Dyjsko-svratecký úval

Dyjsko-svratecký úval je převážně nížinná oblast, z níž vystupují ostrůvkovité hory. Nejvyšší z nich je nečekaně mohutný Výhon (355 m) nad Židlochovicemi. Mezi další výrazné ostrovní kopce patří Pracký kopec (325 m) se slavnou Mohylou míru na Slavkovském bojišti, brněnská Stránská skála (310 m), sousední Bílá hora nebo kousek východním směrem umístěný roztomilý Santon s kostelíkem. V jižní oblasti úvalu výrazně vystupují Dunajovické kopce, krásné vyhlídkové vrcholky u Dolních Dunajovic v čele s Velkou Slunečnou (283 m) a Růžovou horou (282 m). A poblíž Hatí u Znojma Vinný vrch (294 m) se zajímavou zříceninou hrádku Lampelberk vybudovaného k ostraze místních vinic.

Dyjsko-svratecký úval se rozkládá přibližně v oblasti vymezené Brnem, Slavkovem u Brna, Mikulovem a Znojmem. Z hlediska geomorfologie jde o geomorfologický celek, jenž je součástí Vněkarpatských sníženin, které patří do provincie Západní Karpaty. Na jihu plynule přechází do rakouské Weinviertelské pahorkatiny (dělítkem je pouze politická státní hranice), na východní straně hraničí s Pálavou, Dolnomoravským úvalem, Ždánickým lesem a Vyškovskou bránou, na severu a západě se již zvedají horstva Českého masivu.

Bývalá kaple sv. Dobroslavy v Brně-Černovicích

Na okraji zahrádkářské kolonie u černovické pískovny se krčí torzo zapomenuté, bývalé neogotické kaple svaté Dobroslavy. V místě zahrádek se kdysi nacházel hřbitov a svatostánek býval hřbitovní kaplí. V roce 2019 kaple soutěžila o přízeň obyvatel Brna o její obnovu v rámci participativního rozpočtu. Tehdy neuspěla. Zajímavostí je, že jde o jediný chrám v Česku zasvěcený svaté Dobroslavě, jenž měla pravděpodobně český či velkomoravský původ (uctívána je však především ve Španělsku pod jménem Eurosia či Orosia).

Shybka u soutoku Svratky a Svitavy

Vodohospodářskou zajímavostí je tzv. vodní shybka nacházející se na jihu Brna u soutoku dvou hlavních brněnských řek. Voda ze Svratky je těsně před soutokem částečně odváděna do zavlažovacího kanálu spojeného s Ivanovickým potokem. Na své cestě musí překonat níže položené koryto řeky Svitavy, což je řešeno potrubím ve tvaru písmene U, které podtéká svitavský tok. Vynořuje za Svitavou ve stejné výšce jako na počátku ponoru, což funguje na principu spojených nádob. Pokud by se odváděla voda přímo z bližší Svitavy, bylo by nutné využití čerpadla. Takto voda získává výhodu větší výšky bez použití energie.

Památník Moravské transverzální dráhy v Brně

V houštinách u železnice v brněnských Židenicích se schovává tajemný památník připomínající Moravskou transverzální dráhu. Ta byla součástí Českomoravské transverzálky – železničního spojení několika lokálnějších tratí křížících tehdejší hlavní vlakové trasy. Vybudována byla ke konci 19. století a vedla od západu na východ z Domažlic přes Jihlavu a Brno do tehdy uherské Trenčianské Teplé. Původně bílý pomník získal svoji temnou barvu pravděpodobně z pálení okolních náletových dřevin. Téměř totožný památník se nachází na státní hranici ve Vlárském průsmyku.

Další zajímavosti Dyjsko-svrateckého úvalu

• Holásecká jezera
• Černovický hájek
• Bedřichovice nad Temží – obec přesunutá mimo evropský kontinent
• Hostinec Kandia – dávné sídlo neřesti
• zřídla minerální vody Šaratica – vyhlášené svými projímavými účinky, v okolí obcí Šaratice a Újezd u Brna
• opevněný kostel v Nosislavi
• Židlochovický park a zámek
• Údolí lásky – ráj sněženek
• Božice – blízká obec se starodávným kostelem a sklepy ve sprašové stěně

Další informace

• Významné rostliny Santonu - publikace podrobně popisující bohatou květenu kopečku Santon (PDF dokument, Josef a Karla Martiškovi, 2009)

Pozvete mě na kávu, prosím? :)

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.

• → buymeacoffee.com/dusekarpat

Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!

Mapa Dyjsko-svrateckého úvalu

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.