Bešeňovské travertiny
(Bešeňovské travertíny)
Bešeňovské travertíny označují přírodní památku a zároveň velmi působivou travertinovou oblast v okolí Bešeňové na jižním okraji krasových Chočských vrchů. Vyvěrající minerální prameny s přírodními bublinkami a rozsáhlé travertinové skalky zbarvené do úžasných odstínů červené, žluté, bílé i černé nenechají chladného žádného milovníka přírody. Ostatně přítomnost travertinu často slibuje, že půjde o velkou přírodní zajímavost. Viz např. Sivá brada s přírodním skorogejzírem na Spiši. Bešeňovské travertiny jsou velmi snadno dostupné, rozkládají se po obou stranách silnice z Bešeňové do vesničky Potok, u cesty můžete i zaparkovat auto.
Travertin (též pramenit) vzniká usazováním vápence z vyvěrajících minerálních vod bohatých na uhličitan vápenatý. Asi nejpůsobivější bešeňovskou lokalitou jsou Červené terasy vypínající se nad košicko-bohumínskou dráhou. Jedná se o živou travertinovou kopu, na níž se díky přitékající vodě tvoří stále nové usazeniny. Přítomnost solí železa způsobuje poutavé zbarvení kamene. Obecně platí, že v zimě bývají skály červenější, v suchém létě jsou světlejší.
Na východním okraji Červených teras vyvěrá pramen Bešeňovský medokýš. Jde o pitnou vodu, podle místních nejlepší na celém světě. Voda je mírně železitá, ale skutečně velmi chutná. A překvapí přírodní perlivostí. Červené terasy bývají připodobňované k tureckým travertinovým terasám Pamukkale nebo travertinové kopě soli v Egeszalóku v maďarských Karpatech, byť barevně jsou odlišné.
Nad zmíněnou silnicí do Potoku se rozkládají lokality Kaplnka (česky Kaplička) a Biele terasy (česky Bílé terasy). Kaplnka je skalka z dálky rozpoznatelná díky kamennému kříži na jejím vrcholku. Poskytuje krásný výhled na celé Bešeňovské travertiny. V minulosti sloužila i jako vápencový lom na vyhlášený "zlatý bešeňovský travertin", který se stal ozdobným stavebním materiálem mnoha významných budov. Jeho leštěné desky zdobí např. Univerzitu Komenského v Bratislavě nebo Palác národů v Ženevě, tedy evropské sídlo OSN. Biele terasy jsou již odumřelou travertinovou kopou a daří se tu zajímavé stepní vegetaci. Usazování travertinu zde přestalo ve druhé polovině 20. století po provedení hydrogeologického vrtu.
Poblíž bešeňovského aquaparku se nachází další travertinová lokalita Bazén, místními přezdívaná i Kúpele nebo Zimný kúpeľ (GPS 49.1022222N, 19.4452222E). Možná jde o přírodní travertinový kráter, ale asi jeho výsledné podobě pomohla lidská síla. V minulosti místo sloužilo jako bezplatné termální koupaliště v přírodě. Díra v zemi o průměru asi 6 metrů bývala naplněná vodou o stabilní teplotě, která sloužila ke koupání i v zimě. V dobách, kdy nebývaly běžné domácí koupelny, tu obyvatelé prováděli i základní hygienu. Voda v Bazénu poprvé vyschla v roce 2006 při budování zkušebního geologického vrtu. Po jeho zaslepení se voda do Bazénu vrátila, avšak v menší míře. Po dalším vrtu v letech 2010-2011 se voda ztratila natrvalo a dnes je toto kultovní místo zarostlé křovím. Podobné přírodní koupání si můžete dosud vyzkoušet v nedalekých Kalamenech.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Bešeňovských travertinů
Bešeňovské travertiny na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.