Cerová vrchovina

(Cserhát)

Cerová vrchovina (lidově Cerovka, maďarsky Cserhát [Čerhát], polsky Czerhat) je rozsáhlé sopečné pohoří rozkládající se po obou stranách slovensko-maďarské hranice jihovýchodně od města Fiľakovo a v okolí Sálgotarjánu. Českými a slovenskými turisty poměrně opomíjené pohoří v sobě skrývá mnoho přírodních i historických krás. V Maďarsku na západě sousední s pohořím Börzsöny, na jihu s Mátrou a na úplném východě s pohořím Bükk. Nejvyšší horou Cerové vrchoviny je hraniční hora Karanč (728 m, maďarsky Karancs) s rozhlednou na jejím vrcholu.

Na slovenské straně jsou hory chráněné formou CHKO Cerová vrchovina. V Maďarsku jsou velkoplošně chráněné, formou podobnou našim CHKO, dvě menší území. Jedním je Chráněná oblast Karanč-Medveš (Karancs-Medves Tájvédelmi Körzet) v okolí hory Karanč a planiny Medveš poblíž hradu Salgó. Druhým je Chráněná oblast Tarnavidék (Tarnavidéki Tájvédelmi Körzet) na úplném východě Cerové vrchoviny, v odlehlé zalesněné oblasti mezi pohořím Bükk a slovenskou hranicí.

Název Cerové vrchoviny je odvozen od dubu ceru, který z velké části pokrývá zdejší území. Charakteristické jsou zde listnaté lesy, skalní a travní stepi a soliterní sopečné vrcholy s výrazným převýšením. Přestože se nejedná o nijak vysoké pohoří, tak túry po Cerové vrchovině dají zabrat, často vám však odměnou budou nádherné výhledy. Evropskou přírodní raritou je Kamenný vodopád poblíž hradu Šomoška tvořený pěti- a šesti-bokými čedičovými hranoly. Turistickými magnety na maďarské straně hor jsou malá vesnice Hollókő s dochovanou původní zástavbou chráněná UNESCO a přírodní rezervace s pravěkými pozůstatky poblíž obce Ipolytarnóc zachovalými díky sopečné katastrofě (rezervaci se přezdívá Palocké Pompeje).

Jedním z mnoha hraničních přechodů mezi Slovenskem a Maďarskem je Tachty-Cered. V pohraniční maďarské vesničce Cered stojí hezká dřevěná zvonice.

Hrady a zříceniny Cerové vrchoviny

V Cerové vrchovině se zachovalo mnoho svědků dávné minulosti v podobě krásných hradních zřícenin. Velký hradní areál se nachází v centru města Fiľakovo (maďarsky Fülek vára). Menší zříceniny, zato však na výrazných kopcích, jsou Soví hrad a Hajnáčka nedaleko Fiľakova. Přímo maďarsko-slovenské hranice se dotýká jeden z nejkrásnějších slovenských hradů - hrad Šomoška (maďarsky Somoskői vár nebo též Somoskő vára). Na Maďarské straně je dominantou hrad Šalgó (maďarsky Salgó vára, slovensky hrad Šalgov, česky se někdy uvádí i jako Zářící hrad) čnící se na mohutném bazaltovém skalisku poblíž velkého města Salgótarján, jenž svým názvem na hrad odkazuje. Hezká hradní zřícenina stojí u památkově chráněné vesničky Hollókő (maďarsky Hollókői vár). Krásný rozhled po krajině poskytuje zřícenina Buják (maďarsky Bujáki vár).

Szentkút

V lesích poblíž obce Mátraverebély je ukryté poutní místo Szentkút (čti [Sentkút]), což česky znamená Svatá studánka. Je maďarským národním poutním místem a nejnavštěvovanějším poutním místem v zemi. Najdete zde baziliku s františkánským klášterem, projít se můžete po křížové cestě, k Mariánskému prameni (Mária-forrás) nebo k Poustevníkově jeskyni (Remete-barlang).

Ubytování na Cerové vrchovině

Slovenská strana Cerové vrchoviny je na ubytování poměrně skoupá, jedná se o turisticky výrazně opomíjenou oblast a nabídky k ubytování to jen potvrzují. Maďaři si zdejší pohoří cení výrazně více, rádi Cserhát navštěvují a nabídka ubytování je tak zde výrazně vyšší. Nejvíce možností naleznete v okolí města Salgótarján a ve vsi Hollókő, kde můžete hlavu složit i v památkově chráněných domech.

• Levné ubytování na Cerové vrchovině (česky nebo slovensky popsané možnosti ubytování)

Další zdroje o Cerové vrchovině

• Cerovavrchovina.eu - oficiální stránky CHKO Cerová vrchovina
• Holloko.hu - Hollókő, vesnice chráněná UNESCO, oficiální stránky
• Osmaradvanyok.hu - oficiální stránky rezervace Ipolytarnóc, slovenská verze

Mapa Cerové vrchoviny

Cerová vrchovina na mapách: Mapy.cz (turistická mapa), Wikimapia.org (hybridní)

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.