chata na Velkém Sošově (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-2.jpg)
![Hvězdný odpočinek na Velkém Sošově (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-3.jpg)
![Turistika pohraniční hřebenovkou Slezských Beskyd (2017)](/foto/polsko/slezske-bahenec-1.jpg)
![Malebná horská osada Bahenec (2017)](/foto/polsko/slezske-bahenec-4.jpg)
Řeka Olše Slezské Beskydy na západě odděluje od Moravskoslezských Beskyd a na jihu od Jablunkovského mezihoří. Na jihovýchodě za řekou Solou pokračují Živecké Beskydy, na východě Slezské Beskydy sousedí s Malými Beskydami a na sever klesají do Slezského podhůří a do průmyslových aglomerací Slezska.
![Bílý kříž v Salmopolském sedle (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-bialy-krzyz-5.jpg)
![Večerní nálada v Salmopolském sedle (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-bialy-krzyz-7.jpg)
![Stylová koliba Bílý kříž (Biały Krzyż) v Salmopolském sedle (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-bialy-krzyz-3.jpg)
![Zimní pohoda (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-bialy-krzyz-4.jpg)
![V kolibě na Bílém kříži si můžete něco dobrého upéct na ohni přímo v interiéru restaurace (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-bialy-krzyz-8.jpg)
![Pohoda v kolibě na Bílém kříži (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-bialy-krzyz-9.jpg)
Polské Slezské Beskydy jsou silně turisticky využívané. Mezi nejznámější rekreační obce patří Szczyrk [Ščyrk], Visla a Ustroň. V každé z nich najdete desítky hotelů, penzionů a ubytování v soukromí, lyžařská centra a další atrakce. Slezské Beskydy oplývají i vysokým počtem horských chat. Nejvýše položeným schroniskem je Chata na Skrzycznem, nejstarším je Schronisko Szyndzielnia. Horské chaty se nachází i na hraničním hřbetu s Českem, např. na Velkém Sošově či na Velkém Stožku. Samotná česká strana hor je výrazně klidnější a méně navštěvovaná. Největšími městy na okraji Slezských Beskyd jsou Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Cieszyn, Bielsko-Biała a Żywiec.
![Hřeben Slezských Beskyd od Baraní hory po Skrzyczne (2022)](/foto/polsko/jastrzebica-beskid-slaski.jpg)
![Zasněžená Barania góra (2022)](/foto/polsko/jastrzebica-barania-gora.jpg)
![Sedlo Przełęcz Karkoszczonka a Chata Wuja Toma (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-1.jpg)
![Pohled na Skryczne ze Szczyrku (2016)](/foto/polsko/skrzyczne-1.jpg)
![Chata horské služby na svahu hory Magura (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-3.jpg)
![Ruiny horské chaty s bazénem na hoře Magura, chata tu stála od 30. let 20. století do roku 1945 (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-2.jpg)
![Schronisko na Klimczoku (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-4.jpg)
![Schronisko na Klimczoku dříve a dnes (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-7.jpg)
![Úkryt na hoře Klimčok (Klimczok) (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-5.jpg)
![Památník z kamenů z různých pohoří na vrcholu Klimčok (Klimczok) (2016)](/foto/polsko/beskid-slaski-6.jpg)
![Historický sloup lanovky z Bílska na horu Szyndzielnia (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-szyndelnia-1.jpg)
![Expozice bývalých kabinek v horní stanici lanovky na hoře Szyndzielnia (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-szyndelnia-2.jpg)
![Mohutná turistická chata Schronisko Szyndzielnia, nejstarší ve Slezských Beskydech (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-szyndelnia-4.jpg)
![Správná turistická atmosféra v polské horské chatě (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-szyndelnia-5.jpg)
![Směrovník PTTK k chatě na Szyndzielně (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-szyndelnia-3.jpg)
![Skialpinismus je ve Slezských Beskydech populární, zde pod Malinovskou skálou (2020)](/foto/polsko/malinowska-skala-3.jpg)
![Vývstup na Malinovskou skálu můžete zvládnout i na kole, za sněhu je to však již náročný výkon (2020)](/foto/polsko/malinowska-skala-1.jpg)
![Malinowska Skala (Malinowska Skała) s vrcholovým skaliskem, jedna z dominant hlavního hřebene Slezských Beskyd (2020)](/foto/polsko/malinowska-skala-2.jpg)
![Chata Lepiarzówka u vrcholu Velké Sošova (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-1.jpg)
![Čerstvě sněhem pocukrovaná chata na Sošově (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-7.jpg)
![Pohled do zázemí turistické chaty (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-4.jpg)
![Večery na turistické chatě dávají prostor k debatám, třeba i o česko-polských vztazích a místu narození Bolka a Lolka či Krtka (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-5.jpg)
![Útulný interiér turistické chaty na Sošově (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-6.jpg)
![Sličná a energická provozovatelka chaty na Sošově (2017)](/foto/polsko/slezske-sosov-8.jpg)
![Polská turistická chata na Velkém Stožku (2017)](/foto/polsko/slezske-stozek-1.jpg)
![Chata Velký Stožek - výtah do kuchyně (2017)](/foto/polsko/slezske-stozek-2.jpg)
![Výhled na Skrzyczne z restaurace na Velkém Stožku (2017)](/foto/polsko/slezske-stozek-3.jpg)
![Chata na Velkém Stožku v obležení pěších turistů, především z Polska (2017)](/foto/polsko/slezske-stozek-4.jpg)
![Vrchol Velké Čantoryje s rozhlednou (2017)](/foto/polsko/velka-cantoryje-1.jpg)
![Jídelná v menší útulně u rozhledny na vrcholku Velké Čantoryje (2017)](/foto/polsko/velka-cantoryje-2.jpg)
![Turistická chata na české straně Velké Čantoryje, těsně za hraniční čárou (2017)](/foto/polsko/velka-cantoryje-4.jpg)
![Česká chata na Velké Čantoryji je mezi turisty známá jako "chata zákazů" (2017)](/foto/polsko/velka-cantoryje-3.jpg)
![Terénní auto rumunské značky ARO, pro horské terény Karpat ideální (2017)](/foto/polsko/velka-cantoryje-5.jpg)
![Kříž pod Vružnou, mystické místo na hranici nad Vendryní přípomínající posezení dvanácti měsíčků, kolem prochází turistická stezka Příroda nezná hranic (2017)](/foto/polsko/slezske-pod-vruznou.jpg)
![Turistický rozcestník na Bahenci (2017)](/foto/polsko/slezske-bahenec-3.jpg)
![Hotel Bahenec, luxusní ubytování v klidné horské osadě (2017)](/foto/polsko/slezske-bahenec-2.jpg)
Oblíbeným letoviskem je i obec Bystrá (pol. Bystra) poblíž Bílska-Bělé. Obec vznikla v roce 1956 spojením vesnic Slezská Bystrá (Bystra Śląska), která historicky patřila k Českému království, a Krakovská Bystrá (Bystra Krakowska), patřící k Haliči. Hranici tvořil potok Białka. Teď už to připomíná jen to, že silnice vedou souběžně podél potoka po obou jeho stránách. Od druhé poloviny 19. století Bystrou často navštěvovali spisovatelé, malíři i politici. Malíř Julian Fałat si zde nechal postavit secesní vilu, nazývanou Fałatówka, ve které žil a maloval.
![Centrum horské vsi Bystra s restaurací Zajazd pod Źródłem (2022)](/foto/polsko/beskid-slaski-bystra-1.jpg)
![Příjemně působící tábořiště v Bystré (2022)](/foto/polsko/beskid-slaski-bystra-2.jpg)
![Architektonicky zajímavé budovy u výstupové trasy z Bystré na Koziu góru (2022)](/foto/polsko/beskid-slaski-bystra-3.jpg)
![Secesní vila Fałatówka v Bystré s muzejní expozicí malíře Juliana Fałata, který tu téměř 20 let žil (2022)](/foto/polsko/beskid-slaski-bystra-4.jpg)
![Pohled na Skrzyczne přes horskou dědinku Bystra (2022)](/foto/polsko/beskid-slaski-bystra-5.jpg)
![Jarní vegetace na Kozí hoře (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-5.jpg)
Mezi Bystrou a Bílskem se vypíná horský hřbet s horou Kozia Góra (Kozí hora, 683 m). Jde o oblíbený výletní cíl obyvatel města, poblíž vrcholku se nachází horská chata s lidovým názvem Stefanka podobající se perníkové chaloupce, koliba, ohniště i horské dětské hřiště. Na nejvyšším bodě hory se nachází dřevěný vyhlídkový altánek z roku 2022 a kamenné ruiny původního altánku Steffansruhe z roku 1898, pojmenovaného podle tehdejšího starosty Bielska Karla Steffana (odtud i lidový název chaty). Na severním svahu Kozí hory se nachází zbytky sáňkařské dráhy (tor saneczkowy).
![Horská chata na Kozí hoře (schronisko turystyczne na Koziej Górze), lidově nazývané Stefanka (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-1.jpg)
![Rekreačí areál s kolibou a horskou chatou poblíž vrcholu Kozia góra (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-2.jpg)
![Vrchol Kozí hory s dřevěným altánkem a ruinami dávného altánu Steffansruhe (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-3.jpg)
![Altánek na Kozí hoře (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-4.jpg)
![Sluncem ozářená, majestátná Babia hora ze svahu Kozí hory (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-babia-gora.jpg)
![Téměř letecký pohled na Bílsko-Bělou z vrcholu Kozí hory (2022)](/foto/polsko/kozia-gora-bielsko-biala-1.jpg)
Česká minulost polských Slezských Beskyd
Většina území Slezských Beskyd v minulosti náležela k Těšínskému Slezsku (zkráceně Těšínsku, polsky Śląsk Cieszyński [Šlonsk Češyňsky]), proto se pro horstvo někdy užívá i název Těšínské Beskydy. Těšínské Slezsko bylo knížectví, které po několik staletí patřilo k českým zemím a následně rakouské a rakousko-uherské monarchii. Po vzniku Československa v roce 1918 šlo o území, které na několik desítek let kalilo vztahy mezi námi a sousedním Polskem. Byť kompromisní hranice byla vytyčena už v roce 1920. Během svých putování si můžete všimnout hraničních kamenů s tímto letopočtem.
![Hraniční patník z roku 1920, původně mezi Československem a Polskem (2017)](/foto/polsko/slezske-stozek-5.jpg)
![Putování po českopolské hranici je dnes bez problémů (2017)](/foto/polsko/slezske-stozek-6.jpg)
Díky historii má většina obcí na dnešním polském území i své české názvy. Zpestřením výletů do těchto končin tak může být hledání českých stop a cesty můžeme pojmout i jako výlety za českou nostalgií podobně jako se jezdí na ukrajinskou Podkarpatskou Rus. Poznávání místních jídel, pohostinnosti horských chat, krás přírody, zvyků, odlišností a podobností v řeči by mělo především prohlubovat česko-polské přátelství. V éře Schengenu nejsou hranice velkou překážkou a tak by tomu mělo být i mezi námi lidmi. Ostatně Goralé žijící po obou stranách hranice mluví "po našymu" a větší rozdíly mezi sebou nevidí.
![Česká vlajka na polském vrcholu Klimčok (Klimczok) (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-klimczok-2.jpg)
![Klimčok býval v minulosti na východní hranici zemí Koruny české a probíhala zde hranice mezi Rakouským Slezskem a Haličí (2020)](/foto/polsko/beskid-slaski-klimczok-1.jpg)
Další informace o Slezských Beskydech
- Turistická mapa Slezských Beskyd on-line - v měřítku 1:50.000 od vydavatelství Compass
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
![QR platba](/img/buy-me-a-coffee-qr-200.png)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Slezských Beskyd
Slezské Beskydy na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.