DušeKarpat.cz

Duše Karpat

...přírodou i lidskými osudy karpatských hor a podhůří...

Švédské valy

(Švédské šance)

Historicky nesmírně významný hrbek Švédské valy, nyní ukrytý mezi stavbami průmyslové zóny
Historicky nesmírně významný hrbek Švédské valy, nyní ukrytý mezi stavbami průmyslové zóny

Švédské valy (též Švédské šance) je geologicky i historicky velmi významný brněnský pahorek, avšak s neradostným osudem a v současnosti téměř neznámý i mezi samotnými Brňáky. Leží v jihovýchodní části moravské metropole, na území městské části Slatina, na dohled od čtvrtí Černovice, Brněnské Ivanovice a Tuřany. Nachází se v Dyjsko-Svrateckém úvalu, který je oficiálně přiřazován ke Karpatům. Geologicky jde však spíše o okraj Českého masivu (vápencové podloží blízkost Moravského krasu nezapře).

Výhled ze Švédských valů (2020)
Výhled ze Švédských valů (2020)
Jarní pohled na Stránskou skálu a Hády (2020)
Jarní pohled na Stránskou skálu a Hády (2020)

V období třicetileté války, od 1. do 9. září roku 1643, si na zdejší výšině postavili svůj hlavní tábor Švédové pod vedením generála Lennarta Torstensona při jejich prvním obléhání Brna. Dobytí města se jim nepodařilo, ale do názvu kopce se zapsali na dlouhá staletí. Po válce, v roce 1663, zde obyvatelé Brněnských Ivanovic (tehdy Nenovic) vysázeli vinice.

Geologická mapa z roku 1883. Švédské valy, Stránská skála a Bílá hora jsou vyznačeny jako tři ostrůvky bílé jury u Brna. Zdroj: Geologische Karte der Umgebung von Brünn (Alexander Makowský), archiv Moravské zemské knihovny.
Geologická mapa z roku 1883. Švédské valy, Stránská skála a Bílá hora jsou vyznačeny jako tři ostrůvky bílé jury u Brna. Zdroj: Geologische Karte der Umgebung von Brünn (Alexander Makowský), archiv Moravské zemské knihovny.
Informace o vinicích v 17. století. Zdroj: Dějiny Brna 6 - Předměstské obce (2017)
Informace o vinicích v 17. století. Zdroj: Dějiny Brna 6 - Předměstské obce (2017)

Moravský dinosaurus

Geologicky je pahorek tvořen jurskými vápenci (tzv. brněnskými vápenci) podobně jako blízké kopce Stránská skála a Bílá hora. Jde o bohaté archeologické naleziště, na úpatí severního svahu Švédských valů bylo odkryto keltské nížinné sídliště laténské kultury. V oblasti Švédských šancí byl nalezen také zub neptačího teropodního dinosaura! Mezi teropody patří masožravé druhy včetně známého tyrannosaura. Zde pravděpodobně šlo o ceratosaura nebo tetanuru. O vzácnosti nálezu svědčí fakt, že jde asi o první nález fosilie neptačího teropoda v Česku. Zub je uložen v paleontologických sbírkách Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Nález suchozemského dinosaura v těchto místech může překvapit, neboť zdejší vápence jsou sedimenty dávného moře. Vysvětlení může souviset s tím, že teropodi byli zdatnými plavci, s jistotou však nevíme.

Nalezený zub suchozemského moravského dinosaura. Zdroj: Bakalářská práce Daniela Madzii (2012, odkaz níže).
Nalezený zub suchozemského moravského dinosaura. Zdroj: Bakalářská práce Daniela Madzii (2012, odkaz níže).
Mapka Švédských valů ještě před dosáhnutím průmyslové zóny až k nim. Úryvek z článku o studiu sedimentů z roku 2008 (Slavomír Nehyba, Karel Kirchner, Petr Mackovčin, Jaromír Demek, odkaz viz níže)
Mapka Švédských valů ještě před dosáhnutím průmyslové zóny až k nim. Úryvek z článku o studiu sedimentů z roku 2008 (Slavomír Nehyba, Karel Kirchner, Petr Mackovčin, Jaromír Demek, odkaz viz níže)

Nedávná historie

Lomy na Švédských valech byly v období komunismu zavezeny odpadními slévárenskými písky z blízké slévárny Roučka Slatina. Po revoluci došlo k pročištění lokality od odpadků a uvažovalo se o vybudování výletní restaurace a částečném odkrytí geologického bohatství pod nánosy navezených hornin. Ze sympatického záměru však sešlo, v místě vznikla motokrosová dráha a neustále se zde objevují nepovolené skládky. Od roku 2007 se Švédské valy postupně dostaly do obklíčení výrobních hal nově vzniklé průmyslové zóny Černovická terasa. V souvislosti s jejich stavbou však došlo i k pár archeologickým průzkumům lokality.

Motokrosový areál na Švédských valech (2020)
Motokrosový areál na Švédských valech (2020)
Vlastník pozemků v současnosti vstup na Švédské valy neumožňuje (2020)
Vlastník pozemků v současnosti vstup na Švédské valy neumožňuje (2020)

Nadmořská výška

Určení výšky Švédských valů není jednoduché. Mapy.cz uvádí vrchol v nadmořské výšce 250 metrů. Ovšem reálně se dá díky naveženým haldám vystoupat výše. Nejvyšší bod Švédských valů, mezi komunitou hráčů Geocachingu uváděný jako největší krtinec ve střední Evropě, měl výšku okolo 272 metrů. Zdá se však, že tento zajímavý rozhledový bod na Brno byl v roce 2020 srovnán s okolním terénem.

3D vizualizace vrcholku Švédské šance na webu Mapy.cz (staženo 12.4.2020, v reálu kopeček již neexistoval)
3D vizualizace vrcholku Švédské šance na webu Mapy.cz (staženo 12.4.2020, v reálu kopeček již neexistoval)
Informace o Švédských valech v knize Český atlas - Jihozápadní Morava (2011)
Informace o Švédských valech v knize Český atlas - Jihozápadní Morava (2011)

Alternativní názvy

Lokalita se uvádí pod mnoha názvy, českými i německými: Švédské valy (něm. Schwedenwall), Švédské šance (něm. Schwedenschanzen) nebo i Kamenný vršek (něm. Steinhübl).

Zdroje a další informace

Mapa Švédských valů

Švédské valy na mapě

Přepnout mapu: Mapy.cz - turistická mapaMapy.cz - turistická mapa | OpenStreetMapOpenStreetMap | GoogleGoogle

Komentáře k článku

Chcete upřesnit nějakou informaci? Jaké máte zážitky z návštěvy těchto míst? Máte vlastní cestopis? Co byste doporučili ostatním?

Děkuji, že navštěvujete web Duše Karpat! Sledujte i náš Facebook.
Pokud se Vám článek líbil, odkažte na něj, prosím, ze svých stránek.