DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Svidovec

(svidovecká polonina)

Svidovec (ukrajinsky Свидовець) je poloninský horský masiv rozkládající se mezi údolími řek Teresva a Černá Tisa. Nejvyšší horou je Bliznica (Близниця, 1881 m). Lyžařským a turistickým centrem Svidovce je osada Drahobrat (Драгобрат) nad Jasiňou s několika restauracemi, ubytovacími zařízeními a lyžařskými vleky na úbočí hory Stoh (Стіг, 1707 m). Už samotný zimní výjezd gazem ("skibusem") po rozbité cestě z Jasině ja zážitkem, v létě se zde pořádně zapotíte na kole. Východisky do hor jsou obce Jasiňa, Rachov, Kosivska Poljana, Kobylecka Poljana a Usť Čorna.

Svidovec - západ slunce z hory Stoh
Svidovec - západ slunce z hory Stoh
Svidovec - západ slunce z hory Stoh
Svidovec - západ slunce z hory Stoh
Pohled z hory Stoh do údolí k jihozápadu
Pohled z hory Stoh do údolí k jihozápadu
Večer na Svidovci, pohled z hory Stoh
Večer na Svidovci, pohled z hory Stoh
Svidovec - Bliznica ze Stohu
Svidovec - Bliznica ze Stohu
Svidovec - Bliznica ze sedla Peremyčka
Svidovec - Bliznica ze sedla Peremyčka

Celý hřeben Svidovce je dlouhý okolo 60 km, jeho přechod tak zabere několik dní. Za krásného počasí je na polonině snadná orientace, můžete si užívat dalekých rozhledů, jezírek, kytiček i společnosti pasoucích se koňů a ovcí. Počasí se však může v takto vysokých horách velmi rychle změnit a zdejší prudké ledovcové svahy se mohou stát velmi nebezpečnými. Sestupové trasy do civilizace přitom bývají velmi dlouhé a zaberou mnoho hodin chůze.

Svidovec - kar mezi Bliznicí a Malou Bliznicí
Svidovec - kar mezi Bliznicí a Malou Bliznicí
Svidovec - jezera pod Bliznicí
Svidovec - jezera pod Bliznicí
Svidovec - Bliznica z poloniny Teršenka
Svidovec - Bliznica z poloniny Teršenka
Svidovec - sedlo Pereslip
Svidovec - sedlo Pereslip

Ubytování na Svidovci

Pro výlety na Svidovec můžeme využívat jak nabídky ubytování ve vesnicích pod horami, tak širokého spektra hotelů v rekreační horské osadě Drahobrat. Na svidoveckém hřebeni nad Rachovem je možné se uchýlit i do jediné zdejší horské chaty - turbázy Perelisok (турбаза Перелисок [turbaza Perelysok]).

Svidovec - nad vesničkou Bilyn
Svidovec - nad vesničkou Bilyn
Pohled ze Svidovce (nad obcí Bilyn) na Černou horu
Pohled ze Svidovce (nad obcí Bilyn) na Černou horu
Svidovec - strážce parku pod horou Bliznica
Svidovec - strážce parku pod horou Bliznica
Svidovec - polonina Zasovy
Svidovec - polonina Zasovy

Legenda o protěži jako karpatské květině lásky

Protěž alpská neboli plesnivec alpský je velmi známá horská bylina. V ukrajinštině se pro tuto květinku užívá název edelvejs (едельвейс), v ukrajinských Karpatech ji přezdívají také hedvábná květina. V Karpatech se navíc bylina stala i symbolem lásky, o čemž vypráví následující příběh.

Mladá huculská krasavice Marička v dolině uslyšela zvuk trembity. To na polonině hrál mladý pasáček ovcí Oleksa. Marička běžela do hor, schovala v lese v houští a dlouho posluchala čarovnou hudbu. Když trembita ztichla, vyšla se svého úkrytu. Poté, co Oleksa uviděl lesní krasavici, zahrál znovu, ale tak, že i vysoké smrky tancovaly. Z poloniny Oleksa nemohl odejít do vesnice, protože nemohl nechat ovce samotné. Ale každý den si na horách s Maričkou povídali. Ještě sluníčko nevyšlo, ale Oleksa už brával do rukou trembitu a zval k sobě svoji milovanou. Marička velmi ráda poslouchala, jak zní trembita. A těšila se na podzim, kdy se měla konat veselá svatba.

Jednou však dívka známý zvuk trembity neuslyšela. Její milovaný se s ní nesetkal. To ještě nevěděla, že jej v noci zabili jeho nelítostní nepřátelé. Foukající vítr roznášel nad Karpaty dívčí hlas: "Olekso! Lásko! Kde jsi? Hledá Tě Tvoje milovaná! Ozvi se!" Marička vyběhla do hor, zpanikařila a začala se dívat do propasti, kde se snažila najít Oleksu. Plakala a tekly jí žalostné slzy. Slzy proudily čistě jako sama láska. Kam slza Maričky upadla, tam najednou začala vyrůstat sněhobílá květina lásky.

Svidovec - pohled na v mraku zahalenou Bliznici od severu
Svidovec - pohled na v mraku zahalenou Bliznici od severu
Svidovec - vrcholová partie hor nedaleko Bliznice
Svidovec - vrcholová partie hor nedaleko Bliznice
Svidovec - pohled na horu Stoh (1707 m), na kterou vedou lyžařské vleky z Drahobratu.
Svidovec - pohled na horu Stoh (1707 m), na kterou vedou lyžařské vleky z Drahobratu.
Svidovec - pohled na Drahobrat vysoko z hlavního hřebenu Svidovce
Svidovec - pohled na Drahobrat vysoko z hlavního hřebenu Svidovce

Původ názvu hory Bliznica (Bliznice)

I název nejvyšší hory Svidovce souvisí s edelvejsem, květinou lásky. V legendě se mluví o sestrách dvojčatech, které se snažily najít protěž, aby ta jim pomohla k získání lásky. Hledaly ji na prudkých ledovcových svazích hory Bliznice. Bohužel se na skále neudržely a zabily se po pádu do hlubin. Na jejich počest získala hora Bliznica (ukrajinsky Близниця [Blyznycja]) své jméno. V ukrajinštině se totiž dvojčatům říká blyzňata (близнята).

Svidovec - pasák ovcí na hřebeni nedaleko Bliznice
Svidovec - pasák ovcí na hřebeni nedaleko Bliznice
Svidovec - pasoucí se kůň u příjezdové cesty na Drahobrat z Jasině
Svidovec - pasoucí se kůň u příjezdové cesty na Drahobrat z Jasině
Modranka karpatská - modrý slimák na okraji Rachova, má dobře viditelný dýchací otvor
Modranka karpatská - modrý slimák na okraji Rachova, má dobře viditelný dýchací otvor
Svidovec - rostlinka na hřebeni
Svidovec - rostlinka na hřebeni

Mapa Svidovce

Svidovec na mapě

Svidovec na mapách: Mapy.cz (turistická mapa), Wikimapia.org (hybridní)

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.