DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Slovenský ráj

Slovenský ráj - malebná vlaková zastávka Stratená pod vápencovými Sokolími skalami
Slovenský ráj - malebná vlaková zastávka Stratená pod vápencovými Sokolími skalami

Slovenský ráj (slovensky Slovenský raj, maďarsky Szlovák Paradicsom [Slovák Paradičom]) je unikátní krasové pohoří na východě Slovenska charakteristické úzkými roklemi s vodopády a turistickými cestami zajištěnými stupačkami, žebříky a řetězy. Slovenský ráj je od roku 1988 chráněn jako národní park. Pohoří je hustě zalesněné a najdeme zde jen pár vyhlídkových bodů, některé z nich jsou však impozantní, např. Havraní skála (Havrania skala) nebo Tomášovský výhled (Tomášovský výhľad). Hustotou roklin a zajištěných cest je Slovenský ráj zcela jedinečným v celém bývalém Československu. Jedinou zpřístupněnou jeskyní je Dobšinská ledová jeskyně. Hlavními turistickými středisky ve Slovenském ráji jsou na severu Čingov a Podlesok, v centrální části Kláštorisko a na jihu Dedinky a Stratená. Slovenský ráj je po značených cestách přístupný celý rok, v zimě však pohyb ledovými roklinami vyžaduje nemalé zkušenosti.

Ohromující rozhled z Havraní skály (Havrania skala, 1.156 m) směrem na Glac
Ohromující rozhled z Havraní skály (Havrania skala, 1.156 m) směrem na Glac
Horal se psem nad Dobšinskou Mašou (u rozcestí Pod Čižmou)
Horal se psem nad Dobšinskou Mašou (u rozcestí Pod Čižmou)
Jezírko u osady Stratenská píla
Jezírko u osady Stratenská píla
Přehrada Palcmanská Maša pohledem z Dobšinského kopce
Přehrada Palcmanská Maša pohledem z Dobšinského kopce

Slovenský ráj je situovaný jižně od spojnice Popradu a Spišské Nové Vsi. Na západě sousední s Nízkými Tatrami, konkrétně s pásmem Královy hole, na jihozápadě s Muráňskou planinou, na jihu se Stolickými vrchy, na jihovýchodě a východě s Volovskými vrchy, na severu je oddělen Hornádskou kotlinou od Levočských vrchů. Slovenský ráj je výborným doplňkem pro pobyty v nedalekých Vysokých Tatrách v případě špatného počasí. Neboť zde výletníci chodí v těsném kontaktu s vodou a schováni v lese, ani mírný deštík tolik nevadí.

Dedinky s mohutnou Gačovskou skálou nad nimi (směrem na Geravy)
Dedinky s mohutnou Gačovskou skálou nad nimi (směrem na Geravy)
Pasoucí se koně u horské chaty Geravy
Pasoucí se koně u horské chaty Geravy
Žába na cestě u rozcestí Chotárna dolka
Žába na cestě u rozcestí Chotárna dolka

Slovenský ráj je podcelkem Spišsko-gemerského krasu, stejně jako Muráňská planina. V minulosti býval označován jako Stratenská hornatina. Nejvyšší horou pohoří Slovenský ráj je Ondrejisko (1.271 m) jižně od údolí Hnilce, nedaleko Dobšinské ledové jeskyně. Nejvyšší horou celého národního parku je Predná hoľa (1.546 m), která však již leží v Nízkých Tatrách v rozsoše Královy hole. Nejvyšším vodopádem Slovenského ráje je Závojový vodopád v Sokolí dolině s výškou 75 m. Stezky roklinami jsou zpravidla jednosměrné zespodu nahoru - kvůli bezpečnosti a rychlejší průchodnosti dolin. Při túrách nezapomeňte na pevnou a nepromokavou obuv.

Roklina Malý Kyseľ
Roklina Malý Kyseľ
Roklina Suchá Belá
Roklina Suchá Belá
Kláštorská roklina
Kláštorská roklina
Malá Poľana
Malá Poľana

Přístupné rokliny Slovenského ráje (tiesňavy)

  • Suchá Belá - ve směru od Popradu nejsnadněji dostupná tiesňava, možná i proto nejnavštěvovanější v celém Slovenském ráji. Přístupná je z Podlesku a její průchod zabere asi 2 hodiny. Na cestě je mnoho vodopádů (Okienkový, Korytový atd.).
  • Suchá Belá
    Suchá Belá
    Suchá Belá
    Suchá Belá
  • Prielom Hornádu (Průlom Hornádu) - hluboký kaňon, který vyhloubila řeka Hornád v severní části Slovenského ráje. Turistická stezka zavěšená ve skalách nad hladinou Hornádu vznikla v roce 1974. Průlom Hornádu je národní přírodní rezervací.
  • Pohled do údolí Hornádu
    Pohled do údolí Hornádu
    Prielom Hornádu
    Prielom Hornádu
  • Veľký Sokol (Velký Sokol) - jedna z nejdelších a zároveň nejdivočejších roklin, kvůli horší dostupnosti není tolik navštěvovaná jako jiné tiesňavy.
  • Veľký Sokol
    Veľký Sokol
    Veľký Sokol
    Veľký Sokol
  • Kláštorská roklina - krátká roklina spojující Kláštorisko s Průlomem Hornádu.
  • Kyseľ - roklina dělící se ve střední části na Malý a Velký Kyseľ, které jsou obě přístupné. Spodní část úžiny Kyseľ je od zdejšího rozsáhlého požáru v roce 1976 nepřístupná.
  • Veľký Kyseľ
    Veľký Kyseľ
    Slovenský ráj - místní květena
    Slovenský ráj - místní květena
  • Piecky
  • Sokolia dolina (Sokolí dolina) - velmi prudká tiesňava v centrální části Slovenského ráje, turistická cesta stoupá soustavou žebříků i kolem Závojového vodopádu, nejvyššího v celém pohoří.
  • Zejmarská roklina - krátká roklina a jediná vedoucí do centrální části Slovenského ráje z jižní strany, spojuje ves Biele Vody s planinou Geravy.
  • Tomášovská Belá - dlouhá a mírně stoupající dolina, do níž ústí Sokolia dolina a Kyseľ.
  • Stratenský kaňon mezi Stratenou a Dobšinskou Ľadovou Jaskyní
    Stratenský kaňon mezi Stratenou a Dobšinskou Ľadovou Jaskyní
    Tiesňavy jižně od Stratené
    Tiesňavy jižně od Stratené
  • Tiesňavy u Stratené
  • Stratenský kaňon
Slovenský ráj
Slovenský ráj
Slovenský ráj
Slovenský ráj
Slovenský ráj
Slovenský ráj
Motýl v ráji
Motýl v ráji

Ubytování ve Slovenském ráji

Přímo v národním parku Slovenský ráj, v nitru hor, jsou pouze dvě možnosti ubytování, a to v severní části v turistické chatě Kláštorisko (od roku 2016 dočasně jen možnost občerstvení) a v jižní části v horském hotelu Geravy. Další možnosti ubytování jsou v turistických letoviscích na okraji parku (Čingov, Podlesok, Letanovský mlýn) nebo ve vesničkách pod horami, kde jsou četné nabídky ubytování v soukromí (Hrabušice, Dedinky atd.).

Vesnička Hnilec v údolí stejnojmenné řeky Hnilec
Vesnička Hnilec v údolí stejnojmenné řeky Hnilec
Zámeček Spišský Štiavnik od Podlesku
Zámeček Spišský Štiavnik od Podlesku

Mapa Slovenského ráje

Slovenský ráj na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Staré fórum, 7. 4. 2018, 01.02 hod.
Mi Žu, 2016: Ten zamok nie je Betlanovce ale zamok Spissky Stiavnik, letne sidlo spisskeho biskupa. Inak vyborna stranka :)
Duše Karpat, 2016: Děkuji za upozornění. Údaj jsem opravil.

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.