Лісова вузькоколійна залізниця Мокеніца

13.7.2018
Přišel jsem ze severu z hor na zastávku Bardau a původně jsem měl v plánu se nějak nechat svézt dál na východ a pak vystoupit na Toroiagu. Dva týpci na zastávce (z nichž jeden značně v lihu) mi řekli, že tam vlaky prostě nejezděj (možná občas). Kvůli počasí a únavě jsem se však stejně rozhodl dojít po kolejích do Paltinu (2 km), kde na mě takové dvě stovky "měšťáků" koukaly jak na zjevení... zablácený týpek s batohem (rodinka se ptá jak dlouho jsem byl v horách... kolik hodin? Říkám, že čtyři dny. Čuměj... ????).
Stála tam krásná parní mašinka s asi tak deseti vagony a týpek říká, že jedou tak za hodinku do Viseu... oukej. Pak koukám, že tam jsou napsané na tabuli i odjezdy... něco jako 14:35, 14:55, 15:25 a pak ještě asi tak 2x "diesel". Jel jsem tím ve 14:35, akorát všechna místa byla obsazená, neboť všichni jedou tam a zase zpátky. Jsou tam rodinky s dětma, nějací Němci a Belgičani. Ptám se, jestli můžu jet taky, když budu stát. Postarší technik s tím nemá problém, je hrozně fajn :-) Tak stojím vedle něj celou cestu (necelé dvě hodinky) až do Viseu, kde mi podá ruku a přeje hodně zdraví. Gara je plná lokomotiv i aut předělaných na úzkokolejku, tak možná někdy něco jezdí i dál do údolí, ale nevim. Koleje za Paltinem byly trošku ošoupané...