Javorníky
Javorníky jsou rozlehlým pohořím táhnoucím se po česko-slovenské hranici a dále do vnitrozemí Slovenska. Byť jejich slovenská část je výrazně rozsáhlejší, navštěvovanější je ta moravská. V údolí Vsetínské Bečvy jsou soustředěny významné rekreační obce Velké Karlovice, Karolinka a Nový Hrozenkov.
Hlavní hřebenovka Javorníků je dlouhá téměř 80 km a láká tak k vícedennímu přechodu "na těžko", pěšky nebo i na běžkách. Hlavní hřeben začíná v Lyském průsmyku, nástup na turistickou trasu je v obci Střelná. Hřeben se pak táhne moravsko-slovenským pomezím přes Makytu, Kohútku a Veľký Javorník k hoře Hričovec, kde se odkloní do slovenského vnitrozemí a pokračuje přes sedlo Semeteš až k daleké Čadci.
Přímo v horách můžete také využít poměrně širokou síť horských chat a hotelů. Během trasy ze Střelné je to nejprve chata Antarik na Mikolinově vrchu, poté chaty na Kohútce (Kohútka, Javorka, Spartak a Portáš), na Kasárnách (LK Javorník, Fran, Bačkárka, Hájenka), chata U Cipára v sedle Semeteš a nakonec hotel Husárik nad Čadcou. Významným záchytným bodem na trase je i restaurace U Melocíka v silničním sedle mezi Makovem a Bytčou (ubytování se tu však neposkytuje, mimo provoz byl v roce 2017 i nedaleký hotel Pančava).
Javorníky na jihozápadě, v Lyském průsmyku, navazují na Bílé Karpaty. Na západě hraničí s Vizovickými vrchy. Na severu jsou tokem Vsetínské Bečvy odděleny od Vsetínských vrchů a dále říčkou Kysucou od Turzovské vrchoviny. Stejná řeka tvoří i východní hranici, za níž pokračují Kysucké Beskydy a Kysucká vrchovina. Za údolím Váhu na jihovýchodě se pak zvedají kopce Súlovských vrchů.
Moravská čast hor je pod ochranou CHKO Beskydy, slovenská je zahrnuta do CHKO Kysuce. V lesích se vyskytují i velké šelmy, občas se sem zatoulá i medvěd. Mezi významné rezervace patří např. Razula u Velkých Karlovic chránící bukovo-jedlový prales.
Poblíž stojí památný Buk na Bařince. Jde o největší buk ve vsetínském okrese. V devadesátých letech 20. století v něm bohužel někdo rozdělal oheň, ale naštěstí to přežil. Buk údajně zasadil čert, který tu žil společně s čarodějnicí. Místo má dosud výrazně tajemnou atmosféru a váže se k němu několik pověstí.
Malebnost Javorníků je dotvářena stovkami horských samot (kopaničářských osad), do nichž často vedou obtížně sjízdné cesty. Život v nich je nelehký, ale je odměněn horským klidem.
Velký Javorník
Nejvyšší horou Javorníků je Velký Javorník (Veľký Javorník, 1.071 m). Přestože je součástí hraničního hřebene, tak celá vrcholová část leží na území Slovenska, hraniční čára v těchto místech totiž z historických důvodů poněkud "nelogicky" vede úbočím hory. Na "moravském svahu" Velkého Javorníku, avšak stále ještě na území Slovenska leží významné rekreační centrum Kasárne. Nejvyšším bodem české části Javorníků je vrchol pohraniční hory Malý Javorník (1.019 m).
Běžkování v Javorníkách
Javorníky jsou vhodné i pro sportování v bílé stopě. V posledních letech se běžecká trasa po hlavním hřebeni upravuje i strojově. Na slovenském území je trasa nazvaná jako Beskydsko – Javornícka lyžiarska bežecká magistrála.
Pulčínské skály
Na západním okraji hor, nad horskou dědinkou Pulčín, se nachází Pulčínské skály, lidově Pulčiny. Jde o největší pískovcové skalní město na Moravě.
Historické budovy Nového Hrozenkova
Vstupní bránu do Nového Hrozenkova ve směru od Vsetína ještě nedávno tvořily dvě historické budovy natěsno nalepené k silnici, poblíž splavu. Napravo býval starodávný hostinec Na Vranči (hostinec Vranča) z roku 1789. Hospoda bývala centrem kulturního života, sjížděli se tu politici i známí malíři (např. Mikoláš Aleš). Od roku 2015 však byla mimo provoz a v roce 2017 došlo k její demolici. Nalevo stále stojí krásná roubená stavba s dřevěnými balkóny, bohužel ve velmi špatném stavu. Jde o usedlost Joži Országa Vraneckého, která bývá kvůli své honosnosti mylně označována za fojtství. Ve skutečnosti však byla postavena až po druhé světové válce jako historizující bytový dům inspirovaný stavbami Dušana Jurkoviče. O dům prý měl kdysi zájem Jan Werich, ale nedohodl se s tehdejším majitelem. Další legenda povídá o nevybíravém způsobu získání finančních prostředků na stavbu budovy.
Další informace
Mapa Javorníků
Javorníky na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.