Bešeňovské travertiny

(Bešeňovské travertíny)

Bešeňovské travertíny označují přírodní památku a zároveň velmi působivou travertinovou oblast v okolí Bešeňové na jižním okraji krasových Chočských vrchů. Vyvěrající minerální prameny s přírodními bublinkami a rozsáhlé travertinové skalky zbarvené do úžasných odstínů červené, žluté, bílé i černé nenechají chladného žádného milovníka přírody. Ostatně přítomnost travertinu často slibuje, že půjde o velkou přírodní zajímavost. Viz např. Sivá brada s přírodním skorogejzírem na Spiši. Bešeňovské travertiny jsou velmi snadno dostupné, rozkládají se po obou stranách silnice z Bešeňové do vesničky Potok, u cesty můžete i zaparkovat auto.

Travertin (též pramenit) vzniká usazováním vápence z vyvěrajících minerálních vod bohatých na uhličitan vápenatý. Asi nejpůsobivější bešeňovskou lokalitou jsou Červené terasy vypínající se nad košicko-bohumínskou dráhou. Jedná se o živou travertinovou kopu, na níž se díky přitékající vodě tvoří stále nové usazeniny. Přítomnost solí železa způsobuje poutavé zbarvení kamene. Obecně platí, že v zimě bývají skály červenější, v suchém létě jsou světlejší.

Na východním okraji Červených teras vyvěrá pramen Bešeňovský medokýš. Jde o pitnou vodu, podle místních nejlepší na celém světě. Voda je mírně železitá, ale skutečně velmi chutná. A překvapí přírodní perlivostí. Červené terasy bývají připodobňované k tureckým travertinovým terasám Pamukkale nebo travertinové kopě soli v Egeszalóku v maďarských Karpatech, byť barevně jsou odlišné.

Nad zmíněnou silnicí do Potoku se rozkládají lokality Kaplnka (česky Kaplička) a Biele terasy (česky Bílé terasy). Kaplnka je skalka z dálky rozpoznatelná díky kamennému kříži na jejím vrcholku. Poskytuje krásný výhled na celé Bešeňovské travertiny. V minulosti sloužila i jako vápencový lom na vyhlášený "zlatý bešeňovský travertin", který se stal ozdobným stavebním materiálem mnoha významných budov. Jeho leštěné desky zdobí např. Univerzitu Komenského v Bratislavě nebo Palác národů v Ženevě, tedy evropské sídlo OSN. Biele terasy jsou již odumřelou travertinovou kopou a daří se tu zajímavé stepní vegetaci. Usazování travertinu zde přestalo ve druhé polovině 20. století po provedení hydrogeologického vrtu.

Poblíž bešeňovského aquaparku se nachází další travertinová lokalita Bazén, místními přezdívaná i Kúpele nebo Zimný kúpeľ (GPS 49.1022222N, 19.4452222E). Možná jde o přírodní travertinový kráter, ale asi jeho výsledné podobě pomohla lidská síla. V minulosti místo sloužilo jako bezplatné termální koupaliště v přírodě. Díra v zemi o průměru asi 6 metrů bývala naplněná vodou o stabilní teplotě, která sloužila ke koupání i v zimě. V dobách, kdy nebývaly běžné domácí koupelny, tu obyvatelé prováděli i základní hygienu. Voda v Bazénu poprvé vyschla v roce 2006 při budování zkušebního geologického vrtu. Po jeho zaslepení se voda do Bazénu vrátila, avšak v menší míře. Po dalším vrtu v letech 2010-2011 se voda ztratila natrvalo a dnes je toto kultovní místo zarostlé křovím. Podobné přírodní koupání si můžete dosud vyzkoušet v nedalekých Kalamenech.

Příspěvek na provoz

Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava však stojí hodně úsilí. Dobrovolnou finanční odměnu za moji činnost přivítám. Za platbu mohu vystavit fakturu.

Platební informace

• Číslo účtu: 1823805103 / 0800 (Česká spořitelna)
• Variabilní symbol: 2654
• Majitel účtu: Mgr. Robert Vystrčil, Brno (IČ 74455885)

Mapa Bešeňovských travertinů

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.