DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Dyjsko-svratecký úval

Přírodní památka Horka u Šlapanic
Přírodní památka Horka u Šlapanic

Dyjsko-svratecký úval je převážně nížinná oblast, z níž vystupují ostrůvkovité hory. Nejvyšší z nich je nečekaně mohutný Výhon (355 m) nad Židlochovicemi. Mezi další výrazné ostrovní kopce patří Pracký kopec (325 m) se slavnou Mohylou míru na Slavkovském bojišti, brněnská Stránská skála (310 m), sousední Bílá hora nebo kousek východním směrem umístěný roztomilý Santon s kostelíkem. V jižní oblasti úvalu výrazně vystupují Dunajovické kopce, krásné vyhlídkové vrcholky u Dolních Dunajovic v čele s Velkou Slunečnou (283 m) a Růžovou horou (282 m). A poblíž Hatí u Znojma Vinný vrch (294 m) se zajímavou zříceninou hrádku Lampelberk vybudovaného k ostraze místních vinic.

Dyjsko-svratecký úval u Židlochovic v zapadajícím slunci (2020)
Dyjsko-svratecký úval u Židlochovic v zapadajícím slunci (2020)
Ponětovický rybník (2015)
Ponětovický rybník (2015)
Výrazné šlapanické kopce Andělka a Čertovka (2015)
Výrazné šlapanické kopce Andělka a Čertovka (2015)
Přírodní památka Andělka a Čertovka ve Šlapanicích (2015)
Přírodní památka Andělka a Čertovka ve Šlapanicích (2015)
Návrší Žuráň, z něhož Napoleon řídil 2. prosince 1805 bitvu u Slavkova. (2015)
Návrší Žuráň, z něhož Napoleon řídil 2. prosince 1805 bitvu u Slavkova. (2015)
Přírodní památka Horka - pahorek u Šlapanic s teplomilnou květenou (2015)
Přírodní památka Horka - pahorek u Šlapanic s teplomilnou květenou (2015)
Klášter v Rajhradě (2020)
Klášter v Rajhradě (2020)
Vojkovice pod svahy Výhonu (2020)
Vojkovice pod svahy Výhonu (2020)

Dyjsko-svratecký úval se rozkládá přibližně v oblasti vymezené Brnem, Slavkovem u Brna, Mikulovem a Znojmem. Z hlediska geomorfologie jde o geomorfologický celek, jenž je součástí Vněkarpatských sníženin, které patří do provincie Západní Karpaty. Na jihu plynule přechází do rakouské Weinviertelské pahorkatiny, na východní straně hraničí s Pálavou, Dolnomoravským úvalem, Ždánickým lesem a Moravskou bránou, na severu a západě se již zvedají horstva Českého masivu.

Mohyla míru na vrcholu Prackého kopce (2015)
Mohyla míru na vrcholu Prackého kopce (2015)
Santon - vrcholová kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 (2014)
Santon - vrcholová kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 (2014)
Kaplička na Santonu (2014)
Kaplička na Santonu (2014)
Kaplička na Santonu (2014)
Kaplička na Santonu (2014)
Rekonstrukce zákopu 17. pěšího pluku na Santonu (2014)
Rekonstrukce zákopu 17. pěšího pluku na Santonu (2014)
Tvarožná - kostel sv. Mikuláše v novogotickém slohu (2014)
Tvarožná - kostel sv. Mikuláše v novogotickém slohu (2014)
Tvarožná - kostel sv. Mikuláše (2014)
Tvarožná - kostel sv. Mikuláše (2014)
Tvarožná - interiér kostela (2014)
Tvarožná - interiér kostela (2014)
Tvarožná - výrazný strom na návsi a kopie francouzského děla připomínající bitvu tří císařů (2014)
Tvarožná - výrazný strom na návsi a kopie francouzského děla připomínající bitvu tří císařů (2014)
Šlapanice - historické náměstí v centru města (2015)
Šlapanice - historické náměstí v centru města (2015)

Na křižovatce mezi obcemi Otnice, Těšany, Újezd u Brna a Šaratice v minulosti stával zájezdní hostinec U stříbrné koule (též Kandia nebo Gandia). Šlo o oblíbené zastavení formanských vozů na cestě ze Ždánického panství do Brna. Hospoda však proslula jako doupě neřesti, alkoholu, karetních her a nedobrých lidských vlastností. Neboť hostinec nebyl tak hlídaný jako běžná zařízení na vsích, skýtal vhodné prostředí k domlouvání černých obchodů s obilím, dobytkem, kradenými koňmi a jinými cennostmi. Poměrně věrně život na zdejší samotě vylíčil Vilém Mrštík v povídce Monako. Nějakou dobu v hostinci přebýval i zbojník Jan Grázl (Grasel), postrach bohatých v celém kraji. Označení grázl pro lumpa se po něm dostalo i do běžné české mluvy. Budovy zanikly na konci války v roce 1945. (Pozn.: Nepleťte si s osadou Kandie u Podolí u Brna, kde též stával zájezdní hostinec.)

Křižovatka mezi Újezdem a Otnicemi, místo kde stával hostinec Kandia (2020)
Křižovatka mezi Újezdem a Otnicemi, místo kde stával hostinec Kandia (2020)
Hostinec Kandia (U Stříbrné koule), historická kresba. Zdroj: infotabule obce Otnice. (2020)
Hostinec Kandia (U Stříbrné koule), historická kresba. Zdroj: infotabule obce Otnice. (2020)
Historická fotografie hostince Kandia. Zdroj: infotabule obce Otnice. (2020)
Historická fotografie hostince Kandia. Zdroj: infotabule obce Otnice. (2020)
Autobus IDS JMK společnosti Vydos Bus u obce Otnice (2020)
Autobus IDS JMK společnosti Vydos Bus u obce Otnice (2020)

Oblast v okolí obcí Šaratice a Újezd u Brna je známá zřídly minerální vody Šaratica, vyhlášené svými projímavými účinky.

Léčebné zřídlo Šaratica - přístup do pramenné oblasti je zakázán (2020)
Léčebné zřídlo Šaratica - přístup do pramenné oblasti je zakázán (2020)
Léčebné zřídlo Šaratica u obce Šaratice (2020)
Léčebné zřídlo Šaratica u obce Šaratice (2020)
Radar protivzdušné obrany NATO na Staré hoře u Sokolnic a Újezdu u Brna (2020)
Radar protivzdušné obrany NATO na Staré hoře u Sokolnic a Újezdu u Brna (2020)

Ves Bedřichovice u Šlapanic poblíž Brna se díky projektu umělkyně Kateřiny Šedé začala od roku 2011 přeměňovat v obec nad anglickou řekou Temží.

Bedřichovice nad Temží (2015)
Bedřichovice nad Temží (2015)
Bedřichovice - telefonní budka jako v Londýně (2015)
Bedřichovice - telefonní budka jako v Londýně (2015)
Jižní ulice už je South Street (2015)
Jižní ulice už je South Street (2015)
Dětské hřiště v londýnském stylu (2015)
Dětské hřiště v londýnském stylu (2015)
Poschoďový autobus je dětmi oblíbený (2015)
Poschoďový autobus je dětmi oblíbený (2015)
I autobusové jízdní řády jsou upraveny na "správný" název obce (2015)
I autobusové jízdní řády jsou upraveny na "správný" název obce (2015)

Mapa Dyjsko-svrateckého úvalu

Dyjsko-svratecký úval na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.