Zempléni-hegység
(maďarské Zemplínské vrchy, Tokajské vrchy)
Zempléni-hegység [Zemplény-heďšég] (česky doslova Zemplínské vrchy, historicky též Tokajské vrchy, maďarsky Zempléni-hegység nebo historicky Tokaji-hegység) je rozlehlé vulkanické pohoří na severovýchodě Maďarska, plné hustých listnatých lesů. Společně se slovenskými Slanskými vrchy tvoří jeden horský celek, administrativně jsou však rozděleny státní hranicí a tváří se tak jako dvě rozdílná pohoří. Samotné hory nejsou příliš navštěvované, přestože skrývají mnoho krásných míst. V horách najdeme romantickou úzkokolejku, několik zachovalých hradních zřícenin, mohutných výhledových skal a desítky kilometrů turistických tras, kde se můžeme toulat téměř opuštěni.
Turisticky významné je podhůří, kde se pěstuje vyhlášené Tokajské víno. Centrem Tokajské vinařské oblasti je město Tokaj na soutoku Bodrogu a Tisy. Nejvyšší horou Zemplínských vrchů je Velký Milič (Veľký Milič, Nagy-Milic, 896 m) na severním okraji hor na hranici se Slovenskem. Jedním z východisek do pohoří je pohraniční město Sátoraljaújhely [Šátoraljaújhej], které je snadno pěšky dostupné od vlakové zastávky v těsně sousedícím Slovenském Novém Mestě. Do roku 1920, než bylo město rozděleno na maďarskou a slovenskou část, bylo Sátoraljaújhely hlavním městem uherské župy Zemplín.
Velký kulturní význam má obec Vizsoly, v roce 1590 zde byla vytištěna první maďarská Bible, tzv. Károliho bible podle jejího překladatele, duchovního Gáspára Károliho ze sousedního městečka Gönc. Ve vesničce Tállya najdeme jeden z mnoha středů Evropy. Mezi obcemi Hejce a Telkibánya je pietní místo připomínající obrovskou leteckou katastrofu slovenských vojáků z roku 2006, kdy se tudy vraceli z mise KFOR v Kosovu.
Hrady a zříceniny v pohoří Zempléni-hegység
V Tokajských vrších najdeme mnoho zřícenin, které překvapí svým rozsahem a zachovalostí. Hrad Füzer (Füzeri vár) pod Velkým Miličem je podle některých považován jako nejkrásnější maďarský hrad. Dalšími hrady jsou Boldogkő (Boldogkői vár) a Regéc (Regéci vár). Všechny hrady dominantně vystupují nad okolní krajinu a poskytují daleké rozhledy.
Úzkorozchodná železnice v pohoří Zempléni-hegység
Do nitra pohoří Zempléni-hegység vede romantická úzkorozchodná lesní železnice z vesničky Pálháza. Nyní slouží již jen turistickým účelům, a to na trase Pálháza - Kőkapu - Rostalló. Na výletním místě Kőkapu (Kamenná brána) vláček projíždí fotogenickým tunelem. Kőkapu je podmanivé místo skryté hluboko v horách, které stojí za návštěvu. Nachází se zde i jezírko, lesní zámeček s hotelem a stylově provedená restaurace v loveckém duchu. Můžete se podívat na česky psanou prezentaci hotelu Kőkapu.
Pojmenování Zemplínských vrchů
Pojmenování pohoří je poněkud složité a mimo Maďarsko ne zcela ustálené. Jako Zemplínské vrchy je totiž označováno i sousední samostatné malé pohoří nacházející se celé na Slovensku (s nejvyšším vrcholem Rozhľadňa). Historickým názvem pohoří byly Tokajské vrchy (maďarsky Tokaji-hegység), v současnosti se však toto jméno již prakticky neužívá. Horstvo by se též mohlo jmenovat Zemplínsko-Slanské vrchy, čímž by respektovalo přírodní poměry (nebývá totiž příliš obvyklé, aby pohoří bylo vymezeno politicky státní hranicí), ale realita je jiná.
Další zdroje o maďarských Zemplínských vrších
- TronKosice.sk - trasy - popisy turistických a cyklistických tras po Zemplínských vrších od košických cestovatelů
- Region Hegyköz (Medzihorie) - informace z regionu Mezihoří v severní části hor (slovensky a maďarsky)
Příspěvek na provoz
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava však stojí hodně úsilí. Dobrovolnou finanční odměnu za moji činnost přivítám. Za platbu mohu vystavit fakturu.
Platební informace
- Číslo účtu: 1823805103 / 0800 (Česká spořitelna)
- Variabilní symbol: 2654
- Majitel účtu: Mgr. Robert Vystrčil, Brno (IČ 74455885)
Mapa pohoří Zempléni-hegység
Zempléni-hegység na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
v geologickej branži sa používal názov "Prešovsko - tokajské vrchy", ktorý vystihoval rovnaké geologické zloženia "oboch" pohorí.
Tuším aj nejaké národné verzie wiki pracujú s týmto pomenovaním
Ale cesta z Kalše na Izru je stále v dezolátnom stave, radšej zvoliť západnú trasu od Slanca.
Stáročné duby (resp. ich torza) = "Veľké drevo" v okolí prameňa František ďalej prehrávajú svoj bod o slnko a vlahu s bukovým podrastom.
Kresaná skala zarástla náletom - už nie je tak fotogenická ako kedysi (stlpcovitá odlučnosť).
Aktuálne stále platí ZAKAZ vstupu do lesov - od marca tu riadi africký mor ošípaných, takže na potulky a turistiku zatiaľ zabudnite !
PS
K tej schizme asi len toľko:
Trianon narysoval novú hranicu a tak si každá strana chcela prisvojiť aj to pôvodne - a tak máme Tokaj aj tu aj tam, Zemplínske vrchy aj tu aj tam...
Nechcel by som ale žhaviť nejaký národnostný konflikt :-)
Otázka znie: čo je lepšie ? - v poľsko/slovenskom pohraničí ležia Malé Pieniny a tu majú mnohé vrcholy rozdielne pomenovanie v poľštine a v slovenčine, ktoré sa ale potom pletie, keďže názvy sú podobné ale pre rozdielne kopce !
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.