DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Rodna

(Munţii Rodnei, Rodenské hory, Rodňanské Alpy)

Skalnaté štíty hlavního hřebene Rodny
Skalnaté štíty hlavního hřebene Rodny

Rodna (Munții Rodnei [Munci Rodnej], maďarsky Radnai-havasok) je královnou hor severního Rumunska i území daleko za rumunskou hranicí. Vždyť nejbližším vyšším pohořím po karpatském oblouku ve směru přes Ukrajinu jsou až Vysoké Tatry, opačným směrem dále do vnitrozemí Rumunska Bucegi a Fagaraš (vzdálené asi 200 km). Rodna svým charakterem trochu připomíná Západní Tatry, ovšem asi 100 let zpátky v čase, kdy do hor ještě neproudily davy turistů. Jde o romantické, klidné pohoří s krásnými dalekými výhledy, které nenarušují žádná průmyslová centra v nížinách. Pro zachovalost přírody je chráněna jako národní park Parcul Naţional Munţii Rodnei.

Na Rodně nedaleko sedla Šetref (2006)
Na Rodně nedaleko sedla Šetref (2006)
Vrchol Pietrosul Rodnei (2006)
Vrchol Pietrosul Rodnei (2006)
Jezero Rebra pod Pietrosulem (2006)
Jezero Rebra pod Pietrosulem (2006)
Pohled na Repede (2006)
Pohled na Repede (2006)

Nejvyššího bodu Rodna dosahuje na vrcholu Pietrosul Rodnei (2303 m). Druhým nejvyšším vrcholem a výraznou dominantou je hora Ineu (2279 m). Pod ní se nachází dvě krásná horská jezírka Lala Mare a Lala Mică. Typickou rostlinkou Rodny jsou fialově kvetoucí rododendrony (česky pěnišník). Oblast v okolí je jednou z nejchudších v Rumunsku, o to více však bohatá duchovně. V podhorských vesničkách je stále udržován folklór a tradice.

Rodenské hory pohledem z Munții Rarău (2018)
Rodenské hory pohledem z Munții Rarău (2018)
Zasněžená Rodna pohledem z podhůří Munții Țibleș (2018)
Zasněžená Rodna pohledem z podhůří Munții Țibleș (2018)

Rodna je na severu oddělena řekou Vişeu, sedlem Pasul Prislop a horním tokem Zlaté Bystřice od Maramurešských hor, na východě v sedle Pasul Rotunda přechází v Suhard, na jihovýchodě se za dolinou řeky Someșul Mare zvedají Munții Bârgău. Na jihu Rodna plynule přechází do nižších Nasaudských vrchů (Dealurile Năsăudului), které jsou již součástí Transylvánské plošiny (Podişul Transilvaniei). Na západě Rodnu oddělují dolina řeky Sălăuța a sedlo Pasul Şetref od Munții Țibleș.

Sběratelka borůvek, skutečně pije z české láhve, pár loků vody však dostala z našich zásob (2006)
Sběratelka borůvek, skutečně pije z české láhve, pár loků vody však dostala z našich zásob (2006)
Zašlé směrovníky na Rodně, turistické značení je zde však poměrně dobré (2006)
Zašlé směrovníky na Rodně, turistické značení je zde však poměrně dobré (2006)
Jezero Lala Mare (2006)
Jezero Lala Mare (2006)
Hora Ineu (2006)
Hora Ineu (2006)
Jezero Lala Mica (2006)
Jezero Lala Mica (2006)
Výhled z rozsochy hory Ineu (2006)
Výhled z rozsochy hory Ineu (2006)
Vlevo Ineu, pohled ze sedla Gajei (2006)
Vlevo Ineu, pohled ze sedla Gajei (2006)
Kostel v sedle Prislop (2006)
Kostel v sedle Prislop (2006)
I v těchto obydlích žijí zdejší Romové (2006)
I v těchto obydlích žijí zdejší Romové (2006)
Romský chlapec a dívka v sedle Prislop (2006)
Romský chlapec a dívka v sedle Prislop (2006)
Sedlo Pasul Prislop (2018)
Sedlo Pasul Prislop (2018)
Sedlo Pasul Prislop (2018)
Sedlo Pasul Prislop (2018)

Chcete-li Rodnu navštívit, můžete využít např. některý ze zájezdů CK Alpina nebo autobusové spojení CA Jenda.

Mapa Rodny

Rodna na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | GoogleGoogle | Wikimapia - hybridníWikimapia - hybridní

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.