Holásecká jezera

(Holásecké rybníky)

Holásecká jezera jsou krásným přírodním koutem v jižní části Brna, v Dyjsko-Svrateckém úvalu. V oblasti, která jinak oplývá spíše průmyslovými a obchodními centry, působí jako pohlazení na duši. Jde o soustavu jedenácti vodních ploch na kanály spoutaném Černovickém potoce před soutokem s Ivanovickým potokem. Výše proti proudu Černovického potoka se nachází další přírodně zajímavé lokality Rájecká tůň a Černovický hájek.

Holásecká jezera se v některých místech těsně dotýkají západního okraje zástavby brněnské čtvrti Holásky, podle nichž dostala jméno. Rozkládají se na katastrech Holásek a Brněnských Ivanovic, které obě oficiálně patří do městské části Brno-Tuřany. Jezerní oblast se táhne severojižním směrem v délce asi 1,5 km a vytváří sice poměrně úzkou ale dlouhou biozónu pro vodní živočichy a ptactvo. Jezera obývá silná populace obojživelníků, labutě a od konce 20. století i bobr evropský. V rákosinách hnízdí lyska černá i kriticky ohrožený bukáček malý. Pěšinky podél jezer lákají k procházkám. Od roku 1987 jsou vodní plochy chráněny jako přírodní památka.

Původ Holáseckých jezer

Holásecká jezera vznikla kombinací působení přírody a člověka. Většina vodních ploch je pozůstatkem bývalého meandrujícího toku řeky Svitavy. V roce 1848 byla Svitava narovnána, odsunuta západním směrem a přivedena do nově vytvořeného soutoku s řekou Svratkou. V místě původního toku zůstala mrtvá ramena a močály. Ta byla následně v různém čase upravena do dnešní podoby jezer.

Přehled Holáseckých jezer

Od severu k jihu to jsou:

• Kašpárkovo jezero (0,9 ha) – nejsevernější a nejobtížněji přístupné
• Jezero Typfl (0,6 ha)
• Kmuníčkovo jezero (0,3 ha)
• Roučkovo jezero (1 ha)
• Ledárenské jezero (v minulosti asi nazývané Burešák) – název má podle největší brněnské ledárny, která poblíž stávala v letech 1930-1945. Ve své hale skladovala nalámaný led z jezer a zásobila jím hostince, řezníky a výrobce piva v blízkém Brně (Holásky nebyly jeho součástí).
• Plavecké jezero (0,7 ha)
• Strakovo jezero (0,4 ha)
• Jezero Kocábka (0,3 ha) – původně bažina, v roce 1924 vyčištěna, dále viz níže
• Jezero Lávka (0,3 ha) – viz níže
• Jezero Opleta (4 ha) – viz níže
• Mateční rybník (tzv. Matečňák) – chovný rybník, je zařazen do přírodní památky, avšak není volně přístupný

Sedm poříčních jezer (Kašpárkovo, Typfl, Kmuníčkovo, Roučkovo, Ledárenské, Plavecké a Strakovo) je průtočných a nyní napájených toky Ivanovického a Černovického potoka. Vznikla přehrazením mrtvého ramena Svitavy sypanými hrázemi.

Jezera Kocábka a Lávka jsou pravděpodobně taktéž pozůstatkem bývalého řičního meandru Svitavy. Tomu napovídají staré zákresy v mapách. Narozdíl od předchozích jsou neprůtočná a bez hrází.

Největší jezero Opleta vzniklo v roce 1974 z iniciativy místních rybářů vytěžením zeminy na louce za účelem rekreace a lovu ryb. Neboť jezero nemá klasickou hráz, nejedná se o rybník, ale umělé (antropogenní) jezero.

Přístup k Holáseckým jezerům

Velké parkoviště se nachází v lesíku na jižní straně jezera Opleta (na konci ulice U Potoka, GPS 49.1442569N, 16.6442883E). Několik parkovacích míst je i na křižovatce polních cest K Jezerům a Výmlatiště (GPS 49.1472075N, 16.6452181E). Vhodnější variantou může být využití městské dopravy, díky které se nemusíte vracet na stejné místo. Vhodnými zastávkami jsou Holásky, V Aleji a Prodloužená.

Další informace

• Diplomová práce Holásecká jezera (Jiří Šubrt, VUT, 2014)

Příspěvek na provoz

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava však stojí hodně úsilí. Dobrovolnou finanční odměnu za moji činnost přivítám. Za platbu mohu vystavit fakturu.

Platební informace

• Číslo účtu: 1823805103 / 0800 (Česká spořitelna)
• Variabilní symbol: 2654
• Majitel účtu: Mgr. Robert Vystrčil, Brno (IČ 74455885)

Mapa Holáseckých jezer

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.