Koločava
Koločava (ukrajinsky Колочава [Koločáva], zřídka se uvádí i jako Kolčava) je Čechům nejznámější vesnice na Zakarpatí. Proslavil ji český spisovatel Ivan Olbracht, když z místního rodáka a zbojníka Nikoly Šuhaje udělal legendu. Koločava je položena v mižhirském okrese na dravé říčce Terebla (Теребля), mezi horami pohoří Gorgany a Polonina Krásna, uvnitř Siněvirského národního parku. Koločava je prvotřídním východiskem na turistické túry a nachází se tu velké množství muzeí. Na druhou stranu přívaly českých turistů způsobily částečnou ztrátu příjemné atmosféry zapadlé ukrajinské horské obce, byť tu dosud nestojí žádný hotel. Od roku 1997 se tu každoročně v srpnu koná česko-ukrajinský folklorní festival.
Četnická stanice
Nejznámější koločavskou restaurací je Četnická stanice, která je zároveň jakýmsi místním českým centrem. Česky se zde domluvíte bez problémů. Četnická stanice nabízí typická ukrajinská jídla ve stylovém, avšak silně turistickém, prostředí a poskytuje i ubytování.
Dřevěný kostel svatého Ducha
Nejvýraznější památkou Koločavy je řeckokatolický dřevěný kostel svatého Ducha (церква Св. Духа) z roku 1795. V období Sovětského svazu sloužil paradoxně jako muzeum ateismu, ale nyní je vracen do původní podoby. Běžně bývá kostel zamčený.
Hroby četníků
Za dřevěným kostelem se nachází hroby československých četníků, které zabil Nikola Šuhaj.
Muzeum Ivana Olbrachta
Ivan Olbracht, který zde v době první Československé republiky pobýval, má pomník před místní školou, v níž vyučoval. Ve škole se nachází malé Muzeum Ivana Olbrachta (Музей Івана Олбрахта). V Koločavě najdeme i muzea Sovětská škola a Česká škola.
Nikola Šuhaj
Nikola Šuhaj (Микола Шугай) se správně jmenoval Mykola Petrovyč Sjuhaj (Микола Петрович Сюгай). Podle některých je Nikola zakarpatský národní hrdina, podle jiných byl zločinec, každopádně se stal legendou. Narodil se v roce 1898 v Koločavě. Roku 1917 narukoval na vojnu k uherskému pluku, záhy však zběhl a skrýval se v okolí Koločavy. Po konci války se oženil s jeho milou Eržikou, ale jeho nutkání po svobodě ho přimělo ke zbojnickému životu. Byl stíhán četníky a na jeho dopadení byla vypsána odměna. Nakonec jej v roce 1921 zabili jeho bývalí přátelé. Eržice se 4 měsíce po Šuhajově smrti ve vězení v Chustu, kde byla zadržována, narodila dcera Anna. Nedlouho poté se Eržika provdala za souseda Derbaka a dožila se až do roku 1987. Dcera Nikoly a Eržiky Anna Štajerová (Анна Штаєр) strávila v Koločavě (v části Suchar) téměř celý svůj život a těšila se zájmu českých a slovenských turistů, zemřela v roce 2006.
Hroby Nikoly Šuhaje a Eržiky
Legendární Nikola Šuhaj loupežník má pomník v místní části Suchar (Сухар). Turisté často zavítají obhlédnout především hrob slavného zbojníka. Nachází se ve spodním rohu koločavského hřbitova. Nápis na kříži u jeho hrobu má 3 řádky a začíná Sjuhaj M. P. (Сюгай М. П.). Jako zločinec dostal na hřbitově místo v jeho zapadlém koutě. V horní části hřbitova se můžeme podívat na hrob Eržiky, Šuhajovy ženy. Na něm je napsáno Derbak Eržika Ivanivna (Дербак Ержіка Іванівна). Možná se vás v Koločavě ujme nějaké dítko, které vám rádo pomůže hroby ukázat. Na české turisty jsou tu obyvatelé skutečně zvyklí, a tak odměna za "průvodcovské služby" nebude dostatečná ve formě sladkostí, zde se už i mladé děti naučili znát sílu peněz.
Koločavský skanzen a úzkokolejka
Viz samostatná stránka skanzen Stare selo.
Vojenské památníky a bunkry
Na okraji Koločavy směrem na Chust stojí několik bunkrů, které jsou pozůstatkem obranné linie Arpáda.
Příjezd do Koločavy
Do Koločavy vedou dvě příjezdové cesty. Od severozápadu z Mižhirje a od jihu z Chustu. Prvně jmenovaná spojuje Koločavu s okresním centrem a je brána jako hlavní, čemuž odpovídá kvalita cesty i počet autobusových spojů. Druhá zmíněná varianta byla v roce 2018 v katastrofálním stavu.
Výlety v okolí Koločavy
Koločava je významnou křižovatkou turistických cest, většinou značených podle českého standardu. Přímo z Koločavy se můžete vydat na výlet do několika směrů:
- (východně) pěší výstup na Strimbu (1719 m, nejvyšší hora v okolí)
- (východně) cyklovýlet po dobře sjízdné polní cestě do sedla Pryslop (перевал Прислоп), případně přejezd až do Usť-Čorné (zde již náročnější)
- (jihovýchodně) pěší výstup na Topas (1548 m) na Polonině Krásné
- (jihozápadně) pěší výstup na Tapeš (1324 m)
- (severně) pěší výstup na horu Darvajka (1502 m)
- (severně) pěší výstup na Nehrovec (1709 m)
Za pomocí auta můžete vyrazit navštívit i vyhlášené Siněvirské jezero.
Negrovec (Nehrovec)
S Koločavou sousedí obec Negrovec (Негровець [Nehrovec]), v níž najdete také dřevěný kostel.
Další zdroje
- Kolochava.com - stránky o Koločavě (v plné verzi jen ukrajinsky)
- ČTK: Cesta do Koločavy je plná děr a výmolů, ale stojí za to (2018)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Koločavy
Koločava na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.