Bieszczady
(Běščady, Bieščady)
![Bieszczady - krásná hřebenová pěšina z Tarnice na horu Halič (Halicz) Bieszczady - krásná hřebenová pěšina z Tarnice na horu Halič (Halicz)](/foto/hlavni/polsko/bieszczady.jpg)
Bieszczady (ukrajinsky Бещади nebo Бєщади, rusky Бещады) jsou horstvem na pomezí Polska, Ukrajiny a Slovenska. Zpravidla se mezi lidmi pod pojmem Bieszczady chápe jen polská část hor v úplném jihovýchodním cípu Polska a tohoto se držím i v tomto článku. Bieszczady jsou magickým pohořím plným polonin, opuštěných míst a malinkých vesniček. Táhnou se v délce asi 70 km od Lupkovského průsmyku na západě po Užocký průsmyk na východě. Na své severní straně Bieszczady sousedí se Sanocko-Turčanskými horami, na západě s Nízkými Beskydami, na jihu se slovenskými Bukovskými vrchy a na ukrajinské straně na Bieszczady navazuje Užanský masiv, pásmo Pikuje a Stryjsko-Sanská vrchovina. Nejvyšším vrcholem Bieszczad je Tarnica (1.348 m). Bieszczady se někdy v češtině uvádí i v počeštěných variantách Běščady nebo Bieščady.
![Bieszczady - pohled na Tarnicu od Wolosatého](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-8.jpg)
![Bieszczady - pohled z vrcholu Tarnice směrem k vesničce Wolosate](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-1.jpg)
![Bieszczady - odlehlá a divoká oblast doliny horního Sanu, pohled od vsi Tarnawa Niżna na Ukrajinu](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-1.jpg)
![Bieszczady - dolina horního Sanu v úseku poblíž ukrajinské obce Sjanky](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-4.jpg)
Bieszczady oficiálně
Oficiálně podle polského geomorfologického členění jsou Bieszczady výrazně větším celkem a zasahují daleko na východ na Ukrajinu i na jih na Slovensko, ale ani mezi běžnými polskými turisty se toto širší pojetí Bieszczad příliš nepoužívá. Pro slovenskou část těchto "velkých Bieszczad" se zcela běžně užívá pojem Bukovské vrchy. Na ukrajinské straně hor se používá spíše pojem Východní Beskydy, které se podrobněji dělí na další celky (Stryjsko-Sanská vrchovina, pásmo Pikuje atd.). Zcela správně se ty "velké Bieszczady" ještě dělí na Západní Bieszczady a Východní Bieszczady, a teprve součástí těch Západních Bieszad jsou "ty právé Bieszczady", jak je chápe většina turistů, tedy ta jejich polská část. Bieszczady se někdy do češtiny překládají i jako Beskydy, což komplikovanost názvů ještě zvyšuje. Slova Beskydy a Bieszczady mají totiž podobný původ a slovo Bieszczady Poláci začali používat až ve 20. století.
![Bieszczady - sedlo Przysłup Caryński pod Caryňskou poloninou a výhled na pásmo Tarnice](/foto/polsko/bieszczady-przyslup-carynski-1.jpg)
![Bieszczady - horská chata Koliba v sedle Przysłup Caryński](/foto/polsko/bieszczady-przyslup-carynski-2.jpg)
![Pohled na Bieszczady přes obec Lutowiska](/foto/polsko/bieszczady-lutowiska-3.jpg)
![Významné turistické východisko Ustrzyki Górne - pohostinství U Eskulapa](/foto/polsko/bieszczady-ustrzyki-gorne.jpg)
Bieszczadské dřevěné kostely
- Viz samostatná stránka Dřevěné kostely Bieszczad a Sanocko-Turčanských hor
Bieszczadské poloniny
Bieszczady jsou oblíbené pro svoje poloniny, odlehlost a divokost. Největší poloniny v Bieszczadech jsou Bukovská polonina (Połonina Bukowska) a Bukowe Berdo (též uváděná jako Połonina Dźwiniacka) v pásmu hory Tarnice, Caryňská polonina (Połonina Caryńska) a Wetlinská polonina (Połonina Wetlińska).
Turistický ruch a ubytování v Bieszczadech
Přestože jsou Bieszczady pro Poláky téměř "na konci světa", tak centrální část hor patří k velmi navštěvovaným oblastem v Polsku. Platí to však především pro okolí Wetliny a pro období letních prázdnin, kdy zde bývá přelidněno a na poslední chvíli najít volné ubytovací kapacity bývá obtížné. Mimo léto, anebo v odlehlejších částech hor i v létě, však v Biezczadech najdete klid a očekávanou opuštěnost. Pro zvláště dobrodružné povahy lze doporučit vydat se do Bieszczad v zimě a podniknout přechod nějaké poloniny na sněžnicích či na skialpech.
Ač centrální polohu pro výstupy na poloniny má ves Ustrzyki Górne, tak je v ní možností k ubytování poměrně málo. Hlavním turistickým střediskem je Wetlina, kde si můžete vybrat i z velkého počtu poměrně luxusních penzionů. Potřebám turistů se ale místní přizpůsobili v každé vesničce, a tak najít místo k ubytování si můžete téměř kdekoliv.
![Bieszczady - ruiny kostelíku v zaniklé vsi Krywa v údolí řeky San](/foto/polsko/bieszczady-krywa.jpg)
![Bieszczady - most přes řeku San poblíž obce Rajskie](/foto/polsko/bieszczady-san-2.jpg)
![Bieszczady - koupání v řece San poblíž obce Rajskie](/foto/polsko/bieszczady-san-1.jpg)
![Bieszczady - koupání v řece San poblíž obce Rajskie](/foto/polsko/bieszczady-san-3.jpg)
Na Bieszczadských poloninách najdete i horské chaty. Tou "nejdrsnější" z hlediska klimatických podmínek jejího umístění je Chatka Puchatka na Wetlinské polonině, stojící nad horní hranicí lesa.
- Levné ubytování v Bieszczadech - český přehled ubytování na LevneUbytovani.net
![Krásný novogotický kostel sv. Stanislava Biskupa v Lutoviskách (kościół św. Stanisława Biskupa w Lutowiskach)](/foto/polsko/bieszczady-lutowiska-1.jpg)
![Kostel sv. Stanislava Biskupa v Lutoviskách (kościół św. Stanisława Biskupa w Lutowiskach)](/foto/polsko/bieszczady-lutowiska-2.jpg)
Ochrana přírody Bieszczad
Velká část Bieszczad je chráněna jako Bieszczadský národní park (polsky Bieszczadski Park Narodowy, česky se v některých zdrojích uvádí i překlad Beskydyský národní park). Centrum parku sídlí v Ustrzykách Górnych, která je i hlavním východiskem do těch nejatraktivnějších partií Bieszczad. Na národní park těsně navazuje Park Krajobrazowy Doliny Sanu a Ciśniańsko-Wetliński Park Krajobrazowy, které mají statut podobný jako naše CHKO a tvoří de facto národnímu parku ochranné pásmo.
![Vodopád Šepot na potoce Hylaty (wodospad Szepit na Hylatym), nejvyšší vodopád v Bieszczadech](/foto/polsko/bieszczady-wodospad-hylaty-1.jpg)
![Vodopád Šepot na potoce Hylaty (wodospad Szepit na Hylatym), nejvyšší vodopád v Bieszczadech](/foto/polsko/bieszczady-wodospad-hylaty-2.jpg)
![Bieszczady - na cestě do sedla Przysłup Caryński](/foto/polsko/bieszczady-fauna-1.jpg)
![Bieszczady - na cestě do sedla Przysłup Caryński](/foto/polsko/bieszczady-fauna-2.jpg)
Poválečné Bieszczady
Na rázu dnešní bieszczadské krajiny měla velký vliv 2. světová válka a následné poválečné události. Velká část obyvatel, především ukrajinského původu, byla vystěhována do SSSR, zůstaly zde desítky opuštěných vesnic a vzniklo i vojenské pásmo. Až po dalších desítkách let, kdy se zdejší režim uvolňoval, se do krajiny začal postupně navracet lidský život. Přesto zpřetrhané vazby jsou zde stále patrné a krajina v lecčems přimoníná českou Šumavu.
![Kousek za obcí Wołosate - mohutné zákazy zabraňující vstup na cestu k hraničnímu přechodu Wołosate-Lubňa (Лубня)](/foto/polsko/bieszczady-wolosate-1.jpg)
![Wołosate - uzavřená cesta směrem k nefunkčnímu přechodu na Ukrajinu v sedle Beskid a do ukrajinské obce Lubňa (Лубня)](/foto/polsko/bieszczady-wolosate-2.jpg)
Tarnica (1.346 m) a Halicz (1.333 m)
Skupina hor Tarnica a Halicz (Halič) patří k nejatraktivnějším oblastem Bieszczad. Jsou nejvyšším bieszczadským pásmem a zdejší poloninské hřebeny poskytují úžasné výhledy do širokého okolí, i na nedaleké ukrajinské a slovenské Karpaty. Hlavními východisky do této části Bieszczad jsou Ustryki Górne a Wołosate.
![Bieszczady - výchozí bod na Tarnicu v obci Wołosate](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-4.jpg)
![Bieszczady - hora Tarnica (s křížem vpravo) při pohledu z výstupové trasy od vesničky Wołosate](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-2.jpg)
![Bieszczady - turisti na vrcholu Tarnice](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-3.jpg)
![Bieszczady - turisti v sedle Przełęcz Goprowska](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-6.jpg)
![Bieszczady - pohoda v sedle pod Tarnicí a výhled na hřbet hory Krzemień](/foto/polsko/bieszczady-tarnica-5.jpg)
![Bieszczady - výhled z vrcholu hory Halicz (1.333 m) na severovýchod](/foto/polsko/bieszczady-halicz-2.jpg)
![Bieszczady - hřebenová trasa z vrcholu Halicze do Bukovského sedla (Przełęcz Bukowska)](/foto/polsko/bieszczady-halicz-3.jpg)
![Bieszczady - červená značka na turistické cestě na vrchol Halič (Halicz)](/foto/polsko/bieszczady-halicz-1.jpg)
![Bieszczady - vrcholová flora v pásmu Tarnice](/foto/polsko/bieszczady-flora-4.jpg)
![Bieszczady - vrcholová flora v pásmu Tarnice](/foto/polsko/bieszczady-flora-5.jpg)
![Bieszczady - vrcholová flora v pásmu Tarnice](/foto/polsko/bieszczady-flora-6.jpg)
![Bieszczady - veřejnosti nepřístupná hora Kinczyk Bukowski (1.251 m) a hraniční hřeben mezi Polskem a Ukrajinou](/foto/polsko/bieszczady-polonina-bukowska.jpg)
![Bieszczady - Bukovské sedlo (Przełęcz Bukowska) na hřebeni na polsko-ukrajinské hranici](/foto/polsko/bieszczady-przelecz-bukowska.jpg)
![Motýl ve vrcholových partiích Bieszczad](/foto/polsko/bieszczady-fauna-4.jpg)
![Brouk ve vrcholových partiích Bieszczad](/foto/polsko/bieszczady-fauna-3.jpg)
Údolí horního Sanu - nejodlehlejší část Polska
Údolí horního Sanu (Dolina Górnego Sanu) leží v úplném jihovýchodním cípu Polska, ze tří stran je obklopené neprostupnou ukrajinskou hranicí a ze čtvrté strany je ohraničené masivem vysoké hory Halicz. Volnému pohybu turistů zamezuje ještě přísná ochrana přírody. Přístup do těchto míst je možný jen přímo proti proudu řeky San, po jediné vyznačené turistické stezce. Zdejší oblast je zcela neobydlená a příroda má volnou působnost, čehož se svojí bujnou vegetací mohutně využívá. Pochod od posledního parkoviště, kam je možný příjezd autem, až k prameni Sanu a zpět je poměrně náročnou turistickou túrou, i když bez velkého převýšení.
![Bieszczady - skromný hotelík Bieszczadského národního parku ve vsi Tarnawa Niżna, jedno z mála stavení této vysídlené obce](/foto/polsko/bieszczady-tarnawa-nizna.jpg)
![Bukowiec - nejvzdálenější místo, kam se dá dopravit autem při cestě k pramenu Sanu. Dále se již musí pěšky, případně kousek ještě na kole.](/foto/polsko/bieszczady-bukowiec.jpg)
![Bieszczady - lípa v bývalé obci Beniowa a pohled k zamračeným horám v pásmu Tarnice a Halicze](/foto/polsko/bieszczady-beniowa-2.jpg)
![Bieszczady - stará lípa v Beniowe](/foto/polsko/bieszczady-beniowa-3.jpg)
![Bieszczady - pozůstatek hřbitova v bývalé obci Beniowa](/foto/polsko/bieszczady-beniowa.jpg)
![Bieszczady - jezírko u osady Beniowa](/foto/polsko/bieszczady-beniowa-4.jpg)
![Údolí horního Sanu - zbytky usedlosti Stroiňských (ruiny folwarku Stroińskich)](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-3.jpg)
![Údolí horního Sanu - hrob hraběnky Kláry a hraběte Františka Stroiňských (Grób hrabiny Klary i Franciszka Stroińskich) v bývalé polské obci Sianki](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-5.jpg)
Před 2. světovou válkou zdejší život vypadal zcela jinak. v obci Sianki žilo 1.500 obyvatel, v obci Beniowa přes 600, v obci Bukowiec asi 500. Do vesniček se jezdilo vlakem na trase Lvov-Užhorod, ostatně tato vlaková trať funguje stále, ale zdejší zastávky na ukrajinské straně hranice mají nyní mnohem menší význam. Nejvýznamnější obcí byly Sianki, kde byly 2 cerkve, 1 kostel, obchody, několik restaurací, 6 penzionů, amatérské divadlo, knihovna a dokonce i skokanský můstek. Největšími vlastníky zdejších majetků byl rod Stroiňských, jež do dneška připomínají skromné památky podél turistické stezky. (Pozn.: Tyto informace jsem čerpal ze stránek krajoznawcy.info.pl.)
![Bieszczady - krajina údolí horního toku řeky San](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-2.jpg)
![Údolí horního Sanu - sloupky označující hranici Polska a Ukrajiny](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-7.jpg)
![Turistický rozcestník označující posledních 10 minut cesty k pramenu Sanu](/foto/polsko/bieszczady-horni-san-6.jpg)
![Domluvený pramen Sanu (źródło Sanu) na polsko-ukrajinské hranici](/foto/polsko/bieszczady-pramen-sanu-1.jpg)
![Domluvený pramen řeky San (źródło Sanu) na hranici, ten skutečný se kousek ve vnitrozemí Ukrajiny.](/foto/polsko/bieszczady-pramen-sanu-2.jpg)
![Informační tabule u pramene Sanu na ukrajinské straně. Přístup z ukrajinské strany je sem ale možný jen s povolením.](/foto/polsko/bieszczady-pramen-sanu-3.jpg)
![Bieszczady - flora v údolí horního Sanu](/foto/polsko/bieszczady-flora-1.jpg)
![Bieszczady - flora v údolí horního Sanu](/foto/polsko/bieszczady-flora-2.jpg)
![Bieszczady - flora v údolí horního Sanu](/foto/polsko/bieszczady-flora-3.jpg)
![Bieszczady - typická zdejší výroba dřevěného uhlí, zde konkrétně v okolí osady Muczne](/foto/polsko/bieszczady-drevene-uhli.jpg)
Bieszczadská lesní železnice
Velkou místní atrakcí je Běščadská lesní úzkokolejka (polsky Bieszczadzka Kolejka Leśna). Hlavní nádraží má ve stanici Majdan. Jedna ze zastávek se nachází přímo na hranici se Slovenskem v romantické osadě Balnica ukryté hluboko v lese, kam nevede žádná přístupová asfaltová cesta, ale můžete zde najít i skromné ubytování.
- kolejka.bieszczady.pl - oficiální stránky Bieszczadské lesní železnice
Další zdroje o Bieszczadech
- www.bieszczady.net.pl - polský web o Bieszczadech
- www.twojebieszczady.net - polský web o Bieszczadech
- www.twojebieszczady.net - polský web o Bieszczadech
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
![QR platba](/img/buy-me-a-coffee-qr-200.png)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Bieszczad
Bieszczady na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
![Jadwiga H.](/img/user/_osoba.png)
![Staré fórum](/img/user/_osoba.png)
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.