Lysá Poľana
Lysá Poľana (polsky Łysa Polana) je malá horská osada ve Vysokých Tatrách rozkládající se po obou stranách slovensko-polské hranice. "Čára" je zde vedena středem řeky Biela Voda (polsky Białka), která výše vytváří půvabnou Bielovodskou dolinu. Níže pak teče přes obce Jurgov a Tatranská Bialka k zajímavému kaňonu Przełom Białki. Na Lysé Poľaně dlouhodobě funguje mezinárodní silniční hraniční přechod. Slovenská část osady patří pod obec Tatranská Javorina, polské území spadá pod obec Brzegi v gmině Tatranská Bukovina.
Slovenská Lysá Poľana
Lysá Poľana je nejodlehlejší slovenskou osadou Vysokých Tater a začíná zde tzv. Cesta svobody (Cesta slobody), která celé Vysoké a Belianské Tatry obkružuje. Atraktivní budovou je obří stavba bývalé celnice, kterou postavila Československá finanční stráž v roce 1925. V krátké epizodě v letech 1938-1939, kdy toto území bylo součástí Polska (viz níže), zde fungoval hostinec s názvem Oberża pod Towarzyszem Pancernym (hostinec U Obrněného jezdce). Oblíbený výletní bod provozovala organizace Liga Popierania Turystyki (liga na podporu turistiky). Po revoluci budova dlouhé roky chátrala. Pravděpodobně v roce 2023 prošla zdařilou renovací. V Turistickém centru je možnost skromného ubytování.
Polsko - československé spory o Spiš a dočasné změny hranic
Oblast Tatranské Javoriny patřila ke sporným územím, které si už od rozpadu Rakouska-Uherska nárokovalo Polsko i Československo. V celé šíři se jednalo o územní spory na Spiši, Oravě a Těšínsku. Situace v oblasti Javoriny se silně vyostřila v listopadu 1938, 27. listopadu zde došlo i k bojovému střetu obou armád. Československo pod tlakem vyklidilo pozice a přišlo o severní území Vysokých a Belianských Tater (celé rozlehlé doliny Bielovodská, Javorová a Zadné Meďodoly), hranice se posunula až k sedlu Pod Príslopom nad obcí Ždiar. Po vyhlášení samostatného fašistického Slovenského štátu si o rok později za pomoci silného Německa Slovensko vzalo území zpět a rozšířilo ho i o sporné území, které po dohodě v roce 1920 připadlo Polsku (Jurgov a další obce severního Spiše). Po druhé světové válce se hranice vrátila do původní, předmnichovské podoby.
Polská Łysa Polana
V polské části Lysé Poľany se nachází budovy mezinárodního hraničního přechodu, kde probíhaly pasové kontroly před vstupem do Schengenu či fungovala směnárna. Stával tu i polský celní úřad (urząd celny). Bývala to nádherná srubová stavba v zakopanském stylu, postavená v letech 1925-1926 podle návrhu architekta Franciszka Kopkowicze. Bohužel na přelomu let 2010 a 2011 byla rozebrána.
Polská turistická chata
V letech 1922-1966 v místě fungovala soukromá turistická chata pod názvem Schronisko na Łysej Polanie u Barcikowej. Provozovala ji zkušená Justyna Barcikowa, která předtím v letech 1909–1914 bývala chatařkou v nedalekém Schronisku w Dolinie Roztoki. Dům byl původně projektován jako rodinný, chatařka jej k turistickým účelům přetvořila až po smrti svého manžela – původního majitele. Krásná chata v zakopanském stylu se zachovala do současnosti, přesto stojí u cesty směrem k Zakopanému zcela mimo zájem veřejnosti.
Pravděpodobně nešlo o první turistický objekt na Lysé Poľaně, ještě před první světovou válkou zde fungovala krčma, která nabízela i nouzový nocleh.
Východisko na túry
Lysá Poľana je turistickým východiskem do zmíněné, klidné Bielovodské doliny na slovenské straně a k velmi rušnému Mořskému oku na polské straně hor. Parkování je v obou státech pouze placené. V sezóně se zde vytváří dopravní zácpy, neboť parkoviště často nedostačují.
Další info
- Incident pod Tatrami 27. listopadu 1938 a delimitace hranic (pdf dokument od Mečislava Boráka o československo-polském konfliktu)
- Noviny.sk: atmosféra na Lysé Poľaně v noci při vstupu do Schengenu (2007)
Pozvete mě na kávu, prosím? :)
Články na Duši Karpat jsou volně přístupné. Jejich příprava mě však stojí hodně úsilí. Za odměnu mi můžete poslat kávu na povzbuzení.
Potěšíte i sdílením článku na soc. sítích nebo na svém blogu. Díky za cokoliv!
Mapa Lysé Poľany
Lysá Poľana na mapě
Komentáře k článku
Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?
Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat!
Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.