DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Pogórze Karpackie

(Pogórze Beskidzkie, Beskydské podhůří)

Malebně zvlněná krajina na pomezí pohoří Pogórze Rożnowskie a Pogórze Ciężkowickie
Malebně zvlněná krajina na pomezí pohoří Pogórze Rożnowskie a Pogórze Ciężkowickie

Pogórze Karpackie (Pogórze Beskidzkie) tvoří nejsevernější pás karpatských pohoří. Pojem se užívá především v Polsku a nemá zažitý český ekvivalent, proto v textu užívám jeho polskou podobu. V Polsku se mezi běžnými lidmi Pogórze Karpackie nejčastěji chápe jako polské předhůří Karpat. Jiná než polská literatura se o zdejších horách prakticky nezmiňuje, přestože dané území rozhodně má co nabídnout. To se snažím na Duši Karpat změnit a k návštěvě tohoto malebného kraje čtenáře podnítit.

Opomenutý kraj nízkých kopečků nabízí nádherná rozhledová místa na horské velikány Tater a Beskyd, četná skalní města, dřevěné kostely, příjemné procházky pro rodiny s dětmi, výborné terény pro horská kola i kontakty s historií ve starodávných městech především na severu oblasti (např. Krakov, Tarnov, Řešov či Přemyšl). Místa jsou poměrně rychle přístupná po dálnici i z České republiky.

Geografické vymezení

Odborné geografické vymezení je složitější. Jde o mírně až středně zvlněnou krajinu, která tvoří přechod mezi vyššími pohořími (Beskydami a Tatrami) a nížinným územím Vněkarpatských sníženin, rozkládá se především v Polsku, ale zasahuje i do Česka. Pogórze Karpackie se oficiálně dělí na Pogórze Zachodniobeskidzkie (Západobeskydské podhůří) a Pogórze Środkowobeskidzkie (Středobeskydské podhůří), tyto termíny se však v turistické literatuře neužívají, používají se až názvy dílčích pohoří. Pro Pogórze Karpackie bohužel neexistuje souhrnný termín v oficiální české geografické literatuře. Logickým názvem by bylo Beskydské podhůří. Pozor však na záměnu s malým geomorfologickým celkem s nepříliš povedeným názvem Beskydské predhorie (Beskydské předhůří) na východě Slovenska. Nabízí se i pojem Karpatské podhůří, z něj by však již nebylo zřejmé, že jde pouze o oblast na severu Karpat.

Samotné polské slovo Pogórze se začalo používat až ve 30. letech 20. století. Dříve se tato oblast označovala spíše jako Podkarpacie (česky Podkarpatí), Podgórze (podhůří) či Przedgórze (předhůří). Charakter zdejších hor nejlépe odpovídá českému termínu vrchovina. Krajina je podobná např. blízkým slovenským pohořím Laborecká vrchovina či Ondavská vrchovina.

Seznam všech nejvyšších vrcholů Pogórza se uvádí jako KPK - Korona Pogórza Karpackiego (nebo též Korona Pogórzy Karpackich). Nad přesným určením nejvyšších vrcholů se v mnoha případech však vedou vášnivé diskuze (viz podstránky jednotlivých pohoří).

Obyvatel zdejšího kraje se nazývá jako Pogórzanin (česky by dalo přeložit jako "Podhořan"). Východní kraje obývají rusínská etnika Lemků a Bojků.

Pogórze Karpackie - dělení horstva

Západobeskydské podhůří:

  • Podbeskydská pahorkatina (polský lépe vypovídající název Pogórze Morawsko-Śląskie) - předhůří Moravskoslezských Beskyd
  • Pogórze Śląskie (nejasně vymezený celek, na některých mapách se vyskytuje pouze pojem Pogórze Cieszyńskie)
  • Pogórze Wielickie
  • Pogórze Wiśnickie

Středobeskydské podhůří:

Zdroje

Komentáře k článku

Navštívili jste tato místa? Jaké máte zážitky? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.