Kaňon Cheile Tișiței
(Cheile Tișiței)
Cheile Tișiței [kejle tyšicej] (počeštěně Tišická soutěska) je nádherný kus přírody uprostřed pohoří Munții Vrancei. Kaňon sevřený mezi mohutnými skalnatými velikány, kterým se žene říčka Tișița [tyšica] až k jejímu soutoku se známější kolegyní – řekou Putnou. Horská bystřina občas dravě přepadává přes spadené balvany z obklopujících skal nebo si vyhlazuje nové cestičky v kamenném podloží. V některých úsecích zvolní a zklidní se, čímž napovídá, že její název může mít původ ve slovanském základu "ticho". Pozornému návštěvníkovi tak nabídne klid k pozorování úžasné vegetace a hmyzího světa na prosluněných loukách okolo. Je to ale pověstný klid před bouří. Vědomí desítek kilometrů divočiny bez lidského osdílení pokračujících téměř všemi směry zanechává v turistovi určitý pocit napětí a uvědomění si, že tu žijí i silnější živé bytosti.
Přístup do rokliny
Přístup do soutěsky vede odspodu z obce Lepșa proti proudu řeky Tișița. O něco výše se dolina rozděluje na údolí řek Tișița Mică ("Malá Tišica") a Tișița Mare ("Velká Tišica"). Značená trasa se nejprve drží té menší říčky. O něco dále se "teleportuje" do údolí té větší díky téměř 300 metrů dlouhému tunelu, který je velkou atrakcí. Další drobný tunel se nachází i o něco níže. Oba jsou pozůstatkem bývalé železnice (viz dále). Trasa od ústí říčky Tișița do Putny (Gura Tișiței) k začátku Velkého tunelu (Tunelul mare) měří asi 7 km.
Cascada Văcăria
V masivu hory Tisaru Mare z výšek padá obrovský, asi 25 metrů vysoký vodopád, Cascada Văcăria. Přístupný je bočním údolíčkem z planinky La Pândar, ovšem cesta k němu je velmi náročná a nebezpečná.
Lesní železnice Tişiţa
Údolím v minulosti vedla úzkorozchodná lesní železnice Tişiţa (Căile Ferate Forestiere Tişiţa), vybudovaná na počátku 20. století. Současná turistická stezka využívá lesní cestu, poničenou povodněmi v roce 2005, postavenou na náspech bývalé železnice. Železniční trať sem vedla z dalekého Mărăşeşti v dolině Siretu, který býval důležitým železničným uzlem. Trasa zpočátku vedla údolím řeky Șușița přes obec Soveja, poblíž níž byla vybudována lesní kolonie Carpați s pilou a velkým depem lesní železnice. Dráha se poté stočila do údolí Putny. Jedno z nádraží na trati stávalo poblíž vodopádu Cascada Putnei. Trať sloužící ke svážení dřeva z Vrančských hor měřila včetně odboček více než 90 km. Na provozu železnice se podíleli i čeští a slovenští řemeslníci, kteří sem byli přivedeni v roce 1919. Za druhé světové války železnice svůj provoz ukončila.
Pozůstatek podobné lesní dráhy je možné najít na opačné straně Vrančských hor, u vsi Comandău.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa kaňonu Cheile Tișiței
Kaňon Cheile Tișiței na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.