DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Svidovec

(Svidovecká polonina)

Svidovec (ukrajinsky Свидовець [Svydovéc] i Свидівець [Svydivéc]) je vysoký poloninský horský masiv rozkládající se mezi údolími řek Teresva (na západě), Černá Tisa (na východě) a Tisa (na jihovýchodě). Jeho nejvyšší horou je Bliznica (1.881 m, dříve česky Bližnice, ukr. Близниця [Blyznycja]). Mezi východiska do svidoveckých hor patří obce Jasiňa, Rachov, Kosivska Poljana, Kobylecka Poljana, Dubove a Usť Čorna.

Západ slunce z hory Stoh
Západ slunce z hory Stoh
Západ slunce z hory Stoh
Západ slunce z hory Stoh
Pohled z hory Stoh do údolí k jihozápadu
Pohled z hory Stoh do údolí k jihozápadu
Večer na Svidovci, pohled z hory Stoh
Večer na Svidovci, pohled z hory Stoh
Bliznica ze Stohu
Bliznica ze Stohu
Bliznica ze sedla Peremyčka
Bliznica ze sedla Peremyčka

Lyžařským a turistickým rájem na Svidovci je horská osada Drahobrat nad Jasiňou s několika restauracemi, hotely a lyžařskými vleky na úbočí hory Stoh (1.704 m, Стіг [Stih]). Už samotný zimní výjezd gazem ("skibusem") po rozbité blátivé cestě z Jasině ja zážitkem, v létě se zde můžete pořádně zapotít na kole.

Celý hřeben Svidovce je dlouhý okolo 60 km, jeho přechod tak zabere několik dní. Za krásného počasí je na polonině snadná orientace, můžete si užívat dalekých rozhledů, jezírek, kytiček i společnosti pasoucích se koňů a ovcí. Počasí se však může v takto vysokých horách velmi rychle změnit a zdejší prudké ledovcové svahy se mohou stát velmi nebezpečnými. Sestupové trasy do civilizace přitom bývají velmi dlouhé a zaberou mnoho hodin chůze.

Ledovcový kar mezi Bliznicí a Malou Bliznicí
Ledovcový kar mezi Bliznicí a Malou Bliznicí
Horská jezera pod Bliznicí
Horská jezera pod Bliznicí
Bliznica z poloniny Teršenka
Bliznica z poloniny Teršenka
Sedlo Pereslip
Sedlo Pereslip

Svidovec na severu v sedle Okole sousedí s Gorganami, na východě je tokem Černé Tisy oddělen od Čornohory a řekou Tisou od Rachovských hor, na jihu přechází v Maramurešskou kotlinu a na západě jej odděluje dolina Teresvy od Poloniny Krásné.

Na jihovýchodním okraji Svidovce se nachází geografický střed Evropy (jeden z mnoha).

Ubytování na Svidovci

Největší koncentrace možností ubytování je na Drahobratě, v Jasini a Rachově. Přímo na svidoveckém hřebeni je možné se uchýlit i do jediné zdejší horské chaty - turbázy Perelisok (турбаза Перелисок [turbaza Perelysok]) nad Rachovem.

Nad vesničkou Bilyn (Білин)
Nad vesničkou Bilyn (Білин)
Pohled ze Svidovce (nad obcí Bilyn) na Čornohoru
Pohled ze Svidovce (nad obcí Bilyn) na Čornohoru
Strážce parku pod horou Bliznica
Strážce parku pod horou Bliznica
Polonina Zasovy
Polonina Zasovy

Legenda o protěži jako karpatské květině lásky

Protěž alpská neboli plesnivec alpský je velmi známá horská bylina. V ukrajinštině se pro tuto květinku užívá název edelvejs (едельвейс), v ukrajinských Karpatech ji přezdívají také hedvábná květina. V Karpatech se navíc bylina stala i symbolem lásky, o čemž vypráví následující příběh.

Mladá huculská krasavice Marička v dolině uslyšela zvuk trembity. To na polonině hrál mladý pasáček ovcí Oleksa. Marička běžela do hor, schovala v lese v houští a dlouho posluchala čarovnou hudbu. Když trembita ztichla, vyšla se svého úkrytu. Poté, co Oleksa uviděl lesní krasavici, zahrál znovu, ale tak, že i vysoké smrky tancovaly. Z poloniny Oleksa nemohl odejít do vesnice, protože nemohl nechat ovce samotné. Ale každý den si na horách s Maričkou povídali. Ještě sluníčko nevyšlo, ale Oleksa už brával do rukou trembitu a zval k sobě svoji milovanou. Marička velmi ráda poslouchala, jak zní trembita. A těšila se na podzim, kdy se měla konat veselá svatba.

Jednou však dívka známý zvuk trembity neuslyšela. Její milovaný se s ní nesetkal. To ještě nevěděla, že jej v noci zabili jeho nelítostní nepřátelé. Foukající vítr roznášel nad Karpaty dívčí hlas: "Olekso! Lásko! Kde jsi? Hledá Tě Tvoje milovaná! Ozvi se!" Marička vyběhla do hor, zpanikařila a začala se dívat do propasti, kde se snažila najít Oleksu. Plakala a tekly jí žalostné slzy. Slzy proudily čistě jako sama láska. Kam slza Maričky upadla, tam najednou začala vyrůstat sněhobílá květina lásky.

Pasák ovcí na hřebeni
Pasák ovcí na hřebeni
Pasoucí se kůň u příjezdové cesty na Drahobrat z Jasině
Pasoucí se kůň u příjezdové cesty na Drahobrat z Jasině
Modranka karpatská - modrý slimák na okraji Rachova, má dobře viditelný dýchací otvor
Modranka karpatská - modrý slimák na okraji Rachova, má dobře viditelný dýchací otvor
Rostlinka na hřebeni Svidovce
Rostlinka na hřebeni Svidovce

Původ názvu hory Bliznica (Bliznice)

I název nejvyšší hory Svidovce souvisí s edelvejsem, květinou lásky. V legendě se mluví o sestrách dvojčatech, které se snažily najít protěž, která by jim pomohla k získání lásky. Hledaly ji na prudkých ledovcových svazích hory Bliznice. Bohužel se na skále neudržely a zabily se po pádu do hlubin. Na jejich počest získala hora Bliznica (ukrajinsky Близниця [Blyznycja]) své jméno. V ukrajinštině se totiž blyzňata (близнята) říká dvojčatům.

V mraku zahalená Bliznica, pohled od severu
V mraku zahalená Bliznica, pohled od severu
Vrcholové partie Svidovce, nedaleko Bliznice
Vrcholové partie Svidovce, nedaleko Bliznice
Pohled na Stoh, na který vedou lyžařské vleky z Drahobratu.
Pohled na Stoh, na který vedou lyžařské vleky z Drahobratu.
Pohled na Drahobrat vysoko z hlavního hřebenu Svidovce
Pohled na Drahobrat vysoko z hlavního hřebenu Svidovce

Legendu o protěži i původ názvu Bliznice jsem sepsal podle vyprávění místní Huculky z Jasině.

Mapa Svidovce

Svidovec na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle | ЯндексЯндекс

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.