Velký Bočkov
(Великий Бичків, Velykyj Byčkiv)
Velký Bočkov (ukr. Великий Бичків [Velykyj Byčkiv], maď. Nagybocskó [naďbočkó]) je podhorské městečko na pravém břehu pohraniční řeky Tisy v předhůří Svidovce, s přísně stráženým gastro pokladem (viz níže). Velký Bočkov leží na hlavní zakarpatské silnici 10 km východně od Solotvina směrem na Rachov. Na protějším břehu Tisy se rozkládá rumunská vesnice Bocicoiu Mare [bočikoju mare], s níž do roku 1918 tvořil Bočkov jednolitou maramurešskou obec v tehdejším Uhersku. Podobný osud po Trianonu potkal také např. Ťačiv.
Jan Antonín Baťa plánoval právě ve Velkém Bočkově končit přechodem do Rumunska dálniční magistrálu přes celé Československo. Vést měla z Chebu kolem Plzně, Brna, Zlína, Žiliny a Užhorodu. Na návrh z roku 1937 nedošlo, stavět se začaly pouze některé dílčí stavby.
Dále v článku:
Nádraží a železnice do Bočkova
V období Uherska bylo současné území města připojeno na železnici krátkou přípojkou z dnes rumunského území pomocí mostu přes Tisu. Už za první československé republiky se uvažovalo o vybudování celého úseku chybějící tratě v pravobřežní části Tisy na východ Podkarpatské Rusi, to však zůstalo pouze v plánech. V 70. letech 20. století postavil Sovětský svaz prodloužení železnice ze Solotviny do Velkého Bočkova. V roce 2025 už toho z bočkovské železnice však mnoho nezůstalo.
Bočkovský perník či medovník (Бичківський медяник)
Přísně stráženým místním kulturním pokladem je Bočkovský medovník (Бичківський медяник [byčkivskyj meďanyk]). Tato sladká specialita má dodnes utajenou recepturu i postup výroby – aktuálně je zná asi jen 10 lidí na světě. Medovník, který nám může připomínat spíše medový perník, je zcela specifický pro Velký Bočkov a jeho tradice se drží i v jeho odtržené rumunské části. Aktivně ho pečou pouze dvě osoby, obě v ukrajinské části Bočkova – jednou z nich je paní Maria Čorij (Марія Чорій), které moc děkuji, že nám vše okolo této dobroty představila. Místní obyvatelé si medovník tradičně objednávají pro slavnostní příležitosti a bývá téměř povinnou součástí svateb.
Jedinou vsí v blízkém okolí, kde se peče něco obdobného, je Verchně Voďane (Верхнє Водяне, v minulosti nazývané Vyšní Apša). Tamní verchněvoďanský koláč je pravděpodobně napodobeninou slavného vzoru z Bočkova.
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Velkého Bočkova
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.