Karpaty

Vítejte na procházce krajem kouzelné karpatské přírody a milých lidí!

Vykreslení tajemné a křehké karpatské duše je samozřejmě nemožné, svým dílem se pouze snažím tomuto cíli přiblížit. Web Duše Karpat tvořím jako informační zdroj o Karpatech, důraz kladu na méně civilizované oblasti hor a podhůří, ale neopomíjím žádná místa. Web můžete využít jako turistického průvodce s bohatou fotodokumentací, zároveň plní funkci kroniky karpatského života.

Karpaty jsou asi nejromantičtějším horským pásmem v Evropě. Nejsou ani tak vysoké jako Alpy, nebezpečné jako Dinaridy, odlehlé jako Balkanidy či exotické jako Kavkaz. Od každé charakteristiky však něco mají a dohromady vytváří ideální horský koktejl. Karpaty jsou nesmírně pestré. Příroda tu nadělila vysokohorské štíty dostupné jen horolezcům, malebné vápencové skalky s dalekými výhledy, divoké soutěsky, impozantní jeskyně, hučící vodopády, desítky kilometrů dlouhé zalesněné hřbety i neprostupná pralesovitá údolí, která jsou rájem pro vlky a medvědy.

Krajinu nerozlučně dotváří lidská kulturní činnost, majestátně čnící hrady a zříceniny, zapadlé horské dřevěnice, lesní úzkokolejky i zlaté a solné doly. Karpaty bez lidí by nebyly těmi pravými Karpaty, přiblížit se kompletnímu poznání hor můžete vždy jen s citlivým nakouknutím do lidské duše místních obyvatel.

Karpaty se táhnou od okraje Rakouska, přes Moravu, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajinu, Rumunsko až na kraj Srbska. Nejvyšší horou Karpat je slovenský Gerlachovský štít (2655 m). Název Karpaty pravděpodobně pochází od slovního základu karp znamenajícího skálu nebo kámen.

Známé části Karpat

• Našincům nejznámějšími částmi Karpat jsou Tatry a Beskydy. Každý asi slyšel o Malé a Velké Fatře či Slovenském ráji. Ale karpatských pohoří jsou stovky.
• Mnoho lidí netuší, že většina moravských vín má právě karpatský původ. I malebná Pálava leží v Karpatech.
• Když jsme u vín, tak i ta nejsladší tokajská jsou z karpatských jižních svahů.
• Karpatskými velmocemi jsou Slovensko a Rumunsko. Slovensko je sice poměrně malé, ale zato Karpaty pokrývají velkou většinu jeho území a nachází se tu i nejvyšší karpatská hora. V obrovském Rumunsku se zase ukrývá více než polovina celkové rozlohy Karpat.

Dělení Karpat

Karpaty tvoří přibližně oblouk (byť v Rumunsku se ohýbá poměrně ostře). Podle pozice na karpatském oblouku se užívají pojmy vnitřní a vnější. Tradičním základním dělením Karpat je na Západní, Východní a Jižní. Mezi českými, slovenskými a polskými geografy nepanuje jasná shoda na vedení dělících linií. Do toho rumunské dělení je zcela odlišné.

Podle států, kterými Karpaty prochází, je můžeme rozdělit na:

• Rakouské Karpaty
• České Karpaty
• Slovenské Karpaty
• Polské Karpaty
• Ukrajinské Karpaty
• Rumunské Karpaty
• Srbské Karpaty

Takové dělení je sice v čase psaní textů nesporné a exaktní. Vymezení pomocí státních hranic je však závislé na politické situaci a v průběhu historie dochází k jejich změnám.

Podhůří Karpat (karpatské předhůří)

Velmi zajímavou, byť logicky na první pohled ne tak atraktivní, je krajina i v okolí "echt karpatských hor". Tedy oblast nižších hor, pahorkatin, rovin a nížin. Oproti vysokým horám snadněji dostupná, proto i více zalidněná a bohatější na historické události a archeologické nálezy.

Předhůří vně karpatského oblouku se označuje jako Vněkarpatské sníženiny. Dle českých i polských geografů bývá začleňováno přímo do Karpat. V Česku spoustou zajímavostí zaujme Dyjsko-svratecký úval.

Předhůří uvnitř karpatského oblouku tvoří Panonská pánev, zvaná též Karpatská. Naši geografové ji oficiálně vedou jako samostatnou entitu (samostatný subsystém Alpsko-himalájského systému na stejné úrovni jako Karpaty). V Panonské pánvi vynikají maďarská krasová pohoří Zadunajského středohoří a rekreačně významný Balaton.

Pokud máte zájem o využití některých fotek Karpat nebo mých cestovatelských zkušeností, napište mi. Budu rád.

Robert Vystrčil, autor Duše Karpat
info@dusekarpat.cz