Stránská skála
Stránská skála (310 m) je geologicky, botanicky, zoologicky, speleologicky, historicky i archeologicky mimořádně hodnotný skalnato-travnatý vrchol v Dyjsko-svrateckém úvalu. Oblíbený cíl rodinných vycházek Brňáků, zamilovaných dvojic, dobrodružných dětských výprav i záhadologů, místo s působivým výhledem na moravskou metropoli. Z hlediska cestovního ruchu vskutku špičková lokalita, až mi přijde neuvěřitelné, že tak unikátní území může existovat na tak malém prostoru. Oficiálně jde o nejvýraznější a nejvyšší vrchol Karpat na území Brna. Skalní partie jsou tvořeny druhohorními jurskými vápenci a silně dávají tušit blízkost Moravského krasu. Přímo v útrobách Stránské skály se nachází několik jeskyní, jedna dokonce s podzemním jezírkem s křišťálově čistou vodou, i chodby bývalé vojenské továrny. Fabriku na letecké motory zde za druhé světové války začli budovat nacisté, ale válečná porážka jim překazila plány. Vznikl asi kilometr podzemních chodeb, který je dnes z větší části volně přístupný. Více v článku podzemí Stránské skály.
Stránská skála je od roku 1978 přísně chráněna jako národní přírodní památka. Velmi atraktivní je i floristicky. Na jaře zde upoutají kvetoucí koniklece velkokvěté, podobně jako na vyhlášené brněnské lokalitě Kamenný vrch (která má největší populaci konikleců ve střední Evropě). Z orchidejí zde roste vstavač vojenský. Potkáme zde slepýše, ještěrky i několik druhů motýlů a zpěvných ptáků. V minulosti však na Stránské skále docházelo i k těžbě vápence, prudké severní svahy vrcholu jsou tak dílem bývalého lomu. Kámen byl využit na stavbu mnoha památek v centru Brna, např. typicky bělostné kašny Parnas na Zelňáku nebo Zderadova sloupu, i blízkém okolí, např. pro mariánský sloup v Hustopečích nebo kostel ve Křtinách. Poslední těžba zde proběhla ještě v období druhé světové války.
Mineralogicky zajímavý je výskyt žlutohnědě zbarveného kalcitu pojmenovaného medovec.
Na vrcholku se nachází tříboká železobetonová pyramida označující trigonometrický bod. Vrchol jehlanu protahuje dlouhá tyč, na níž jsou vtipně umístěny turistické směrovky. Svislice spuštěná z dané tyče prochází středem zeměměřičského patníku uprostřed pyramidy. Na území menším než 1 kilometr čtvereční se nachází 7 turistických rozcestníků s ukazateli k místům po stometrových vzdálenostech. Lokalita tak může sloužit jako výukový prostor pro značkaře a rychlý pohyb mezi rozcestníky určitě bude bavit i děti.
Výhled je skutečně působivý, byť dominantní jsou nejbližší průmyslový areál světově proslulého výrobce traktorů Zetor a komíny brněnské spalovny. V dálce jsou vidět i brněnské dominanty Petrov a Špilberk, kohoutovický vodojem či Lipový vrch s vysílačem nad Bystrcí. Jižním směrem dohlédnete k rozložitému Výhonu s rozhlednou, za ním vystupuje typická trojvrcholová silueta Pálavy.
Džungle (Džungla)
Specifickou částí Stránské skály je tzv. kolonie Džungle v dnešní ulici Podstránská. Jde o soubor izolovaných, kdysi nouzových dělnických domků z 20. nebo 30. let 20. století, jejíž obyvatelé nacházeli práci především v přilehlých průmyslových podnicích. Se zdejší uzavřenou komunitou byla spojena spousta tajuplných příběhů. O tehdejším životě osady píše ve své reportáži Cikánská republika František Heřmánek v knize Brno, které není v průvodci (1936).
Jak na Stránskou skálu
Stránská skála je velmi snadno dostupná netradiční linkou šalin (tedy tramvají, avšak jsme v Brně) č. 10. Jde o nejméně frekventovanou šalinovou linku brněnské MHD, ovšem vyplatí se na ni počkat. Na "desítku" navíc bývají v sezóně nasazovány retro vozy. Snadno na ni nastoupíte přímo na brněnském vlakovém nádraží, její konečná Stránská skála - smyčka se nachází na okraji průmyslového areálu Zetoru. Cestou projíždí místy, kde na vás dýchne atmosféra starého Brna - kolem zapadlé ulice Podstránská a velkolepě řešené zastávky Stránská skála (bez slova smyčka), nyní téměř "v území nikoho", dříve zastávka pro velké množství dělníků. Právě na zmíněné zastávce je vhodné vystoupit. Odtud vychází zeleně značená okružní turistická trasa, která vás přes vrchol přivede zpět.
Při cestě autem můžete zaparkovat na horním okraji ulice Stránská (GPS 49.1883364N, 16.6711533E), míst je tu však jen pár.
Další informace
- Výčet druhů flory a fauny Stránské skály
- Masarykova univerzita - bakalářská práce NPP Stránská skála (2011)
Příspěvek na provoz
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava však stojí hodně úsilí. Dobrovolnou finanční odměnu za moji činnost přivítám. Za platbu mohu vystavit fakturu.
Platební informace
- Číslo účtu: 1823805103 / 0800 (Česká spořitelna)
- Variabilní symbol: 2654
- Majitel účtu: Mgr. Robert Vystrčil, Brno (IČ 74455885)
Mapa Stránské skály
Stránská skála na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.