DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Pálava

(Pavlovské vrchy, Mikulovská vrchovina)

Zřícenina hradu Děvičky na vápencových skaliskách Pálavy, tyčící se mohutně nad Novomlýnskými nádržemi
Zřícenina hradu Děvičky na vápencových skaliskách Pálavy, tyčící se mohutně nad Novomlýnskými nádržemi
Pálava je karpatská královna jižní Moravy. Svojí výškou a divokostí přírody nevinné hory, svojí vegetací hory vinné.

Pálava je něžným ostrovem bělostných skal, vzácných bylin a romantických výhledů rostoucím v obležení životabudících moravských vinic. Pálava je pohořím, které téměř ze všech stran obklopují nížiny, proto jí stačí i malá výška na to, aby se cítila býti královnou. Jako vlídná panovnice s půvabným vzhledem nevinné princezny dohlíží na úrodnou jižní Moravu.

Malebný turistický chodník je zřícenině hradu vysoko nad hladinou přehrady (2016)
Malebný turistický chodník je zřícenině hradu vysoko nad hladinou přehrady (2016)
Vrcholové partie Pálavy (2016)
Vrcholové partie Pálavy (2016)
Panoramatický výhled na Pavlov a přehradu Nové Mlýny (2016)
Panoramatický výhled na Pavlov a přehradu Nové Mlýny (2016)
Průchod mezi kamennými útvary u skály Strážce (2016)
Průchod mezi kamennými útvary u skály Strážce (2016)
Jarní vegetace (2014)
Jarní vegetace (2014)
Pálava kvete i na podzim (2018)
Pálava kvete i na podzim (2018)
V pálavském lesíku (2016)
V pálavském lesíku (2016)
Veselá jarní vegetace (2016)
Veselá jarní vegetace (2016)

Nejvyšším vrcholem Pálavy je Děvín (550 m), jehož siluetu ještě zvyšuje vrcholový televizní vysílač. Na vyvýšenině v jeho severovýchodním svahu ční fotogenická a mohutná zřícenina hradu Děvičky (též Dívčí hrady). Z vrcholu Děvína i z Děviček jsou parádní rozhledy, zvláště na hluboko ležící Novomlýnské nádrže.

Na vrcholu Děvína (2016)
Na vrcholu Děvína (2016)
Vysílač na vrcholu Děvína (2016)
Vysílač na vrcholu Děvína (2016)
Zřícenina hradu Děvičky nad jihomoravskými vinicemi (2016)
Zřícenina hradu Děvičky nad jihomoravskými vinicemi (2016)
Průhled mohutnými zdmi Dívčích hradů na hladinu Nových Mlýnů (2016)
Průhled mohutnými zdmi Dívčích hradů na hladinu Nových Mlýnů (2016)
Vesnice Pavlov hluboko pod hradem (2016)
Vesnice Pavlov hluboko pod hradem (2016)
Pohled na Pavlov a jihomoravské zvlněné roviny (2016)
Pohled na Pavlov a jihomoravské zvlněné roviny (2016)
Výhled z vrcholu Děvína na Dolní Věstonice a Strachotín (2016)
Výhled z vrcholu Děvína na Dolní Věstonice a Strachotín (2016)
Západ slunce nad Děvínem, pohled od Milovic (2018)
Západ slunce nad Děvínem, pohled od Milovic (2018)
Téměř letecký pohled na Dolní Věstonice (2016)
Téměř letecký pohled na Dolní Věstonice (2016)
Vesnička Pavlov jako přímořské letovisko (2016)
Vesnička Pavlov jako přímořské letovisko (2016)

Mezi další zajímavosti Pálavy patří:

  • Martinka - mohutná vápencová skála
  • Zřícenina Sirotčí hrádek - půvabná zřícenina na vápencových bradlech
  • Stolová hora (459 m) - rozložitá hora s příkrými skalnatými svahy a téměř rovnou vrcholovou plošinou
  • Jeskyně Na Turoldu - veřejně přístupná
  • Mikulov - nádherné historické město
Výhled ze Sirotčího hrádku (2014)
Výhled ze Sirotčího hrádku (2014)
Vápencová bradla Sirotčího hrádku (2014)
Vápencová bradla Sirotčího hrádku (2014)
Zřícenina kaple Sv. Antonína (2018)
Zřícenina kaple Sv. Antonína (2018)
Horolezci na Trůnu (2018)
Horolezci na Trůnu (2018)
Mohutná vápencová skála Martinka (2018)
Mohutná vápencová skála Martinka (2018)
Adrenalinové posezení pod Martinkou, skalní balvan se nazývá Velký špunt (2018)
Adrenalinové posezení pod Martinkou, skalní balvan se nazývá Velký špunt (2018)
Brouk na turistické stezce (2016)
Brouk na turistické stezce (2016)

Pálava se oficiálně nazývá Pavlovské vrchy, ovšem mezi lidmi je zcela běžné používání zkrácené varianty, proto tak činím i v tomto textu. Oba výrazy pochází od názvu obce Pavlov. V geomorfologii jsou Pavlovské vrchy pouze podcelem celku Mikulovská vrchovina. Ta zahrnuje ještě sousední úzký pruh nevýrazných kopců mezi obcemi Milovice a Sedlec označovaný jako Milovická pahorkatina (s nejvyšším vrcholkem Pulgárská stráň, 327 m).

Z moravské strany Mikulovskou vrchovinu obklopují Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval, na rakouské straně navazuje Weinviertelská pahorkatina (Weinviertler Hügelland). Nejbližším karpatským pohořím na moravské straně je Ždánický les.

Obří vinný sud v obci Bavory (2018)
Obří vinný sud v obci Bavory (2018)
Luxusní podnik Café Fara v Klentnici (2016)
Luxusní podnik Café Fara v Klentnici (2016)
Voják pod Sirotčím hrádkem (2018)
Voják pod Sirotčím hrádkem (2018)
Skupina přátel historie pod Sirotčím hrádkem (2018)
Skupina přátel historie pod Sirotčím hrádkem (2018)
Typická silueta Pálavy při západu slunce (2018)
Typická silueta Pálavy při západu slunce (2018)
Mušovský kostelík a jaderná elektrárna Dukovany pohledem z pálavských vrcholků (2016)
Mušovský kostelík a jaderná elektrárna Dukovany pohledem z pálavských vrcholků (2016)

Co kdy kvete?

Kdy kvetou kosatce na Děvíně? Kdy vyrazit za mandloní nízkou? Máte podobné otázky? Každým rokem je to trochu jinak. Mrkněte na stránku spravovanou CHKO Pálava, kde správci vytváří aktuální zpravodajství:

Mapa Pálavy

Pálava na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.